Dovolená na Kubě levně: Tipy a triky

Kuba, země proslavená kubánskou salsou, doutníky, rumem a Fidelem Castrem. I když se po jeho smrti tato země proměnila a proměňuje, při cestování na vlastní pěst je dobré mít na paměti věci, které by vás ve většině zemí světa ani nenapadly. Pět desítek let izolace od ostatního světa udělalo své. Pokud neplánujete strávit celou dovolenou po boku průvodce nebo v prověřeném pětihvězdičkovém resortu, tak vám následující rady přijdou vhod.

Doprava na Kubě: Plánujte dopředu

Nejsme zvyklí myslet na dopravu předem. Objednáváme si taxík, autobus nebo spolujízdu pár minut přes telefon. Ale na Kubě bychom s tímhle zvykem mohli být nemile překvapení…

Proč? Automobily z autopůjčoven bývají často úplně rozpůjčované mezi Kubánci. Autobusové jízdenky jsou často vyprodané několik dní předem. Proto si jízdenky rezervujte s předstihem online nebo přes ověřené agentury (např. ZunZunCar).

Na Kubě jezdí hlavní autobusová linka Viazul a jízdenky jsou levné. Taxíky jsou k dispozici ve větších městech jako je Havana, Varadero a Trinidad. Oficiální taxíky v moderních autech jsou značené a některé mají i měřiče. Staré klasické taxíky jsou dražší, často se stanovenými sazbami 8 až 10 dolarů za jízdu. Zkuste vyjednávat o ceně, než nastoupíte.

Další variantou jsou lokální sdílené taxíky v některých městech. Je to nejlevnější varianta, ale není snadné je zajistit, pokud nemluvíte španělsky. Jezdí po vytyčených trasách, po kterých jedete s ostatními cestujícími. Obvykle to jsou staré dodávky z 50. let nebo Toyoty Land Cruiser.

Také si můžete objednat auto s řidičem na 1 den, cena je kolem 160 dolarů na den. Takovou službu si můžete objednat online předem. Další možností jsou cyklotaxi. Oficiálně nemají povoleno vozit turisty, ale stále to dělají. Jízda stojí asi 1 CUC. Může se ale stát, že budete předčasně vysazeni, pokud si řidič všimne policie poblíž.

Než se vydáte prozkoumávat tuto krásnou zemi, promyslete si, jaké dopravní prostředky zvolíte, a včas si je objednejte. Díky tomu si budete moci dovolenou užít bez čekání.

Ubytování na Kubě: Casa Particulares

Jestli chcete poznat globalizací nepolíbenou kubánskou kulturu, na kterou jsou zvědaví lidé z celého světa, ubytujte se v soukromí. Bydlení v penzionech nebo v casas particulares (kubánské Airbnb) vám dá ověřené informace od majitelů a domácí atmosféru.

Chcete-li najít casa particulare, podívejte se předem online, nebo se na místě projděte po okolí. Zeptáte se na volná místa, požádáte o prohlídku a rozhodnete se, zda tam chcete zůstat. Většinu lze snadno najít, protože jsou označeny speciálním znakem, který vypadá podobně jako kotva. Může se stát, že vás po příjezdu zavede majitel ubytovat k sousedovi. To se na Kubě běžně stává, berte to s nadhledem a jako součást dobrodružství.

Pokud se rozhodnete procestovat okolní ostrovy, ubytujte se v hotelích, protože jinou možnost tam nejspíš nenajdete. Stejně jako u dopravy si rezervujte místa v hotelu co nejdříve. Na místě byste zaplatili několikrát vyšší cenu než při rezervaci předem.

Stravování na Kubě: Jezte u místních

Asi vás to překvapí, ale na Kubě nenajdete na ulici stánky s jídlem. Z ulic ubývají také prodejci s exotickým ovocem a citrusy, protože dodávají ovoce nově přímo do hotelů. Takže je čím dál tím těžší si koupit lahodné ovoce a pokračovat v poznávání okolí.

Nejjednodušší a nejjistější je proto jíst u majitelů, u kterých bydlíte. Téměř každý Kubánec vám nabídne za příplatek jídla v soukromí. Pokud je ubytování legální, má majitel zajištěné pravidelné dávky čerstvých a hygienicky nezávadných potravin. U normálních restaurací se kvalita potravin bohužel nekontroluje.

A mnohdy se vám může po příchodu do běžné restaurace stát, že část jídel nebude možné připravit, protože suroviny už došly (maso a další drahé a hůře dostupné suroviny).

Co navštívit na Kubě: Mimo hlavní turistické trasy

Kuba zažívá obrovský nápor cestovatelů. Ročně ji navštíví několik milionů lidí. Nejvíce z nich míří do Havany, kde chtějí vidět koloniální architekturu a živou atmosféru ve dne i v noci. Nemusíte se ale obávat, že by toto 7. nejkrásnější město světa bylo plné turistů. Většina z nich je ubytovaná na výletních lodích s kompletním zázemím. Podobně turistické je město Varadero a ostrovy Cayo Coco a Cayo Santa.

Když se ale vydáte objevovat města jako Santa Clara, Baracoa, Cienfuegos a Camaguey, nebude tam skoro nikdo. Ideální doba na skutečné poznání Kuby je 3 až 4 týdny. Tak budete mít dost času na přesuny po ostrově. I když by se z mapy mohlo zdát, že je Kuba malá, není tomu tak. Je 1,5x tak velká jako Česká republika.

Na co si dát na Kubě pozor

Nedostatek internetu může být občas frustrující, pokud se rádi orientujete podle Google map a rádi hledáte odpovědi na otázky kolem cestování. Doporučujeme si stáhnout Galileo Maps (pro Android i IOS). Má offline mapy Kuby, podle kterých se můžete orientovat i bez internetu.

Pokud nemluvíte španělsky, můžete se na Kubě často ocitnout v rozpacích, protože většina lidí nemluví anglicky. Bez španělštiny je těžké věci zařídit, ale není to nemožné. Hodně vám pomůže osvojit si základní věty, nebo mít s sebou kapesní slovník či mluvník.

I když je Kuba bezpečné místo pro cestování, je zde také mnoho podvodníků. Hlavně v okolí Havany. Mezi oblíbené podvody na Kubě patří:

• Jste pozváni do baru/klubu od někoho z ulice a pak uvíznete u obrovského účtu k placení.
• Ženy vás žádají, abyste koupili mléko pro jejich děti za přemrštěné ceny v podvodných obchodech.

Buďte proto opatrní a znejte ceny služeb a surovin pro místní obyvatele, to vám pomůže předcházet napálení.

Přehled cen na Kubě

Pro lepší orientaci uvádíme tabulku s přibližnými cenami některých položek:

Položka	Cena (CUC)
Jízda taxíkem (krátká vzdálenost)	5-10
Noc v casa particulare	20-30
Jídlo v restauraci	5-15
Balená voda (1,5 l)	1-2
Internetová karta (1 hodina)	1
Doutník (1 ks)	1

Až se připravíte na všechny výše zmíněné situace, přihoďte si do zavazadla také kvalitní cestovní pojištění.

Nekonečně bílé pláže s azurově modrým nebem a kolemjedoucími amerikami z 50. let minulého století. To není obrázek z katalogu cestovní kanceláře, ale realita na největším karibském ostrově - na Kubě. Zároveň tady na vás dýchá něco z české minulosti. Největší lákadlo pro cestovatele a batůžkáře představuje spatření minulého režimu na vlastní oči. Ani fanoušci starých veteránů nepřijdou zkrátka. Projet se cadillacem či chevroletem z 50. let není na Kubě problém.

Od nás se na Kubu dostanete jedině letecky. Přímý let z České republiky neexistuje, z Vídně už ano. Běžná cena zpáteční letenky se pohybuje od 15 000 Kč výše. Občas se objeví akční ceny, nebo chybové tarify (klidně i pod 5000 Kč). Na Kubu se dá vyrazit v podstatě po celý rok. Díky karibskému teplému počasí je na zdejších plážích příjemných 25 až 30 °C po celý rok a teplota moře neklesá pod 22 °C. Vykoupat se tedy mohou turisté na jihu v Karibském moři na korálových plážích i na severu v Mexickém zálivu. Díky vysoké vlhkosti je pocitová teplota ještě o několik stupínků vyšší. I pod mrakem to opaluje. Hlavní sezona je od začátku prosince do cca konce dubna. Nejméně vhodné měsíce k návštěvě jsou září a říjen, kdy je období dešťů a hurikánů. Neprší ale soustavně, jde spíš o intenzivní přeháňky, které jsou častější v oblasti hor.

Ke vstupu na Kubu potřebujete turistická víza (jsou měsíční) a platný pas. Víza vyřídíte na otočku na Kubánské ambasádě v Praze, stačí přijít s pasem a zaplatit 750 Kč. Pokud bydlíte ve větším městě, kde je pobočka CK Čedok nebo Invia, pomohou vám získat víza za základních 750 Kč, musíte jen ukázat pas. V letadle dostanete další formulář, kde vypíšete, proč jedete do země, kolik hotovosti vezete a jaká dražší zařízení máte s sebou. Kontrol na letišti se bát nemusíte, jsou minimální.

Na Kubě narazíte kromě pláží i na španělskou koloniální architekturu. Na ostrově funguje systém 2 měn. Místní používají kubánské peso, které se mezinárodně značí CUP, tzv. „národní peso“. Pro cizince režim zavedl „konvertibilní peso“ s označením CUC. K matení turistů se obě měny v obchodě značí jako americký dolar $. CUC směníte na letišti i všude v bankách (směnáren je na Kubě málo) za přivezené mezinárodní měny. Vezměte si raději eura (za směnu z dolaru na CUC připlatíte 10% daň). CUP vám v bance obvykle nebudou chtít směnit, i když jsme našli výjimky. Většinou je získáte jako drobné nazpátek při placení CUC. 1 CUC = 25 CUP, ale kurz v bance je obvykle 24 CUP. Obecně platí, že za CUC pořídíte ubytování, zaplatíte jídlo v restauraci a dopravu. Placení v CUP je lepší, neboť je levnější. Bankomaty jsou v každém městě.

Kuba není tak levná země, jak by se dalo očekávat, ale dá se tady smlouvat - taxíky a bydlení. Ubytování: u místních, kteří mají licenci. Domy jsou označené specifickým symbolem a obvykle se jmenují Casa XYZ. Ceny se podle oblasti a sezony pohybují od 330 do 770 Kč za 2lůžkový pokoj (včetně WC a sprchy) na noc. Mimo sezonu i v turistickém Varaderu seženete pokoj do 550 Kč a jinde kolem 330 Kč. Mají samozřejmě i hotely, které jsou mnohem dražší. Bydlení u místních je ale komfortní, pokoje jsou luxusní a všechny mají klimatizaci. Hostitelé vám rádi objednají taxík, exkurzi, za poplatek nachystají snídani (cca 110 Kč).

Jídlo: v restauraci od 60 Kč (obvykle těstoviny) po 440 Kč (velké menu s krabem). Není problém najít výtečné jídlo za 110-220 Kč na osobu i s pitím a přílohou. Potíž někdy je s dodávkami zboží, takže menu může být omezené. Nejlevněji se najíte na ulici, když narazíte na stánky s pan con (chléb s rajčaty), ty vychází okolo 5 Kč. Nápoje: 1,5 l vody 33 Kč, podobně stojí i různé sycené nápoje. Za sklenku vody v restauraci dáte 22-44 Kč, za alkoholický drink 44-77.

MHD jako taková na Kubě neexistuje. Nahrazují ji taxíky a tuktuky. Částka se liší podle vzdálenosti a vaší schopnosti smlouvat.

Památky: muzea a další památky tady moc nejsou. Zato po vás mohou chtít zaplatit vstup do národních parků. Například u Trinidadu požadovali 880 Kč za jednoho (dalo se smlouvat, nakonec jsme dali 220 Kč). Otázka je, zda na to mají vůbec právo. Ve Viñales se neplatilo.

Autobusy nejsou nijak rychlé ani spolehlivé. Po ostrově jezdí dva typy autobusů - pro místní a cizince. Ty pro místní jsou bez klimatizace, často přecpané a v horším stavu. Může se jednat i o nákladní auta s korbou, kde se sedí. Jejich cena je velice příznivá (platí se v CUP). Autobusovou dopravu pro cizince obstarává Viazul. Jsou to autobusy moderní a komfortní s klimatizací, tam zase nesmí místní. Lístky se platí v CUC a jsou výrazně dražší. Jestli cestujete ve více lidech, taxíky jsou nejlepší možností přepravy po ostrově. Jejich cena je lehce vyšší než v případě autobusů Viazul, zas ale nejste závislí na čase. Po domluvě vám přijedou až před ubytování a dovezou kamkoliv, klidně i na ubytování k jejich kamarádům v dalším městě. Není problém projet se cadillacem. Ve městech fungují městské taxíky, taxíky na letiště a všelijaké tuktuky - motorizované, s koněm, kozou, nebo šlapajícím cyklistou.

Půjčení auta je na Kubě možné, ceny ale patří k nejvyšším na světě. Můžete si půjčit auto s řidičem i bez něho. Ceny se pohybují od 1100 po 5500 Kč (50-250 CUC) za den včetně pojištění (záleží na sezoně a typu vozidla). Ještě zaplatíte vratnou zálohu na případné pokuty (2200-4400 Kč). Auto je možné rezervovat také přes internet a vyzvednout si jej přímo na letišti. Půjčovny jsou v Havaně a Santiagu de Cuba.

Na Kubě je na 15 vnitrostátních letišť. Mezi některými z nich operuje domácí společnost Air Cubana. Přelety ale nejsou levné a je vhodné rezervovat je dopředu.

Stopování oficiálně není povolené, stopařů podél hlavní „dálnice“ A1 je ale celá řada. Vzhledem k nízkému počtu automobilů (převažují pouze taxíky) nepočítejte, že vás hned tak někdo nabere. Na Kubě se navíc očekává příspěvek na palivo.

Vzhledem ke komunistickému režimu neočekávejte velké množství jídla. Obecně je to lepší na vesnicích než ve městě. Nacházejí se tam totiž tržiště a malé stánky s „rychlým občerstvením“. V obchodech (mercado) seženete prakticky jen rýži, těstoviny, majonézu, vodu, sycené nápoje a rum. Někde mají jakési omáčky nebo kečup. Pečivo musíte kupovat zvlášť, podobně uzeniny a ovoce. Většina obchodů zavírá kolem 17. až 18. hodiny. Pekaři často projíždí s trakařem po ulicích, spíš ale v ranních hodinách. Nabízí housky nebo jakési piškotové těsto. Na vesnicích bývají malé stánky (okénka) s „rychlým občerstvením“, kde nabízí tzv. pan con cosi (například jamón, enchilada nebo quese). Jedná se o žemličky/housky (cca za 5 Kč) plněné salámem (často chorizo), sýrem, jejich kombinací, nebo vajíčkem. Koupíte tady i domácí džusy (jugo naturale). Příchutí je celá řada, obvykle ale v jednom stánku bude jen jedna příchuť. Dvě deci stojí od 3 do 10 Kč a prodají vám ho i v PET láhvi. Ve městech jsou tzv. rapidos - něco jako naše fast foody. Nejsnáz se najíte v restauracích.

Mezi nejčastější jídlo patří pečené a smažené kuře. Dále pak krabi a těstoviny (pouze špagety nebo lasagne). V menu už většinou bývá započtená příloha a salát. Nejčastější přílohou je rýže - buď klasická bílá, nebo tmavá s fazolemi. Někdy se jako příloha podává smažený banán. I v restauracích často narazíte na různé sandwiche (pan con), omelety a burgery, ale za vyšší cenu než na vesnických stáncích, přitom jejich kvalita není výrazně lepší.

Kuba je civilizovaná země, nějakých závažnějších infekčních nemocí se obávat nemusíte. Přesto je vhodné nechat se naočkovat proti oběma typům žloutenky (A i B), protože hygiena je zde - jednoduše řečeno - karibská. Vodu je lepší kupovat, i když ta z kohoutku chuťově není tak špatná. Na ostrově nejsou žádná nebezpečná zvířata. Ojediněle mohou být v mokřadech aligátoři.

Kuba patří mezi nejbezpečnější státy v Karibiku a těžké zločiny jsou vzácnou výjimkou. Větším nebezpečím jsou různí žebráci (žádají často o peníze pro své děti) a pokřikující kolemjdoucí (nebo i taxikáři), kteří se vám snaží něco nabídnout a prodat. Mohou vás zvát na drink.

Kuba je bývalá španělská kolonie, takže hlavním náboženstvím jsou římští katolíci. Dřív ale bylo náboženství potlačované. Od toho se odvíjí i tradice a svátky. Kuba je etnickou zemí s množstvím mulatů a černochů, proto tady najdete i prvky afrického náboženství (zejména santérie). V neposlední řadě narazíte třeba i na symboly judaismu (existuje tu funkční židovská obec).

Na Kubě mají svátky a tradice velmi významnou roli. Blízcí se v jejich průběhu scházejí a baví. Obvykle se hojně popíjí rum a tancuje. Například v únoru je tradicí, že ob rok se pořádá International Jazz Festival, který stojí za to navštívit. V dubnu je zase v oblasti Baracoa (známé i pro její čokoládovnu) barevný festival. Těžko se hledá měsíc, kdy by se na Kubě neoslavovala nějaká událost nebo festival tance.

Úředním jazykem je španělština. Přestože dnešní děti se už ve školách učí i angličtinu, moc se jí tady nedomluvíte. Dokonce ani s taxikáři, obsluhou v restauraci, ubytovateli. Z vlastní zkušenosti ale můžu říct, že se nějak domluvíte i bez znalosti španělštiny.

Na ostrově nenarazíte na veřejně přístupný internet. Musíte koupit kartu ETECSA (cca 55 Kč), pak najít nějaký wifi spot (poznáte podle davu lidí na ulici) a u něj kartu aktivovat. Internet vám na jedny přístupové údaje z karty poběží jednu hodinu (jde to přerušit). Údajně není moc spolehlivý a vypadává.

Nebuďte překvapení někdy naleštěnou bídou a velkými rozdíly v chování kubánského režimu vůči domácím a cizincům. Pro většinu domácích je nemožné dostat se ze země ven (musí platit drahé výjezdní doložky), takže čekejte, že se vás mohou vyptávat na poměry „tam venku“. Zejména Češi jsou pro ně „good friends“. Někdy ale jen naoko - a pak začnou žádat o peníze.

Ve městech se zpravidla budou snažit vytáhnout z vás peněz víc. Na Kubě budete potřebovat americkou redukci, často jsou jen na 110 V. Podobně jako v Asii a Africe čekejte, že na vás místní budou pokřikovat a žádat peníze. Někdy za sebe chtějí nechat zaplatit.

Ostrov je poměrně velký (největší v Karibiku, rozloha okolo 109 000 km²), proto vám 14 dní na jeho procestování nestačí. Buď přejeďte z Havany jednou jízdou taxíkem na druhou stranu k Santiagu de Cuba a pak se pomalu vracejte taxíky, nebo využijte vnitrostátních letů a přeleťte.

Pokud si chcete užít rušné město s protiklady, kde na jedné straně stojí opravený Capitol (obdoba toho ve Washingtonu) a na druhé straně jsou rozbořené domy Chinatown, pak se vydejte do Havany. Po ulicích se tady prohání staré ameriky a v centru je neuvěřitelný ruch, ale také nelibý zápach.

Výrazně hezčím (údajně nejhezčím na Kubě) městem než Havana je Trinidad, kde spatříte španělskou koloniální architekturu. Nedaleko města se rozkládá národní park, kde můžete navštívit některý z vodopádů. Doporučuji vydat se pěšky, nebo na koni (kvůli množství bahna) k vodopádu El Cubano.

Město Santa Clara cca ve středu ostrova je známé především proto, že se v něm odehrála poslední bitva revoluce. Té se věnuje zdejší muzeum, kde narazíte i na proslavený obrněný vlak a mauzoleum. Na náměstí Plaza de la Revolución je Che Guevarův památník s jeho bronzovou sochou.

Kromě poklidného života karibské vesničky tady uvidíte slavnou Bay of Pigs (Zátoku sviní), kde došlo k vylodění kubánských exulantů v roce 1961 (v Playa Girón se nachází i Muzeum vylodění). Samotná zátoka má krasové podloží s řadou jeskyní a leží u národního parku Zapata. Krokodýlí farma není příliš rozlehlá.

Viñales (na seznamu UNESCO) je turisty nejnavštěvovanější národní park, kde mohou doslova přičichnout k samotné výrobě tradičních kubánských doutníků. Krasová oblast / údolí leží cca 150 km severozápadně od Havany. Kromě řady turistických tras a exkurzí do okolních jeskyní mohu doporučit procházku k nedalekým vyhlídkám u filmově proslaveného hotelu Los Jazmines.

Jedny z nejhezčích pláží okolo Mexického zálivu se nachází na výběžku Varadero. 20 km dlouhá úzká „nudle“ je obsypaná hotelovými komplexy. Nachází se tady i jediné 18jamkové golfové hřiště na Kubě. Právě zde máte jedinečnou možnost projet se v cadillacu a nechat si od moře cuchat vlasy. Z pláží na Varaderu vám bude přecházet zrak.

Tipy na dopravu, vlaky, autobusy, lodě. Cestovatelských knih pro tebe máme mnohem víc.