Prachovské skály jsou bezesporu nejnavštěvovanějším skalním městem Českého ráje. Toto unikátní skalní město vzniklo postupnou erozí a je proslulé rozmanitostí tvarů kvádrových pískovců, ať již v podobě skalních stěn či skalních bloků, ale i samostatně stojících jehel, zřícených skal či skalních soutěsek s úzkými křivolakými chodbami prudce stoupajícími zpod skalních útesů na jejich temena.
Když byl v polovině 13. století založen na nedalekém čedičovém vrchu hrad Veliš jako středisko královské moci na Jičínsku, staly se Prachovské skály součástí jeho panství. V roce 1637 koupil Velišské panství i s Prachovskými skalami Jindřich Schlik. Panství však zůstalo nadále v držení rodu Schlikových, a to až do poloviny 20. století, kdy byl jejich majetek konfiskován a stal se majetkem socialistického státu.
Za začátek organizované turistiky v Prachovských skalách považujeme rok 1879. Mezi členy této skupiny výletníků z Prahy se objevila tak slavná jména jako Jaroslav Vrchlický, Ludmila Podlipská či bratři Šimáčkové, kteří napsali oslavné články do novin a následně do Prachovských skal zamířily četné zástupy zvědavých návštěvníků. To byl zřejmě impuls k vytyčování a vyznačení zdejších turistických tras.
V roce 1886 nechal Ervín Schlik v centru skal pod Zelenou rolí postavit dřevěnou lesní restauraci „Ve sklípku“. Tato restaurace byla v roce 1921 zbořena a na jejím místě nechal v roce 1924 Klub českých turistů vystavět chatu novou, která dodnes nese název Turistická chata KČT. Ve 30. letech minulého století navíc Klub českých turistů vybudoval kousek od této chaty na styku tří údolí koupaliště U Pelíška s písčitou pláží, aby se zde mohli znavení turisté v horkých letních dnech osvěžit v chladivé vodě lesní nádrže.
Skály však nelákaly jen turisty, ale také příznivce horolezeckého sportu. V roce 1907 jičínští studenti Joza Hendrych, Josef Kubín a jejich přátelé založili horolezecký spolek pod názvem Lezecký klub Prachov, jenž je aktivní dodnes.
Co vidět v Prachovských skalách?
Jádro tohoto skalního útvaru je spojeno plošinou Zadního Moravska, tedy v místech kolem dnešního hotelu Skalní město. Vstup do srdce Prachovských skal je vymezen dvěmi branami, fungujícími zároveň jako pokladny. Jedna z nich je umístěna za hotelem Český ráj na Prachově, druhá při Turistické chatě KČT, která je zároveň také hlavním východiskem značených turistických tras.
Již po pár desítkách metrů stojíme pod pozoruhodnou štíhlou Prachovskou jehlou s buclatou Prachovskou čapkou a sousední Kočičí jehlou. Pod vyhlídkou Českého ráje, která otevírá rozhled do krajiny směrem ke hradu Trosky, narazíme na Krakonoše, Madonu s děckem či Beránka. Sousední vyhlídka Míru poskytuje především půvabný výhled do nitra skalního města.
Opodál od těchto skal se tyčí zkamenělý Mnich, pro svoji mnohotvárnou podobu zvaný též Modlitba skal, uvozující vstup do Císařské chodby. Byla pojmenována po císaři Františkovi I., který tuto chodbu navštívil dne 9. června 1813 při svém čtyřdenním pobytu v Jičíně, souvisejícím s poradou o dalším postupu protinapoleonské koalice. Kulisovitou scenérii nad Císařskou chodbou tvoří skály Rytíř, Orel, Americká či Drážďanská věž. Téměř souběžná Zadní točenice ukrývá mezi stromy Václavskou věž či Věž Smítkovu, pojmenovanou dle našeho nejúspěšnějšího horolezce válečných let Josky Smítka, popraveného nacisty.
Zastavme se také na Hakenově vyhlídce, pojmenované dle profesora Josefa Hakena z Horního Lochova, který se zasloužil o archeologický průzkum Prachovských skal, a na sousední Rumcajsově vyhlídce, z nichž obou je krásně vidět mohutné seskupení Krkavčích skal.
Nedaleká Hlaholská vyhlídka pak dle názvu připomíná návštěvu pražského pěveckého sboru Hlahol v roce 1887.
Babinec
Příjemné vycházky určitě nabízí skalnatá rokle zvaná Babinec na jižním okraji Prachovských skal. Zde můžeme vystoupat po tesaných schodech na vyhlídkovou skálu jménem Šikmá věž, odkud se nám rozevře výhled na jih a jihovýchod. Nedaleko tohoto skalního útvaru byl v roce 1901 postaven penzion, který roku 1926 přešel do majetku Klubu českých turistů a nese název hotel Šikmá věž.
Za prodloužení vycházky stojí i vyhlídka při okraji Prachovských skal na jihozápadě, pojmenovaná po Ervínu Schlikovi, majiteli panství na přelomu 19. a 20. století.
Starý Hrádek
Nedaleko Turistické chaty se na plošině skalního masivu se sráznými skalními stěnami nalézá tzv. Starý Hrádek. Přístup k této lokalitě je velmi komplikovaný, v podstatě jediná přístupová cesta sem vede z východní strany po úzké šíji a tak tento hrádek stojí zcela mimo značených turistických tras. Archeologický průzkum potvrdil, že se jedná o pozůstatky starého slovanského hradiště z 8.-10. století, které nebylo jen významnou fortifikací, ale zároveň i pohřebištěm.
Ostatně Prachovské skály byly pro svou výhodnou polohu osídleny již v dobách mladší doby kamenné, jak tomu nasvědčuje výskyt četných mohyl a valů.
Hrad Pařez
Pokud ale máme sdostatek času a chuti, určitě si nenechme ujít vycházku k pozůstatkům starobylého hradu Pařez, který se rozkládá na severozápadním okraji Prachovských skal. Vede k němu příjemná cesta od turistické chaty podél koupaliště U Pelíška a dále přes Pelíškův most, kde projdeme kolem dřevěné plastiky skřítka Pelíška, již vytvořil L. Horák v roce 1939. Za tímto mostem navážeme na lesní cestu, po níž se dostaneme do části Prachovských skal zvané Lahole, přičemž cestou mineme místo, kde se v těžko přístupných skalních prostorách nachází Lepařova vyhlídka. V Laholi, kde také najdeme spoustu zajímavých skalních útvarů jako je Kobyla a jiné, se lesní cesta stáčí směrem ke vsi Pařezská Lhota, na jejímž okraji se nalézá skalní hrádek Pařez. Tento skalní hrádek pochází pravděpodobně ze 14. století, přičemž prvně je zmiňován roku 1372. Rozkládá se na skalním bloku, přizpůsobeném k obraně i skromnému bydlení, na východě chráněném bažinou, později snad rybníčkem. Přístup do hradu usnadňují schody vedoucí rozsedlinou mezi dvěma skalními bloky. Nahoře v levém bloku je malý tesaný sklep, v pravém dvě komnatky s dveřmi a oknem, na skalní plošině a v jižní části rozsedliny se dochovaly skromné zbytky zdiva.
Přivýšina a Brada
A pokud opravdu nespěcháme a nejsme vázáni ani časem, ani prostorem, vypravme se z Prachova na nedaleký vrch Přivýšinu, kde nás očekává vyhlídka s úžasným rozhledem po Jičínské kotlině, na jihu ohraničené Velišským hřbetem, na východě a jihovýchodě pak kopcem Zvičinou a Hořickými chlumy. Pokud se nehodláme vracet z Přivýšiny zpět do Prachova, můžeme sejít na opačnou stranu tohoto vrchu a ocitneme se na Bradech, posledním výběžku prachovského skalního masivu. Zde se nám otevře nový výhled, tentokrát směřující více na východ a severovýchod. Údolí dominuje čedičový vrch Zebín s barokní kapličkou sv. Máří Magdaleny na vrcholu, v pozadí s bývalým kartuziánským klášterem, dnes však známou věznicí ve Valdicích. Na horizontu vystupují do popředí vrchy Kumburk, Bradlec, Tábor a Kozlov.
V polovině 13. století zde byl vystavěn raně gotický hrad, jehož zakladatelem byl Načerat z rodu Ronovců, který se po něm psal poprvé roku 1258. V podhradí tohoto hradu vznikla stejnojmenná osada Brada. Král Václav II. však hrad Brada a jemu přináležející zboží Načeradcům odňal a přivtělil je ke královské koruně. Posléze byl hrad připojen k panství Velišskému, které získali v roce 1337 Vartemberkové. V souvislosti výstavbou nedalekého hradu Veliš však význam Brad poklesl, až byl nakonec roku 1482 opuštěn a zpustl docela. Na nejvyšší skále dnes nalezneme dřevěný kříž spolu se dvěmi sochami sv. Petra a sv. Pavla.
Z Brad můžeme sestoupit do osady Rybníček a odtud pokračovat zadní cestou přes Kbelnici až do Jičína. Přecházíme-li u obce Kbelnice hlavní silniční tah vedoucí z Jičína do Turnova, všimněme si po levé straně secesní kaple vystavěné v letech 1904-1906, nazývané též Ossarium. Při této kapli se nalézá hřbitov, na němž jsou pohřbeni vojáci padlí ve slavné bitvě u Jičína v prusko-rakouské válce roku 1866.
Praktické informace pro návštěvníky
- Vstupy do skal: Dva vstupy - jeden z obce Prachov, druhý od Turistické chaty.
- Trasy: Různé okruhy (žlutý, červený, zelený) s různou náročností.
- Dostupnost: Centrální parkoviště u Turistické chaty.
- Vstupné: Platí se na celý den.
- Omezení: Jízda na kole zakázána na vyhlídkových okruzích. Prohlídka na invalidním vozíku není možná.
- Služby: Občerstvení v Turistické chatě, bufety, kavárna. Úschovna kol.
- Sezóna: Turistická sezóna trvá od 1.1. do 31.12.
- Otevírací doba: 7:00 hod. do 19:00 hod.
Myslíme, že i malé děti zvládnou žlutou trasu, pro větší děti doporučujeme červenou trasu. Je třeba dbát zvýšené opatrnosti při chůzi po schodech, které jsou velmi kluzké a snadno může dojít k pádu.
Pokud se chcete do skal s kočárkem vydat doporučujeme trasu popsanou na našich webových stránkách výše.
Ubytování v okolí Prachovských skal
V okolí Prachovských skal najdete širokou nabídku ubytování, od roubenek a chalup po penziony a hotely. Zde je několik tipů:
- Roubenka 5010
- Chalupa U Jana
- Rekreační dům Dobšín
- Ubytování v Českém ráji (Holín)
- Apartmány Žlutý dům
Další zajímavosti v okolí
Pokud máte více času, můžete navštívit i další zajímavá místa v Českém ráji:
- Zřícenina hradu Trosky: Nejvýraznější dominanta Českého ráje.
- Rumcajsova ševcovna v Jičíně: Prohlídka muzea a herna pro děti.
- Aqua centrum Jičín: Krytý bazén a atrakce pro celou rodinu.
- Muzeum panenek a medvídků pod Troskami: Unikátní sbírka panenek a medvídků.
- Allainova věž u Lomnice nad Popelkou: Rozhledna s krásnými výhledy.
Zažijte pestrou škálu aktivit v Českém ráji.
Nejznámější částí Českého ráje jsou bezpochyby Prachovské skály, ráj pro horolezce. Toto skalní město leží 7 km severozápadně od města Jičín.
Tabulka: Vybrané turistické cíle v okolí Prachovských skal
| Název | Popis | Vzdálenost od Prachovských skal |
|---|---|---|
| Hrad Trosky | Zřícenina hradu na čedičových skalách | cca 10 km |
| Jičín | Město s historickým centrem a zámkem | cca 7 km |
| Hrubá Skála | Zámek a Hruboskalské skalní město | cca 15 km |
Zanechat komentář