Cestovní ruch je jedním z hlavních pilířů evropské ekonomiky. Návštěvnost se už z velké části vrátila na úroveň před pandemií nemoci covid-19 a příjmy z turistiky tvoří významnou část HDP i příjmů státních rozpočtů. Přeplněné pláže a městská centra plná turistů: další turistická letní sezona se v Evropě chýlí ke konci.
Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost v prosinci 2009, udělila Evropské unii pravomoc podporovat, koordinovat nebo doplňovat činnosti členských států týkající se politiky cestovního ruchu. V roce 2024 bylo přijato nařízení (EU) 2024/1028 o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování. V roce 2022 Komise zahájila provoz internetových stránek EU tourism dashboard (Přehled EU v oblasti cestovního ruchu), což je jedno z opatření, které v témže roce navrhla v dokumentu Transition pathway for tourism (Proces transformace cestovního ruchu).
V roce 2015 schválil ve druhém čtení postoj k nové směrnici (EU) 2015/2302, která měla zlepšit ochranu klientů využívajících souborné cestovní služby. Nyní probíhá její revize s cílem tuto ochranu ještě více posílit. V roce 2019 přijal usnesení o negativním dopadu úpadku společnosti Thomas Cook na cestovní ruch v EU. V roce 2021 následovalo usnesení o vytvoření strategie EU pro udržitelný cestovní ruch, v němž vyzval k obnově cestovního ruchu v EU po pandemii COVID-19 a k urychlení jeho transformace v udržitelné, odpovědné a inteligentní odvětví.
V roce 2022 Parlament schválil usnesení o dopadu nezákonné agresivní války Ruska proti Ukrajině na odvětví dopravy a cestovního ruchu EU. Výbor Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch a jeho pracovní skupina pro cestovní ruch vedou pravidelné diskuse se zástupci mezinárodních organizací cestovního ruchu a nejdůležitějšími zúčastněnými stranami v tomto odvětví.
Během prvních čtyř měsíců roku 2020 zaznamenala Evropa dramatický pokles počtu zahraničních turistů ve srovnání se stejným obdobím v roce 2019 o 44 %. Tento pokles odpovídal celosvětovému trendu. V květnu 2020 vydala Komise sdělení Cestovní ruch a doprava v roce 2020 a v dalších letech (COM(2020)0550), které obsahovalo pokyny a doporučení k bezpečné obnově volného pohybu a opětovnému otevření vnitřních hranic, oživení služeb v oblasti dopravy, konektivity a cestovního ruchu, zejména pohostinství, řešení krize likvidity a obnovení důvěry spotřebitelů, které zahrnovala mj. doporučení týkající se poukázek.
Parlament jednal o vypuknutí pandemie COVID-19 na plenárních zasedáních v březnu a červnu 2020. Na mimořádném plenárním zasedání konaném dne 26. března 2020 pak přijal postoj ke třem legislativním návrhům: k návrhu o investiční iniciativě pro reakci na koronavirus, o rozšíření Fondu solidarity EU na mimořádné události v oblasti veřejného zdraví a o dočasném pozastavení pravidel pro letištní časy.
V červenci 2020 přijala Komise akční plán pro spravedlivé a jednoduché zdanění podporující strategii oživení (COM(2020)0312). V březnu 2021 Parlament přijal usnesení o vytvoření strategie EU pro udržitelný cestovní ruch, v němž důrazně vyzval členské státy, aby neprodleně začaly uplatňovat společná a koordinovaná kritéria pro bezpečné cestování. Digitální certifikát EU COVID byl uznáván ve všech členských státech, což pomohlo zajistit všem obyvatelům EU právo na volný pohyb.
V únoru 2022 Komise přijala plán nazvaný Cesta transformace pro cestovní ruch. V aktualizované strategii EU pro cestovní ruch se zdůrazňuje, že vzhledem k pandemii COVID-19 je třeba posílit odolnost tohoto odvětví a urychlit jeho digitální a ekologickou transformaci. Komise stanovila 27 oblastí, ve kterých bylo třeba přijmout opatření na podporu ekologizace a digitalizace a posílení odvětví cestovního ruchu v EU.
Zatímco provozovatelé cestovního ruchu si mnou ruce nad rostoucím počtem návštěvníků a příjmy, v mnoha oblíbených destinacích roste mezi místními nespokojenost. A není divu - kdo by chtěl žít v prostředí plném davů, hluku a nepořádku a zároveň cítit, jak ho z vlastní čtvrti vytlačují prázdninové pronájmy?
Hospodářský přínos cestovního ruchu v EU
Podle Světové rady pro cestování a cestovní ruch (WTTC) letos cestovní ruch přispěje do hrubého domácího produktu (HDP) EU částkou téměř 1,9 bilionu eur, což představuje zhruba 10,5 procenta unijní ekonomiky. V roce 2024 to bylo 1,8 bilionu eur. A očekává se další růst - do roku 2035 by měl sektor přispět do evropského HDP částkou kolem 2,3 bilionu.
Podle Evropské komise představuje cestovní ruch 5,1 procenta z celkové hrubé přidané hodnoty EU, tedy celkové hodnoty zboží a služeb vytvořených v ekonomice před zdaněním a dotacemi. Evropský cestovní ruch se do roku 2023 vzpamatoval z propadu způsobeného pandemií covidu-19. Alespoň jednou za rekreací vycestovalo 65 procent obyvatel unie, přičemž 43 procent strávilo dovolenou ve vlastní zemi a 57 procent vyrazilo do zahraničí.
Cestovní ruch v Evropě dává práci milionům lidí. Podle údajů Eurostatu v roce 2022 působilo v odvětvích cestovního ruchu v EU 2,4 milionu podniků, které zaměstnávaly 12,3 milionu lidí. Podle jiných odhadů podporuje cestovní ruch v celé unii až 23 milionů pracovních míst.
Ekonomický význam cestovního ruchu je nejvíce patrný v jižních a středomořských státech EU, kde může tvořit až 18 procent HDP (Chorvatsko, 2023) a má významný podíl na zaměstnanosti. V Řecku v posledních letech pracovalo v cestovním ruchu více než pětina všech zaměstnanců podnikové sféry. Francie si rok po olympijských hrách vytkla cíl dosáhnout do roku 2030 příjmů od zahraničních turistů ve výši 100 miliard eur. Vláda proto chystá balík opatření na podporu sportovního a kongresového cestovního ruchu i agroturistiky a slibuje i zjednodušení pravidel a regulací.
Přehled klíčových ukazatelů cestovního ruchu v EU
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Příspěvek cestovního ruchu k HDP EU (2024) | 1,8 bilionu eur |
| Podíl cestovního ruchu na celkové hrubé přidané hodnotě EU | 5,1 % |
| Obyvatelé EU, kteří alespoň jednou vycestovali za rekreací (2023) | 65 % |
| Počet podniků v odvětví cestovního ruchu v EU (2022) | 2,4 milionu |
| Počet zaměstnanců v odvětví cestovního ruchu v EU (2022) | 12,3 milionu |
Kam se v Evropě jezdí?
Přínosy cestovního ruchu se liší jak z hlediska počtu turistů, tak z hlediska příjmů. Zatímco v Nizozemsku či Francii vyrazilo v roce 2023 na cesty přes 80 procent obyvatel, v Rumunsku jen něco málo přes čtvrtinu - 26,8 procenta.
Španělsko je v Evropě turistickou destinací číslo jedna a cestovní ruch tak patří k hlavním pilířům španělské ekonomiky. Podle údajů španělského statistického ústavu se v roce 2023 podílel 12,3 procenty na HDP země a 11,6 procenty na zaměstnanosti. V roce 2024 se počet zahraničních turistů zvýšil o více než 10 procent a přesáhl 98 milionů návštěvníků, kteří navíc utratili o 16 procent více než předchozí rok.
Podle údajů Eurostatu za rok 2023 zaznamenalo Španělsko nejvíce přenocování v celé Evropě - celkem 302 milionů. Následovala Itálie (234 milionů), Francie (138 milionů), Řecko (123 milionů) a Rakousko (91 milionů).
Němci a Francouzi utratí na dovolených nejvíce - podle Eurostatu dohromady téměř polovinu všech turistických výdajů v EU. Němci přitom utrácejí doma i v zahraničí navzdory hospodářskému zpomalení, uvedl spolkový statistický úřad. Nejraději však tráví volno ve své vlastní zemi, která v roce 2024 zaznamenala rekordních 496,1 milionu přenocování. Vzestupný trend pokračoval i v prvním čtvrtletí 2025.
Podle odhadů se v EU nachází více než 636.000 ubytovacích zařízení, která nabízejí 29,5 milionu lůžek. Více než třetina lůžek připadá na Itálii a Francii, zatímco více než polovina všech zařízení se soustředí v Chorvatsku a Itálii.
Za první čtvrtletí roku 2025 zaznamenal Eurostat v turistických ubytovacích zařízeních v celé EU 452,4 milionu přenocování. Zatímco například Lotyšsko a Malta hlásily meziroční nárůst o 18,5 a 17,2 procenta, Irsko zaznamenalo pokles o 23,1 procenta, což potvrdilo trend z minulého roku.
Podle údajů irského statistického úřadu CSO se počet turistů v zemi snižuje od září 2024. Organizace Tourism Ireland k únorovému poklesu uvedla: „Na pokles mají vliv jak vyšší náklady pro cestovatele, tak omezená letecká dostupnost v podmínkách nejisté makroekonomické situace.“
Potíže vznikají i tehdy, když turisté nemají jak se dopravit do cílové destinace. Slovinsko, kde cestovní ruch tvoří 5 procent HDP, spustilo nový investiční program podpořený i z evropských fondů. Odborníci to nepovažují za dostatečné. Nejvíce podle nich chybí investice velkých mezinárodních strategických hráčů v oblasti cestovního ruchu.
Hlavním problémem země je slabá propojenost se světem. Po krachu národních aerolinek Adria Airways v roce 2019 se výrazně snížila letecká dostupnost Lublaně.
Rumunsko se stále objevuje na mapě zahraničních turistů méně, než by si přálo. V prvním čtvrtletí 2025 skončilo v žebříčku přenocování zahraničních návštěvníků na předposlední příčce s podílem 20,1 procenta, hůř na tom bylo jen Polsko.
Červencová data cestovní kanceláře zaměřené na domácí dovolené v Rumunsku ukazují, že zatímco tržby v létě mírně stouply, počet turistů klesl. Zdánlivý rozpor odhaluje změnu trhu: lidé vybírají pečlivěji a chtějí balíčky zaměřené na pohodlí, širokou nabídku služeb, zážitků a plně personalizovaných služeb.
Některé země se stále nedokázaly vrátit na úroveň před pandemií. Bulharský ministr cestovního ruchu Miroslav Boršoš uvedl, že v první polovině roku 2025 se čeká růst o 5 až 7 procent, přesto ale výsledky zůstanou nižší než před covidem. Odborníci věří, že skutečný vzestup přijde až s přijetím eura v roce 2026.
Iniciativy EU a financování cestovního ruchu
Brusel podporuje cestovní ruch jak prostřednictvím politických koncepcí, tak cílených dotačních programů. Turistická politika EU se řídí zprávou „Transition pathway for tourism“ (Přechodová cesta pro turistický ruch) z roku 2022. Ta vymezuje 27 oblastí opatření pro zelenou a digitální transformaci a pro posílení odolnosti evropského turismu, od odstraňování regulatorních překážek až po naplňování požadavků na udržitelný cestovní ruch.
Německá asociace cestovního ruchu už v roce 2023 varovala, že pokud má odvětví dál růst, musí se stát „zelenějším, digitálnějším a odolnějším vůči krizím“.
Evropská agenda pro cestovní ruch 2030, která byla přijata v prosinci 2022 a vychází ze zmíněné zprávy, se zaměřuje na udržitelnost, digitalizaci, odolnost a rozvoj dovedností.
V červnu spustila Evropská komise veřejnou konzultaci k připravované strategii udržitelného cestovního ruchu. „To znamená méně přeplněných destinací, více ekologických alternativ, kvalitnější digitální služby a snadnější cestování přes hranice. Strategie má také pomoci lépe koordinovat kroky, získávat přístup k podpůrným opatřením a posílit odolnost sektoru vůči výzvám, jakými jsou klimatické změny či geopolitické napětí,“ uvedla komise ve svém prohlášení.
Konkrétní podporu přináší cestovnímu ruchu řada programů, přímo i nepřímo a také cíleně pro jednotlivé státy. Zde jsou některé příklady:
- Erasmus+: Projekty podporují vzdělávání mladých lidí v oblasti cestovního ruchu.
- Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR): Financuje infrastrukturu udržitelného turismu, zejména v méně rozvinutých regionech.
- Kohezní fond: Nepřímo prospívá cestovnímu ruchu prostřednictvím dopravní a environmentální infrastruktury.
- Evropský sociální fond Plus (ESF+): Financuje školení a zvyšování kvalifikace pracovníků v cestovním ruchu.
- Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD): Podporuje projekty venkovského cestovního ruchu.
Jak se dostat na místo (i zpět)
K největším změnám, které ovlivnily cestovní ruch v EU, patří Schengenská dohoda. Díky schengenským pravidlům je cestování mnohem jednodušší, což výrazně přispělo k růstu cestovního ruchu v EU. Schengenský prostor dnes pokrývá 29 zemí (25 členských států EU a čtyři státy mimo EU) a zaručuje volný pohyb bez nutnosti pasu více než 450 milionům lidí.
Také změny ve vízových režimech mohou přivést více návštěvníků. Když komise letos v červenci schválila nová pravidla pro turecké občany žádající o schengenská víza, turistický sektor v Turecku i sousedním Bulharsku to nadšeně uvítal. Podle jeho zástupců z obou zemí starý systém brzdil příliv návštěvníků do Bulharska.
Problém nadměrného turismu
Nápor turistů v oblíbených destinacích, jako jsou Barcelona, Benátky, Amsterdam nebo Dubrovník, vede k dopravním zácpám, zátěži pro životní prostředí i společenskému napětí. Důsledky jsou jasně patrné: infrastruktura praská ve švech, životní náklady rostou, místní obyvatelé jsou vytlačováni a kulturní památky trpí.
Obyvatelé turisticky exponovaných oblastí hlásí zhoršující se kvalitu života a požadují snížení počtu turistů, zejména v hlavní sezoně. To vede k protestům a někdy dokonce i k útokům na turisty, jak letos v létě opět zaznamenalo Španělsko.
Barcelona či Palma de Mallorca se v posledních měsících staly dějištěm protestů místních obyvatel, kteří upozorňují, že příliv turistů žene nahoru ceny bydlení i služeb a stále více zatěžuje místní komunity.
Katalánsko, Andalusie, Baleáry či Kanárské ostrovy v reakci na to už sahají k opatřením, která mají zmírnit negativní dopady turismu. Zavádějí turistické daně, zpřísňují pravidla pro krátkodobé pronájmy a omezují příjezdy výletních lodí.
Historické větrné mlýny a dřevěné domy se štíty v nizozemském Zaanse Schans patří k povinným zastávkám každého návštěvníka. Tato vesnice poblíž Amsterdamu se však podle tamních úřadů změnila v „národní symbol nadměrného turismu“. Od příštího roku tu proto plánují vybírat vstupné, což ovšem vyvolává bouřlivé debaty.
Podobně Plaka a další oblíbené čtvrti Atén praskají pod náporem turistů, jak uvedl starosta Haris Doukas. Restaurace zabírají veřejný prostor a zákaz hotelů se obcházel tím, že se domy využívaly na krátkodobé pronájmy, dodal právník Dimitris Melissas. Vláda proto letos zakázala na rok nové registrace těchto bytů v centru Atén, kde jich v roce 2024 fungovalo přes 12.000, protože zvyšovaly ceny nájmů.
Ve snaze snížit nápor turistů Řecko od července také uvalilo daň na výletní lodě připlouvající na ostrovy.
Jak skloubit protikladné zájmy
Jednotlivé regiony hledají různé způsoby, jak zkrotit nadměrný turismus a zároveň nepřijít o „slepici, která snáší zlatá vejce“.
Zanechat komentář