Dovolená je čas, na který se každý zaměstnanec těší. Možná vám radost z plánované dovolené kazí otázka, na kolik dnů máte nárok a jestli vás na ni šéf pustí v době, kdy se vám to právě hodí.
V tomto článku se podíváme na to, jak se daní dovolená v Česku, jak se počítá náhrada mzdy a jaká jsou pravidla pro čerpání dovolené.
Nárok na dovolenou
Nárok na dovolenou vzniká každému zaměstnanci v pracovním poměru, který odpracoval alespoň 60 dní v kalendářním roce. Pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání až během roku, má nárok jen na poměrnou část dovolené.
Podle zákoníku práce je dovolená stanovena na nejméně 4 týdny. Často ale zaměstnavatel nabízí další týden dovolené navíc jako benefit. Státní zaměstnanci a zaměstnanci veřejné zprávy mají nárok na 5 týdnů dovolené, pedagogové a akademičtí zaměstnanci na vysokých školách pak až 8 týdnů.
Dovolená náleží zaměstnancům, kteří byli v pracovním poměru alespoň rok a odpracovali si v daném roce 52 týdnů. V opačném případě se bude jednat o poměrnou dovolenou. Zaměstnanci pracující na plný úvazek tak mají nárok na minimálně 160 hodin dovolené za kalendářní rok. Pokud čerpáte týden dovolené, odečte se vám při plném úvazku 5 x 8 hodin, tedy 40 hodin dovolené.
Na dovolenou navíc, tzv. dodatkovou dovolenou, mají nárok zaměstnanci pracující v obtížných podmínkách, například horníci, nebo zaměstnanci záchranné služby.
Od roku 2024 mají na dovolenou nárok také pracovníci na DPP a DPČ. Dohodáři mají na placené volno nárok, pokud splní 2 podmínky: pracovní poměr trval alespoň 4 týdny a zároveň v daném kalendářním roce odpracují minimálně 80 hodin.
Zaměstnanci si nemohou čerpat dovolenou, jak je napadne. Čerpání dovolené je upraveno v § 217 zákoníku práce. Dle § 217 zákoníku práce mimo jiné platí, že určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.
Zaměstnavatel nemusí dovolenou automaticky schválit, může ji i zamítnout - ale jen z vážných provozních důvodů. Současně však má zaměstnavatel povinnost přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance. Podle zákoníku práce má dokonce zaměstnavatel právo zaměstnance z dovolené i odvolat nebo ji úplně zrušit - opět pouze z naléhavých provozních důvodů, které by bez osobní přítomnosti zaměstnance na pracovišti jinak nevyřešil.
Zaměstnavatel může kdykoliv dovolenou přerušit či ukončit a povolat zaměstnance zpět do práce s tím, že pak ale zaplatí například dopravu zpět domů, storno poplatky v hotelu či zálohy uhrazené cestovní kanceláři.
Zaměstnavatel také může určit čerpání dovolené, tedy dovolenou zaměstnanci přikázat. Oznámit mu to však musí písemně alespoň 14 dní předem.
Výpočet dovolené
Od roku 2021 se dovolená účetně nepočítá na dny, ale na hodiny. Povinné 4 týdny dovolené při standardní osmihodinové pracovní době se přepočtou na 160 hodin.
Změny z roku 2021 ovlivnily hlavně zaměstnance ve směnném provozu, pro které nebyl přepočet na dny spravedlivý.
Pokud změníte zaměstnání v červnu a dle smlouvy máte nárok na 5 týdnů dovolené ročně (200 hodin), náleží vám 1/12 nároku pro každý měsíc.
Stejná pravidla platí pro krácení dovolené při výpovědi. Pokud v práci během roku končíte, nárok na dovolenou se poměrově krátí podle toho, kolik dnů budete mít odpracováno.
Nárok na dovolenou se poměrově krátí také při zkráceném úvazku nebo když se délka úvazku změní během roku.
Zaměstnanec se nemusí bát, že by mu dovolená propadla - celá nevyčerpaná část se automaticky převede do dalšího kalendářního roku.
Zaměstnavatel je ale zodpovědný za to, aby zaměstnanec vyčerpal veškerou dovolenou, která mu v daném kalendářním roce přísluší.
Když zaměstnanec během dovolené onemocní, může ji přerušit a nechat si od doktora vystavit neschopenku. Pracovní úraz nebo nemoc z povolání se pro účel dovolené počítá jako odpracovaná doba bez omezení. Stejně tak i mateřská dovolená.
Nastávající maminky dovolenou běžně čerpají ještě před nástupem na mateřskou.
Dovolená ve zkušební době
Specifickým případem je čerpání dovolené ve zkušební době. Zkušební doba primárně slouží ke vzájemnému poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a není tedy příliš obvyklé, že by zaměstnanec čerpal dovolenou v průběhu prvních 3 měsíců v nové práci. Pokud nastoupíte na zaměstnavatele s požadavkem dovolené čerpané hned druhý měsíc zkušební doby, zaměstnavatel vám nejspíš nevyhoví. Zejména proto, že na ně ještě patrně ani nebudete mít nárok.
Na druhou stranu zákoník práce takto čerpat dovolenou nijak neomezuje a nestanoví jiná pravidla, než jaká platí mimo zkušební dobu. Záleží tedy pouze na zaměstnavateli, jestli vám umožní čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv. Pokud skutečně přicházíte k novému zaměstnavateli v letních měsících, snažte se užít si dovolenou ještě v měsících předchozích.
Při nástupu do nového zaměstnání tedy zákoník práce umožňuje vybrat část dovolené už během zkušební doby (která se o počet vyčerpaných dní na dovolené následně prodlužuje).
Náhrada mzdy za dovolenou
Dovolená v praktických příkladech - video školení pro účetní od AZ-DIALOG, Kateřina Porubaná, 3min.
Po dobu, kdy čerpáte dovolenou, Vám nenáleží mzda, ale náhrada mzdy. Během čerpání dovolené nedostáváte svůj běžný plat, ale náhradu mzdy.
Výpočet náhrady mzdy se odvíjí od Vašeho průměrného výdělku v předchozím kalendářním čtvrtletí, které předchází tomu, v němž dovolenou čerpáte. Když tedy budete čerpat dovolenou v prosinci, náhrada mzdy se bude počítat z výdělku za třetí čtvrtletí, tj. za červenec až září.
Výpočet průměrné mzdy pro náhrady vychází z hrubé mzdy dělené počtem odpracovaných dní v předchozím čtvrtletí. Do hrubé mzdy se připočítávají i všechny bonusy a prémie, které jste v určeném období dostali. Pozor, do výpočtu průměrné mzdy se ale nezahrnují příjmy z náhrady mzdy za dovolenou čerpanou v předchozím čtvrtletí.
Při výpočtu náhrady mzdy za dovolenou je základním vstupním údajem průměrný hodinový výdělek za předchozí čtvrtletí. Mzdová účetní tedy sečte hrubou mzdu za tři měsíce daného kalendářního čtvrtletí včetně případných měsíčních a čtvrtletních odměn či prémií (roční odměny se rozpočítávají) a vydělí je počtem odpracovaných hodin v daném kalendářním čtvrtletí.
U zaměstnanců se stejnou hrubou měsíční mzdou během roku není rozdíl ve výši mzdy a výši náhrady mzdy za čerpanou dovolenou.
To má jeden příjemný důsledek: když si dovolenou správně načasujete, tedy vezmete si ji po kalendářním čtvrtletí, kdy vám zaměstnavatel přilepšil nějakou odměnou, bude náhrada mzdy za dovolenou vyšší, než by byla vaše mzda, kdybyste chodili do práce.
Jestli máte nové zaměstnání a nastoupili jste teprve v předešlém kalendářním čtvrtletí, stanoví se vám průměrný výdělek z doby od začátku pracovního poměru do konce předchozího kalendářního čtvrtletí.
Příklad výpočtu náhrady mzdy za dovolenou
Pan Novák čerpá v dubnu letošního roku 10denní dovolenou. Hrubou měsíční mzdu v lednu, únoru i březnu měl vždy 30 000 Kč. V prvním čtvrtletí roku odpracoval pan Novák celkem 504 hodin. Souhrnná hrubá mzda za první čtvrtletí činí 90 000 Kč, průměrný hodinový výdělek je tedy 178,57 Kč (90 000 Kč: 504 hodin). Náhrada mzdy za jeden den dovolené je 1 429 Kč (178,57 Kč x 8 hodin).
V prvním čtvrtletí, ze kterého se počítá náhrada mzdy pro dovolenou v dubnu, měla průměrný hodinový výdělek 136,90 Kč (souhrnná hrubá mzda 69 000 Kč: 504 odpracovaných hodin). Náhrada mzdy za jeden den dovolené v dubnu je 1 096 Kč (136,90 Kč x 8 hodin).
Ve třetím čtvrtletí roku, tedy za červenec, srpen a září, bude mít paní Veselá souhrnnou hrubou mzdu 93 000 Kč a odpracuje 496 hodin. Průměrný hodinový výdělek bude tedy 187,50 Kč (93 000 Kč: 496 hodin). Náhrada mzdy za jeden den dovolené v říjnu bude 1 500 Kč (187,50 Kč x 8 hodin). Rozdíl v náhradě mzdy za 10 dní dovolené u paní Veselé činí 4 040 Kč (15 000 Kč - 10 960 Kč).
Dovolená u smlouvy na DPP
Od roku 2024 je vznik nároku na dovolenou pro ty s DPP, kteří splní dvě základní podmínky:
- odpracování minimálně 80 hodin
- doba trvání smlouvy v kalendářním roce nepřetržitě alespoň 4 týdny (tedy minimálně 28 dní)
Pokud si zaměstnanec dovolenou nevybere, musí ji zaměstnavatel při ukončení smlouvy proplatit.
A jak se dovolená pro DPP počítá? Je třeba vzít počet celých odpracovaných fiktivních týdenních pracovních dob, který se podělí počtem týdnů v roce a dále se vynásobí fiktivně stanovenou pevnou pracovní dobou (určeno u smluv typu DPP jako 20 hodin týdně).
Při odvedení maximálního počtu hodin na DPP, 300 hodin, činí podle tohoto vzorce nárok na dovolenou 24 hodin.
Zdanění náhrady mzdy za dovolenou
Náhrada mzdy za dovolenou se daní stejně jako mzda. Totéž platí pro odvody zdravotního pojištění a sociálního pojištění.
Při výpočtu čisté mzdy za měsíc, ve kterém byla čerpána dovolená, se sečte hrubá mzda za odpracované dny a náhrada mzdy za dovolenou a souhrnná částka podléhá standardnímu zdanění. Z náhrady mzdy se odvádí tedy daň z příjmu fyzických osob, sociální pojištění i zdravotní pojištění, vše ve standardním zákonném rozsahu.
V praxi se za měsíc, kdy jste měli dovolenou, jednoduše sečte vaše hrubá mzda za odpracované dny a náhrada mzdy za dovolenou.
Online kalkulačka mzdy za dovolenou
Mzda za dovolenou (přesněji náhrada mzdy za dovolenou) se vypočítá z průměrné hrubé mzdy za předchozí kalendářní čtvrtletí a z počtu odpracovaných dnů v předchozím čtvrtletí. Tedy pokud jedete na dovolenou v srpnu, vypočítává se náhrada mzdy ze mzdy za 2. odpracovaných hodin. Tím se dostane průměrná hrubá hodinová mzda. Průměrná hrubá hodinová mzda se pak vynásobí počtem hodin dovolené.
Doporučujeme využít online kalkulačky, které vám s výpočtem náhrady mzdy za dovolenou pomohou.
Tabulka: Minimální mzda v ČR
| Rok | Měsíční minimální mzda | Hodinová minimální mzda |
|---|---|---|
| 2021 | 15 200 Kč | 90,50 Kč |
| 2024 | 18 900 Kč | 112,50 Kč |
Zanechat komentář