Hledám společníka na dovolenou: Tipy a triky pro nezapomenutelné cesty

Toužíte po cestování, ale chybí vám parťák do nepohody? Rádi byste vyrazili za dobrodružstvím, ale zrovna nemáte po ruce parťáka, který by rád cestoval s vámi? Sedět doma jen proto, že nemáte zrovna s kým vyrazit, je obrovská škoda. Obliba sólo cestování je na vzestupu, vyrazte na cesty sami a možná zjistíte, že společníka ani nepotřebujete.

Nic však není ztraceno! Sílu internetu a sociálních sítí můžete využít ve svůj prospěch. Záplava virtuálních interakcí ze sociálních sítí nás vytrvale přesvědčuje o opaku, odborníci se však shodují na tom, že je dnešní doba vlastně spíše osamělá.

Kde hledat parťáka na cesty?

Seznamky neslouží jen k nalezení životních lásek. Jejich prostřednictvím můžete najít také kamarády nebo společníky na cesty. Své štěstí můžete zkusit také na cestovatelských webech. Ačkoliv se zaměřují primárně na praktické informace a tipy na cesty, na většině z nich najdete i diskuzní fóra.

Mrkněte například na Tripinder - českou cestovatelskou platformu, která cestovatelům usnadní plánování a organizaci cest nebo expedicí.

Kde jinde najít parťáka na cesty než mezi milovníky cestování? Staňte se proto členy některého z cestovatelských klubů. A kde hledáte parťáky na cesty vy?

Sociální sítě

První možnost, jak můžeš oslovit svého budoucího partnera na cesty? Sociální sítě jsou k nalezení spolucestujícího ideální zkratkou. Možná si řekneš, že má tato notoricky známá sociální síť to nejlepší za sebou, ale co se týká skupin, opak je pravdou! Cestovatelské skupiny nenabízí pouze seznámení všeho druhu.

Přidej se jednak do Cestování, spolucestování, cestovatelská seznamka, kde najdeš více jak sto tisíc lidí milující cestování. Jedná se především o skupiny s téměř identickým názvem, s rozdílem počtu členů. Druhou, méně početnou, hledej zde.

Buďte však obezřetní - nesdílejte veřejně citlivé či osobní údaje a nenechte se zmást falešnými profily. Pokud poptávku po partnerovi na cesty zadáváte vy, raději detailně uveďte všechny vaše požadavky - jak na spolucestujícího, tak na cestu samotnou. Specifikujte pohlaví, věk či životní styl možných kandidátů a nastiňte podobu, cenu a termín vaší společné cesty.

Na totéž se doptejte i v případě reakce na cizí nabídku. Zjistěte si veškeré detaily, které jsou pro vás zásadní - například zda dotyčný kouří, domluví se cizí řeší nebo umí řídit auto.

Toužíte zažít atmosféru cestování o samotě bez partnera či kamarádek? Směle do toho! Zážitkům spojeným s tímto druhem putování se často nic nevyrovná. Možná rizika minimalizujete díky našim následujícím praktickým radám.

Při cestování sólo platí víc než kdykoliv jindy pravidlo selského rozumu - tedy být praktická, dbát na bezpečnost a vyhodnocovat vše, co se děje okolo.

Další tipy

• Plánujte. Zjistěte si co nejvíce informací o místech, kam se chystáte.
• Jeďte nalehko. Cestujte s co nejméně věcmi a zavazadly, abyste se nestaly snadným cílem pouličních zlodějů, nebo dokonce nebyly přepadeny.
• Pojistěte se. Vyhodnoťte možná zdravotní rizika podle typu a délky cesty a na celou dobu pobytu v cizině uzavřete kvalitní cestovní pojištění. Mělo by pokrývat ošetření, hospitalizaci i případný převoz domů.
• Buďte v kontaktu. Kopie nechte uložené i u někoho blízkého doma.
• Nevyčnívejte. Snažte se splynout s davem. Chování i oblečení přizpůsobte danému prostředí.
• Nelákejte zloděje. Neukazujte na veřejnosti drahou elektroniku, opatrné buďte i při vyndavání dokladů a používání platebních karet. Minimalizujete tak riziko okradení. Pokud budete platit v hotovosti, nikdy nevyndavejte všechny peníze, které máte.
• Cestujte bezpečně. Jste zvyklá s partnerem ve dvojici stopovat? Tentokrát autostop radši vynechte.
• Braňte se. Dostaly jste se do nepříjemné situace, nebo dokonce přímého ohrožení? Nebojte se začít křičet nebo na sebe jinak upozornit. Útočníka či zloděje se vám může podařit vylekat a odradit.
• Neriskujte s ubytováním.
• Chovejte se podle pravidel. V některých kulturách fungují kontakty mezi mužem a ženou jinak, než je zvykem v Evropě. V takových zemích se vyplatí vyhýbat přímému očnímu kontaktu a nebýt iniciátorem rozhovoru.

I přes různá rizika, kterým coby žena cestující sama můžete čelit, si tento druh cestování bezpochyby užijete. Poznávání nových míst budete o samotě vnímat intenzivněji a program přizpůsobíte jen svému tempu i preferencím.

Cestování single vs. cestování s přáteli

Cestování single a cestování s rodinou či přáteli jsou zcela dvě rozdílné kategorie. Obojí má své výhody a nevýhody, rozhodně se ale nedá říct, že cestovat sám je lepší než cestovat v partě a naopak. Cestování na vlastní pěst vyžaduje více odvahy a ochotu posouvat vlastní hranice. To, jak strávíte den je ale ve vaší režii a nemusíte dělat kompromisy.

Nečekáte a rovnou jedete. Nemusíte se složitě dohadovat na termínu dovolené s někým dalším. Můžete si dovolit být flexibilnější. Dojedete na místo a zjistíte, že se vám tam nelíbí. Nebo se vám naopak někde zalíbí až moc. Naučíte se být samostatnější. Nikdo za vás totiž problémy nevyřeší, ať už se jedná o zrušený let nebo potíže s ubytováním.

Poznáte lépe místní kulturu a zvyky. Ovšem to, co se může jevit jako výhoda, má i své stinné stránky. Cestujete-li sólo, nemáte s kým bezprostředně sdílet své zážitky. Pokud se vám něco povede, radujete se sami. Nechcete-li se na cestách cítit osamoceně, je potřeba si nové známé najít. To se vám ale nepovede, budete-li jen zavření na pokoji nebo vysedávat v kavárně.

Najděte si sdílené ubytování. Nemusíte hned nutně přespávat u někoho na gauči přes Couchsurfing, pro začátek zkuste hostel se sdílenou koupelnou a kuchyní, kde s největší pravděpodobností narazíte na stejně smýšlející cestovatele.

Poznejte město díky free walking tour. Ve větších městech je možnost účastnit se jejich prohlídky s průvodcem a odborným výkladem. Zapište se na jógu. Známé si můžete najít i při každodenních aktivitách. Tam, kde zrovna pobýváte, určitě někdo organizuje hodiny jógy, spinningu, keramiky a potápění nebo provozuje posilovnu či knihovnu.

Při setkávání s novými lidmi je důležitý první dojem a také vyslaný signál, že jste přístupní. Důkladná příprava a záložní plán umí zmírnit stres před vaší první sólo cestou. Mějte na paměti, že hned napoprvé se nemusíte vydat přes půl zeměkoule do pustiny, kde nikdo nežije.

Zemi zvolte takovou, kde se bez větších problémů domluvíte. Neméně důležitou součástí vašich plánů je stanovení rozpočtu. Každý cestovatel má jiné nároky ať už se jedná o dopravu, jídlo, bydlení nebo zážitky. Čím nižší máte nároky, tím levněji vás cestování vyjde. Cestovat se dá i za 10 tisíc korun měsíčně, pro někoho to ale může být útrata za jeden večer v restauraci. Rozhodně si na cestování nepůjčujte.

Typ ubytování bude záležet nejen na vašich finančních možnostech, ale i na vašem momentálním rozpoložení. Chcete-li se seznámit, volte ubytování v hostelu, kde platíte jednak jen za lůžko, jednak tady máte největší šanci poznat někoho na stejné vlně.

Před odjezdem informujte své blízké či kamarády o vašem úmyslu cestovat a seznamte je se svými plány. Domluvte se spolu na pravidelných zprávách, aby věděli, že jste v pořádku.

Vyberte si zemi, o které víte, že se tam bez problémů domluvíte a důkladně si danou destinaci předem prostudujte, využijte zkušeností ostatních cestovatelů.

Snažte se zabalit s sebou jen základní věci, chybět by vám neměla lékárnička, hotovost v místní měně, kvalitní boty, adaptéry do jiných typů zásuvek a kniha či tablet na dlouhé chvíle. Nezapomeňte si stáhnout potřebné aplikace.

Při cestování na vlastní pěst děláte opravdu jen to, co chcete vy. Nemusíte s nikým složitě ladit termíny a když uvidíte levnou letenku nebo jízdenku, prostě se sbalíte a jedete. Cestování single vás naučí přijímat vlastní rozhodnutí a nést za ně následky, osamostatníte se, zlepšíte se v cizí řeči a naučíte se řešit problémy.

Alternativou je potom sdílený pokoj přes Airbnb, pokud toužíte po alespoň částečném soukromí. Chcete-li opravdu ušetřit za ubytování a jste už zkušenější cestovatel, zkuste si sehnat přespání přes Couchsurfing.

Ten je vhodný pro ty cestovatele, kteří se chtějí seznámit s místními, poznat jejich kulturu a zvyky, jsou přátelští a otevření - přeci jenom spíte u někoho doma na gauči.

Pokud se sami cestovat bojíte, zkuste se nejprve vydat na dovolenou s cestovkou.

Seznamka pro cestovatele

Seznámit se, zamilovat a společně procestovat svět. Sníte o osudovém partnerovi, se kterým budete objevovat nová města, místa a mnohem více? Víme, kde najdete životní lásku s vášní pro cestování. Mít partnera, se kterým můžete sdílet společný koníček, je k nezaplacení.

I když si občas vyjedete za dobrodružstvím s kamarády, časem dá většina přátel přednost dovolené s rodinou. Co ale dělat, když potkáváte stále stejné partnery, kterým bohatě stačí domácí relax nebo týden u moře?

Možná jste zkoušeli do vyhledávačů zadat fráze „seznámení cestování, spolucestování seznamka nebo hledám parťáka na cestování”. Nejspíš jste narazili na nejrůznější online seznamky a inzeráty typu „hledám partnera na cestování, hledám spolucestující”. Seznámíte se tady s dobrodruhy, kteří mají cestování v krvi. Jestli máte rádi adrenalin a nebojíte se vyrazit na dovolenou s cizím člověkem, může to být trefa do černého.

Pokud ale toužíte po lásce a vážném vztahu, možná budete zklamaní. V anonymním prostředí internetu mnohdy narazíte na lidi, kteří o vážný vztah nestojí.

Speed dating neboli seznamovací večer pro cestovatele je trochu jiná seznamka na cestování. Na jednom místě se v jeden večer sejde parta nezadaných mužů a žen, kteří milují cestování, ale především touží po vážném vztahu. Díky přezdívkám zůstanete v anonymitě, zároveň se ale s potenciálním partnerem seznámíte tváří v tvář. Pokud vzájemně přeskočí jiskra, další rande, nebo třeba výlet za dobrodružstvím, už bude ve vaší režii.

Přijďte se pobavit, seznámit a najít parťáka do nepohody. Nemají s kým jet na dovolenou. Než aby jeli sami, raději to zkusí s cizím člověkem. Takových lidí není málo. Svědčí o tom inzeráty typu: Hledám společníka, společnici na zájezd k moři. Nechce se jim platit příplatky za neobsazené lůžko na pokoji, protože si umějí spočítat, že taková single dovolená u moře zpravidla přijde draho.

Samota je tíží, jsou společensky založení, od dovolené očekávají, že na ní mají s kým sdílet zážitky. Zkoušejí proto najít kamaráda či kamarádku s podobnými zájmy. Někdy je důvod i ten, že se obávají vyrazit do ciziny sami. Jenže nemají ve svém okolí nikoho, kdo by s nimi na dovolenou do zahraničí jel.

Jenže strávit týden či více s člověkem, kterého v podstatě neznáme, chce notnou dávku odvahy, velkorysosti a pohodového nastavení mysli. Může z toho vzniknout pěkné kamarádství, společné zajímavé zážitky, setkání s novým člověkem a z toho plynoucí obohacení. Ale může to být i pořádný průšvih. Co když se z toho parťáka či parťačky vyklube morous, který má o dovolené úplně jiné představy?

Některé cestovní kanceláře tento způsob hledání společníků na cestování podporují, protože pozorují, že single turistů přibývá.

Webů a stránek cestovních kanceláří s inzeráty s názvem hledám spolucestující na dovolenou přibývá a využívají je lidé různého věku, od dvacetiletých až po ty, kteří třeba překročili sedmdesátku. Lidé velmi často píší, že podmínkou je osobní setkání, při kterém si ověří, zda by spolu byli schopni sdílet společný pokoj. Ne vždy to totiž klapne.

Cestovní kanceláře a agentury zaznamenávají, že rok od roku cestuje více lidí samo. Jde o odraz toho, že mnoho lidí žije takzvaně single a týká se to lidí různého věku.

„Sólo zájezdy si nejčastěji kupují ženy ve věku čtyřicet a více let,“ uvedla Andrea Řezníčková, mluvčí agentury Invia, která prodává zájezdy různých cestovních kanceláří.

„Trend sólo dovolených je viditelně na vzestupu nejen na českém trhu, ale v celé Evropě. Stojí za tím několik faktorů. Na tom, že si někdo vyrazí na dovolenou sám, už nyní není nic divného. Nikdo se na něj nebude dívat jako na podivína nebo osamělého zoufalce.

Faktem je, že hledačů společníků na dovolenou v zahraničí rok od roku přibývá. Stačí prozkoumat internet a člověk se až diví, kolik jedinců by rádo někam jelo, ale nemají s kým. Jistě, je to loterie, risk, poměrně dobrodružný pokus.

Co dělat, když partner nechce cestovat?

Dnešní doba je plná zahraničních pracovních příležitostí, jazykových kurzů, exotických dovolených, working holiday víz, dobrovolnictví a erasmů. Myslím, že by byla velká škoda těchto možností nevyužít jen proto, že jste ve vztahu a vaše cíle se momentálně neshodují s partnerovými. Asi každý si někdy potřebuje splnit „to svoje“.

Vždycky jste chtěli jet na půl roku dobrovolničit do Asie? Prostopovat Evropu? Projet Road 66? Vaše polovička s vámi jet nechce? Popřemýšlejte o myšlence jet bez partnera. Ideální to samozřejmě není, ale některé příležitosti nepřijdou dvakrát a život máme jenom jeden. Já osobně bych nechtěla stát nikomu v cestě za sny. Je to vlastně sobecké. Chceme partnera jen pro sebe. Jenže láska by měla být o něčem jiném - s partnerem se navzájem podporovat, dát volnost, věřit si. Nemusí to za každou cenu znamenat být neustále spolu a soustředit se jen na společné cíle.

Důležité je nezapomenout, že ani vaše druhá polovička to nemá vůbec jednoduché. Nové prostředí, noví přátelé, nová kultura, nová práce, cizí jazyk. Do toho všeho partner, který je stovky či tisíce kilometrů daleko a který se dožaduje pozornosti. Někdy je obtížné pochopit, proč vám zrovna teď neodepisuje, a může to zasít první zrníčko žárlivosti a pochybnosti. Dochází pak k paradoxním situacím, kdy začnete žárlit na nové přátele, speciálně opačného pohlaví. Běžný příklad - partner vám večer neodepsal, třeba jen usnul. Vy si na opačné straně zeměkoule barvitě představujete, co asi provádí s tou Španělkou, o které se zmínil včera.

Komunikace je společně s důvěrou stavebním kamenem všech partnerských vztahů. Pokud jde o vztah na dálku, platí to dvojnásob. Vzdálenost dokáže takový vztah pěkně prověřit.

Existuje velké množství různých mobilních aplikací ke komunikaci mezi partnery, kde můžete sdílet pracovní plány, schůzky, média a podobně. Partner tak může vědět, kde se zrovna nacházíte a co děláte. Naše každodenní komunikace probíhala na úrovni psaní a každý z nás odepisoval, kdy mohl. Hezkým zpestřením jsou hlasové zprávy, videa, fotky a třeba nečekaný telefonát. Skype jsme používali několikrát týdně, pokud jsme potřebovali něco probrat, nebo se jen jednoduše vidět.

S partnerem jsme měli to štěstí, že jsme se mohli každé tři čtyři měsíce na dva týdny vidět.

Naučte se říkat věci, co se vám nelíbí, hned. Pravda stejně nakonec vyjde najevo a vy si budete jenom kazit náladu. Není lepší všechno si bezprostředně vyříkat? Postupně přestanete řešit blbosti. Možná to platí spíš pro holky. Na začátku našeho osamocení jsem dokázala být naštvaná kvůli každé prkotině. Třeba jen kvůli tomu, že si ještě nepřečetl článek, který jsem mu poslala ráno. Ale hádání na dálku není vůbec jednoduché.

Vůbec nejhorší zbraní je, že máme tu moc vypnout Skype a nereagovat. Je to zbraň nebezpečná a mocná, pozor na ni. V běžném soužití před sebou tak snadno neutečeme. Když k tomu ještě připočtete časový posun, rozdílnou pracovní dobu a výpadky internetu, naštvání si hodně rozmyslíte. Až o tom pak budete zpětně přemýšlet, zjistíte, že to vlastně za hádku vůbec nestálo. Je to možná trochu o nastavení mysli i o toleranci k druhému člověku. Nikdo z nás přece není robot.

Povídat si o nepodstatných věcech má úplně stejnou váhu, jako bavit se o věcech naprosto zásadních. Život se totiž skládá z blbostí. Že vám dnes ujel autobus, máte zácpu, naštval vás kamarád.

Všeho moc škodí a u skypování to platí také. Měla jsem ještě jeden vztah na dálku, kdy jsme při zapnutém Skype chodili i spát. Je to věc, kterou určitě nemůžu doporučit. Je potom úplně jedno, kde se nacházíte, protože ani jeden z vás si neužije přítomnost, žijete v „on-line bublině“.

Jako první krizi bych označila první měsíc, kdy si člověk na novou situaci zvyká. Může ale přijít kdykoliv. Někdy prostě člověku dojdou síly a přepadne vás smutek. Někdy vás rozesmutní nečekaná věc, třeba partnerovo oblíbené jídlo nebo „vaše“ písnička. Někdy vás přepadne žárlivost na všechny lidi, kteří mají to štěstí a můžou s vaší drahou polovičkou trávit čas. A někdy je vám prostě jenom zima v posteli a nemá vás kdo zahřát.

Tím se dostáváme k problematice nevěry. My jsme zvolili strategii „pokud se něco stane, tak mi to řekni“. Věřím, že pro někoho může fungovat „pokud se něco stane, nechci to vědět“.

Rozhodně bych se nechtěla zastávat nevěrníků - jsem velký zastánce věrnosti. Nevěra může někdy znamenat stesk a touhu po tělesné blízkosti než to, že už vás partner nemiluje. Nevěra bolí - a to nejen toho, kdo je podvedený. Je to bezesporu velký šrám na štítu vaší důvěry, není to však konec světa, přestože to tak může na začátku vypadat. Věřím, že v jinak dobře fungujícím vztahu jde nevěra překonat.

Jedna z nejhorších věcí je bezesporu sdělování, že se „něco s někým stalo“, na dálku, přes telefon. Pokud to aspoň trochu jde, určitě je daleko lepší počkat na osobní setkání, nebo alespoň na video Skype. Přes telefon se věci hodně špatně vysvětlují a můžou vyznít jinak, než byly míněné. Nejlepší samozřejmě je nic takového vůbec neřešit.

Za celou dobu jsme si navzájem nic nezakazovali. Snažili jsme se nedělat nic, co by se nám nelíbilo, pokud bychom byli v kůži partnera. Nikdy jsem tedy nezažila situaci, kdy by mi partner zakázal někam jít.

Zůstáváte doma a partnerka se chystá do světa? Jedna z nejlepších věcí ve vztahu na dálku je, že si můžete užívat něco, co vaše druhá polovička nemá v oblibě. Vařit, co partnerovi nechutná, koukat na seriál, který nemá rád, konečně jít do restaurace, kam jste partnera nemohli dostat. Ze začátku na takové věci asi nebudete mít chuť, ale měla jsem období, kdy jsem si to užívala.

Můžete dělat něco, co by vypadalo trochu podivně, pokud byste byli s přítelem. Myslím tím třeba sólo cestování, nebo dovolenou s kamarádkou. Kdyby mi před pár lety někdo řekl, že pojedu sama na dovolenou, klepala bych si na čelo. Pokud se podíváte na internet, zjistíte, že se tak cestuje běžně - a jsou holky, které tak cestují roky. Za mě to byla super zkušenost.

Někdy prostě člověk zůstane na ocet. Máte volno, ale vaši kamarádi ne? Je hezky a nemáte s kým jít k vodě? Máte možnost využít přebývající čas na svůj vlastní rozvoj. Já vím, je to klišé, ale chtě nechtě tomu musím dát za pravdu. Já jsem se třeba překonala a chodím do posilovny (dřív jsem byla zapřisáhlý odpůrce). Začala jsem si domů zvát couchsurfery. Naučila jsem se háčkovat - a to jsem do nedávna myslela, že je to koníček jenom pro babičky. Učím se plavat kraula a začala jsem se španělštinou. Ani jednu z těchto činností jsem nikdy předtím nedělala a nejspíš bych ani nezačala, kdybych měla přítele vedle sebe.

I na dálku se můžete podporovat a dělat stejné věci. Jednu dobu jsme se třeba hecovali ve cvičení. Momentálně se učíme zmíněnou španělštinu.

Žijeme ve 21. století, tak se není čemu divit, když vám u dveří zazvoní poslíček s pizzou nebo květinou na vaše jméno, přestože jste nic neobjednali. Je to moc hezké gesto, kterým partnerovi ukážete, jak vám na něm záleží. Poslat se dá v dnešní době téměř cokoliv a byla by škoda toho nevyužít. Nemusí to mít žádná pravidla - právě moment překvapení je na tom to nejlepší. Buďte kreativní.

Zůstáváte doma a partner se chystá do světa? Posledních pár měsíců jsem například přítele ráno budila telefonátem (ne vždy úspěšně), a přestože byl hovor opravdu jen pár vět, oběma nám zvedl náladu.

To je určitě jedna z nejpodstatnějších otázek vašeho vztahu. Žít na dálku určitě nejde donekonečna a je potřeba mít plán a datum, kdy budete moct být zase spolu. Troufám si říct, že náš vztah se za tu dobu stabilizoval a zocelil. Poznali jsme jak sebe, tak hlavně toho druhého za různých okolností. Někdy to bylo opravdu hodně náročné a říkala jsem si, proč se na to všechno nevykašleme. Pak jsem si uvědomila, že by se mi rozhodně neulevilo a bylo by mi ještě daleko hůř.

Když to vezmeme z druhé stránky, tak pradědečkové od našich prababiček odcházeli do války. Neměli jistotu, že se ještě někdy uvidí a zdaleka neměli takové možnosti komunikace, jako máme my. Možná jenom zbytečně dramatizujeme.