Česká republika, země s bohatou historií a kulturou, je oblíbenou destinací turistů z celého světa. Cestovní ruch je na národní i regionální úrovni významnou ekonomickou činností. V roce 2023 tvořil tento obor 2,36 % hrubého domácího produktu České republiky (180 miliard korun). Zaměstnával 224,3 tisíce osob, což bylo meziročně o 2,2 % více. Přesto v oblasti turismu pracuje o 15 tisíc, tj. o 6 % osob méně v porovnání s rokem 2019.
Po covidové pandemii, během které patřil turismus k nejpostiženějším odvětvím, jsou válka na Ukrajině a z ní pramenící inflační vlna další zatěžkávací zkouškou pro něj. Po období pandemie koronaviru se postupně zotavuje v hodnotách hospodářských ukazatelů. Celkový objem výdajů za cestovní ruch dosáhl 328,9 miliard korun. Jedná se o souhrnný ukazatel poptávky všech návštěvníků, kteří trávili svou dovolenou v Česku. V roce 2023 byl v meziročním srovnání o 15,1 % vyšší. Zároveň dosáhl nejvyšší hodnoty od začátku sledování v roce 2003.
Nicméně, v důsledku těchto trendů se struktura hostů v tuzemských hotelech a dalších ubytovacích zařízeních vcelku zásadně proměnila. Kupříkladu řetězec Orea Hotels & Resorts měl dříve klientelu po třetinách poskládanou z domácích hostů, turistů z okolních států a hostů ze zámoří. Dnes mají čeští hosté podíl už bezmála dvoutřetinový. Pro většinu podnikatelů v příjezdovém cestovním ruchu je nicméně česká klientela sice důležitá, hosty ze zahraničí ale nemůže stoprocentně nahradit. A to ani početně, ani z hlediska příjmů.
Připomeňme, že Česku nyní v důsledku covidové pandemie i současné bezpečnostní situace chybí turisté z dříve klíčových trhů - Číny, Japonska, Koreje či Ruska. Na rusky hovořící turisty můžeme nejspíš zapomenout na dlouhou dobu a ani v případě Číny se zřejmě s ohledem na aktuální geopolitickou situaci nedá očekávat rychlý návrat na hodnoty z roku 2019.
Incoming nyní zachraňují zejména němečtí turisté, jenže s tím, jak německá ekonomika koketuje s recesí, je i německý spotřebitel oslabený. Jak uvedl Martin Plachý, předseda představenstva společnosti Royal Spa, němečtí hosté v tuzemských lázních se sice v absolutních číslech vrátili na předcovidovou úroveň, ale místo dřívějších průměrných 14 dnů dnes zůstávají jen čtyři až pět dnů. Takže ani oni, ani ve větších počtech přijíždějící čeští hosté tak nejsou schopni nahradit výpadek příjmů od turistů z Ruska a dalších pro lázeňství typických trhů.
Klíčové faktory ovlivňující příjezdový cestovní ruch
Z hlediska příjezdového cestovního ruchu bude klíčové opětovně rozlétat pravidelné dálkové letecké linky. Zatímco před covidovou pandemií fungovalo těchto lukrativních spojení devět a dvě linky byly před otevřením, aktuálně je Praha se světem spojena jen třemi dálkovými trasami - do USA, na Tchaj‑wan a do Jižní Koreje. O spuštění dalších spojení se Letiště Praha podle svého ředitele Jiřího Pose intenzivně snaží, jedná se ale o běh na velmi dlouhou trať. Každopádně Letiště Praha ve spolupráci s partnery dělá vše pro to, aby se počet dálkových spojů zvýšil přinejmenším na předcovidovou úroveň.
K tomu slouží platforma nazvaná Touchpoint, která kromě Letiště Praha sdružuje CzechTourism, Prague City Tourism a Ministerstvo zahraničních věcí. S nimi řešíme všechny potenciální nové trhy a snažíme se sdružit a případně navýšit prostředky, které jdou příslušné letecké společnosti. Letiště samo o sobě poskytuje na dálkové lety pětiletý incentivní program, na jehož základě daný dopravce mj. první tři roky neplatí žádné přistávací poplatky. Hlavní překážkou rozvoje přímých leteckých spojení je nedostatek zdrojů na straně dopravců, tedy personálu a letadel.
Podle Jana Hergeta je v tomto směru alfou a omegou podpora ze strany vlády: „Je nesmírně důležité, abychom se, když to řeknu politicky, dokázali proinvestovat, protože některé okolní země neváhají a lákají aerolinky prostřednictvím marketingových partnerství. Někdy až na hraně pravidel. Existence či kapacita leteckých linek jsou limitujícím faktorem nejen pro volnočasový turismus, ale také pro kongresový průmysl a firemní cestování.
Podle generální ředitelky Kongresového centra Praha Lenky Žlebkové se kongresový průmysl v Praze po covidové pandemii poměrně rychle vzedmul, takže již v loňském roce se v KCP odehrálo více asociačních akcí (typicky lékařských či vědeckých kongresů) než v roce 2019, snížil se ale průměrný počet jejich účastníků. Kde ale bohužel stále nejsme na hodnotách roku 2019, to je korporátní segment,“ konstatuje Lenka Žlebková a dodává, že vysvětlení je asi třeba hledat v oblasti udržitelnosti - firemní zákazníci víc než dřív přemýšlí, zda před fyzickým cestováním nedají přednost online meetingu. Téměř každá konference už dnes totiž probíhá v hybridním režimu, kdy větší či menší část účastníků je připojena online. Tuto zkušenost potvrzuje i Marek Chmátal z kongresového centra O2 universum v Praze a přilehlého hotelu Stages.
Dalším problémem příjezdového cestovního ruchu, na kterém se většina účastníků úterní debaty shodla, je nedostatečná infrastruktura. Zmínil též výstavbu vysokorychlostní železniční tratě z Berlína do Vídně, která Českou republiku objíždí. Ano, máme už teď řadu regionálních letišť, v porovnání třeba s Polskem ale máme neutěšenou dopravní infrastrukturu, pokud jde o dálniční nebo železniční síť. Třeba o vysokorychlostní železnici se hovoří 30 let a nic se nezměnilo. A jak to vypadá s dálniční sítí, to všichni dobře víme. Podle Jana Hergeta ale není v případě váznoucí infrastruktury na vině jen stát.
„Je to chyba i podnikatelů, kteří nejsou schopni či ochotni se domluvit a společně zainvestovat. Vezměme si Dolní Moravu, která má šanci být globální atraktivitou, ale neexistuje tam ani pořádná silnice, ani vlak, ani pořádné parkoviště. Takže máme něco, co je nejlepší na světě, ale vy se tam nedostanete. Nedostatečná infrastruktura je ostatně brzdou rozvoje i kongresového průmyslu.
Podle Jana Hergeta padá odpovědnost za současný neutěšený stav cestovního ruchu v Česku na obě pomyslné strany. Tedy i na podnikatele a jejich profesní svazy. A Martin Plachý přitakal: „Ano, cestovní ruch je roztříštěný, všichni chtějí všechno. Podnikatelé podle jeho slov táhli za jeden provaz jen během covidu, kdy se spojeným úsilím dvou až tří klíčových hráčů dařilo průběžně komunikovat s premiérem a ministry. „Měli jsme nějaké posluchače, a i když jsme nedosáhli úplně všeho, tak to byla skvělá doba. Sotva ale skončil covid, už se to zase rozpadlo a nyní tady zbytečně bojujeme za zákon o cestovním ruchu, který se už stejně dostal do pozice, kdy jenom chceme zafinancovat a zafixovat nějaké destinační managementy a počty lidí. To přece ale neměl být vůbec smysl tohoto zákona!
Jan Herget účastníky snídaně vyzval, aby využili toho, že se setkávají na půdě Hospodářské komory: „Jako podnikatelé si stanovte dvě priority a ty tvrdě vymáhejte. Jsou to přímé linky a víza? Dobře, jděte si za tím, ale nechtějte tisíc různých věcí. Mimochodem - segment automotive, na kterém je česká ekonomika dlouhodobě závislá, dělá z Česka asi nejprůmyslovější zemi Evropské unie. V segmentu služeb naopak zaostáváme a podle Lukáše Kovandy jsme spolu s Rumunskem - měřeno podílem na hrubé přidané hodnotě - zemí s nejméně rozvinutými službami. „To pro Česko znamená hrozbu. Nyní se podle něj tento problém ještě naplno neprojevuje, ale vzhledem k absenci příslušné vize k tomu může dojít velmi rychle. Určitě bychom se tedy měli zaobírat tím, jak více rozvíjet služby, a tedy i cestovní ruch.
Byl to Jan Herget, který naznačil, že úspor a zefektivnění by mohlo Česko dosáhnout změnou systému samosprávy. V tomto názoru ho podpořil i Lukáš Kovanda, podle kterého je roztříštěnost samosprávy v Česku zásadním problémem. Zde je podle Kovandy třeba hledat základ všech problémů spojených s výstavbou dálnic, vysokorychlostní železnice a podobně. Jenže u nás místo toho, aby se akumuloval kapitál z evropských peněz, které sem od roku 2004 přitekly v řádu stovek miliard korun, se region po regionu investovalo do cyklostezek, naučných stezek, rozhleden, které leckdy ani nestojí úplně na kopci… V Polsku naproti tomu akumulovali kapitál, dali to do dálniční sítě a jejich ekonomika bohatne.
Přesto v oblasti turismu pracuje o 15 tisíc, tj. o 6 % osob méně v porovnání s rokem 2019. Příjezdový cestovní ruch tvořený zahraničními návštěvníky činil více než 56 %, tj. 185,8 miliard korun. Zbývajících 44 % finančních prostředků (143,1 miliard korun) generovali tuzemští návštěvníci prostřednictvím domácího cestovního ruchu. V roce 2023 navštívilo Českou republiku 33,9 miliónu zahraničních návštěvníků (meziročně o 28 % více). Naopak čeští občané realizovali přes 75 miliónů cest v tuzemsku a 13,4 miliónu cest do zahraničí.
Podíl cestovního ruchu na tvorbě hrubé přidané hodnoty v národním hospodářství činil 2,30 % (2019: 2,76 %). Bylo to více než v sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství dohromady. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství dosáhl 4,16 % (2019: 4,41 %).
V červnu 2025 hotely v České republice přivítaly celkem 1,54 milionu hostů, což představuje meziroční nárůst o 3,8 %. Nerezidenti tvořili 56,3 % všech příjezdů (868 tisíc osob), přičemž nejvíce zahraničních hostů přijelo z Německa, Slovenska a Polska. Počet přenocování dosáhl 3,4 milionu (3,7 %), z čehož 58,3 % připadalo na nerezidenty.
Ve 2. čtvrtletí 2025 bylo v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice zaznamenáno celkem 6,32 milionu příjezdů a 15,02 milionu přenocování. Průměrná délka pobytu dosáhla hodnoty 3,38 dne. Nejvyšší počet návštěvníků i přenocování zaznamenalo Hlavní město Praha, následované Jihomoravským a Jihočeským krajem. V počtu přenocování se za Prahou umístil Karlovarský a Jihomoravský kraj.
Data za roky 2017 až 2025 potvrzují, že třetí čtvrtletí (červenec-září) je dlouhodobě nejvýznamnějším obdobím z hlediska návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení. Například v roce 2024 bylo ve 3. čtvrtletí zaznamenáno přes 7,7 milionu příjezdů a více než 21 milionu přenocování, což představuje absolutní vrchol sezóny.
V druhém čtvrtletí roku 2025 nejvyšší počet hostů tradičně přivítalo hlavní město Praha, které vygenerovalo téměř 2,2 milionu příjezdů a téměř 5 milionu přenocování. Druhým nejnavštěvovanějším krajem byl Jihomoravský (624,8 tis. příjezdů), následoval Jihočeský (497,3 tis. příjezdů) a Královehradecký (387,1 tis.).
Do České republiky přijelo na 9,5 milionu zahraničních turistů za rok 2023, ačkoliv čísla nedosahují předcovidového roku 2019, jedná se téměř o 30% nárůst v porovnání s loňským rokem. Tradičně se nejvíce hostů ubytovává z Německa, Slovenska, Spojeného království a Polska. Mimo Evropu pak ze Spojených států. Počet zahraničních ubytovaných hostů vytváří podstatnou částku, která přispívá do státního rozpočtu prostřednictvím daní a poplatků, generují však také významný dopad na další služby a kulturu včetně ubytování, stravování a nákupů.
Česká republika a hlavní město Praha mají zájem o příjezdový cestovní ruch, což dokazují i nové realizované kampaně cílené na jedinečnost země jako destinace. „Cestovní kanceláře pracující v příjezdovém cestovním ruchu organizují zájezdy a svou nabídku ve shodě s respektem k místním obyvatelům. Cílem organizovaného příjezdového cestovního ruchu není narušit bezpečnost a bezbariérovost města či podporovat večírky v krátkodobě pronajatých bytech s hlučnou noční zábavou, a to včetně všude pohozených sdílených koloběžek, které narušují i bezpečnost pohybu. Vozíme do Prahy například i studenty z Itálie, kteří k nám jezdí na organizované cesty v rámci jejich výuky. Připravujeme pro ně prohlídky architektonických skvostů naší metropole, návštěvu muzeí nebo organizujeme jednodenní výlety například do Terezína,“ vypočítává Karel Výrut z cestovní kanceláře D.I.R. Bohemia a dokončuje: „Vždy jsou ubytováni v hotelu a mají večerní organizovaný kulturní program.
| Ukazatel | 2019 | 2020 | 2023 |
|---|---|---|---|
| Podíl cestovního ruchu na HDP | 2,76 % | N/A | 2,36 % |
| Zaměstnanost v cestovním ruchu | N/A | N/A | 224,3 tis. osob |
| Zahraniční turisté | N/A | N/A | 9,5 milionu |
Zanechat komentář