Výpočet nároku na dovolenou v České republice

Dovolená je čas, na který se každý zaměstnanec těší. Každý zaměstnanec si může během roku vybrat dovolenou. V článku zjistíte, kdy mu na ni vzniká nárok, kdy může zaměstnavatel dovolenou zamítnout nebo přikázat a jak je to s dovolenou ve zkušební době. Nárok na ni má každý zaměstnanec v pracovním poměru, víte ale, jaký je výpočet nároku na dovolenou a jaká je náhrada mzdy za dovolenou?

Každý zaměstnanec má podle zákoníku práce nárok na čtyři týdny dovolené, tedy 20 dní. Ovšem existují i profese, kde je dovolená delší. Pedagogickým pracovníkům a akademickým pracovníkům vysokých škol náleží dovolená 8 týdnů v kalendářním roce. Také zaměstnancům, jimž přísluší dle zákona plat, zákoník práce stanovuje dovolenou v délce pěti týdnů v kalendářním roce.

Zaměstnavatel může přidat dovolenou navíc jako benefit - a v praxi se to často využívá.

Pokud ale u zaměstnavatele nepracujete celý kalendářní rok, máte nárok pouze na poměrnou část dovolené. V případě, že u zaměstnavatele pracujete na zkrácený úvazek, tak je výměra dovolené krácena s ohledem na směny, které odpracujete.

Povinné 4 týdny dovolené při standardní osmihodinové pracovní době se přepočtou na 160 hodin.

Informace o zbývající dovolené by měla být součástí výplatní pásky.

Nárok na dovolenou vzniká každému zaměstnanci v pracovním poměru, který odpracoval alespoň 60 dní v kalendářním roce. Dovolená je pak za celý rok, nebo se vypočte jako poměrná část, záleží na tom, kdy jste do práce nastoupili.

Podle zákoníku práce je dovolená stanovena na nejméně 4 týdny. Často ale zaměstnavatel nabízí další týden dovolené navíc jako benefit. Po dobu, kdy čerpáte dovolenou, Vám nenáleží mzda, ale náhrada mzdy.

Zaměstnancům, jimž náleží dle zákona plat (státní zaměstnanci) mají nárok na 5 týdnů dovolené.

Změny ve výpočtu dovolené od roku 2021

Od 1. ledna 2021 došlo ke změně ve výpočtu dovolené. Novela zákona č. 285/2020 Sb. Od roku 2021 se dovolená účetně nepočítá na dny, ale na hodiny. Dovolená se stanovuje podle počtu odpracovaných hodin, a ne již za odpracované dny jako doposud. Změny z roku 2021 ovlivnily hlavně zaměstnance ve směnném provozu, pro které nebyl přepočet na dny spravedlivý.

Délka dovolené byla dříve tradičně vyjadřována ve dnech. Od roku 2021 se však odvozuje od týdenní pracovní doby zaměstnance a místo dnů je vyjadřována v hodinách.

Pro zaměstnance, kteří mají rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu 5 dní v týdnu se toho vlastně moc nemění. Jen místo nároku na 20 dnů dovolené bude výše dovolené vyjádřena v hodinách, tzn. 160 hodin dovolené. Tento příklad se vztahuje na základní dovolenou v délce 4 pracovních týdnů.

Změna se však dotýká těch, kterým se během roku mění výše úvazku. Řekněme, že zaměstnanec odpracuje polovinu roku, tedy 26 týdnů, na plný úvazek, ale druhou polovinu roku na úvazek poloviční. V případě nároku na 4 týdny dovolené se pak jeho dovolená vypočítá následovně:

1. 1. polovina roku: 40 x 4 týdny = 160 hodin : 52 x 26 týdnů = 79,96 / 80
2. 2. polovina roku: 80 hodin : 52 x 26 týdnů = 39,99 / 40
3. dovolená celkem: 80 + 40 = 120 hodin dovolené na rok

Tyto změny také napomůžou ke zlepšení situace zaměstnanců, kteří mají nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, tedy typově především lidem pracujících na směny. Nově budou čerpat tito zaměstnanci dovolenou podle hodin původně naplánovaných směn. Dosud se totiž den dovolené rovnal pracovnímu dni bez ohledu na délku naplánované směny.

Nárok na dovolenou se stanovuje dle počtu odpracovaných hodin, přesněji od týdenní pracovní doby zaměstnance určené v hodinách. Zákoník práce stanovuje zaměstnanci nárok na dovolenou v délce čtyř týdnů, tedy 20 dnů.

Za předpokladu, že plný úvazek u zaměstnavatele činí 40 hodin týdně, výměra dovolené je dle Zákoníku práce minimálně160 hodin za rok (20 dní). Pokud pracujete na poloviční úvazek v rozsahu 20 hodin týdně (4 hodiny denně), výměra dovolené je taktéž poloviční tzn. 80 hodin za rok (20 dní).

Některé profese ale mají nárok na delší dovolenou, zpravidla se jedná o zaměstnance ve veřejném sektoru, ale například i vysokoškolské pedagogy. Státní zaměstnanci a zaměstnanci veřejné zprávy mají nárok na 5 týdnů dovolené, pedagogové a akademičtí zaměstnanci na vysokých školách pak až 8 týdnů.

Pokud si ale chcete být jisti, využijte kalkulačku pro výpočet poměrné části dovolené 2023. Počet dní dovolené, která Vám náleží, zjistíte i z výplatní pásky.

Kalkulačka nároku na dovolenou 2025

Online kalkulačka nároku na dovolenou v roce 2025. Od 1.1.2021 došlo ke změně ve výpočtu dovolené a nárok se od té doby uvádí v hodinách a ne ve dnech. Tento výpočet ukazuje lepší a spravedlivější přepočet pro ty, kterým se mění v průběhu roku úvazek nebo pracují na různě dlouhé směny.

A kolik za dovolenou dostanete peněz?

Náhrada mzdy za dovolenou 2025 Počet dnů dovolené Denní pracovní doba (h) hrubá mzda* odpracovaných dnů** 1. měsíc ze čtvrtletí před dovolenou 2. měsíc ze čtvrtletí před dovolenou 3. Ovšem minimální nárok jsou 4 týdny dovolené za rok. Mnoho zaměstnavatelů ale nabízí zaměstnancům jako benefit 5, 6 a nebo více týdnů dovolené. Pedagogičtí zaměstnanci mají nárok na dovolenou dokonce v délce 8 týdnů. Dále je k výpočtu třeba vědět úvazek, na který pracujete a pokud jste nastoupili v průběhu roku, tak počet týdnů, které v tom daném roce odpracujete. Dovolená může být zaměstnanci zkrácena v případě dlouhodobé nepřítomnosti. Aby dovolená krácená nebyla, tak může být maximálně do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby. Nárok na dovolenou - otázky a odpovědiJak se počítá nárok na dovolenou? Od 1.1.2021 se nepočítá dovolená ve dnech ale v hodinách. Nárok se počítá podle týdnů dovolené, které poskytuje zaměstnavatel, podle úvazku, podle odpracovaných týdnů za rok. Na našich stránkách můžete na přesné určení dovolené použít naší kalkulačku. Kdy se krátí nárok na dovolenou?Podle novely zákoníku práce z roku 2021 se dovolená nekrátí, pokud pracovní neschopnost (nebo neplacené volno, atd.) nepřesáhne dvacetinásobek týdenní pracovní doby. Ta je u plného úvazku 40 hodin.

Náhrada mzdy za dovolenou

Po dobu dovolené zaměstnanec nedostává běžnou mzdu, ale náleží mu náhrada mzdy za dovolenou.

Když čerpáte dovolenou, nenáleží Vám mzda za odpracovanou dobu, ale náhrada mzdy za dovolenou. Výpočet náhrady mzdy se odvíjí od Vašeho průměrného výdělku v předchozím kalendářním čtvrtletí, které předchází tomu, v němž dovolenou čerpáte. Když tedy budete čerpat dovolenou v prosinci, náhrada mzdy se bude počítat z výdělku za třetí čtvrtletí, tj. za červenec až září.

Výpočet průměrné mzdy pro náhrady vychází z hrubé mzdy dělené počtem odpracovaných dní v předchozím čtvrtletí. Do hrubé mzdy se připočítávají i všechny bonusy a prémie, které jste v určeném období dostali. Pozor, do výpočtu průměrné mzdy se ale nezahrnují příjmy z náhrady mzdy za dovolenou čerpanou v předchozím čtvrtletí.

Dovolená a dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ)

Od roku 2024 mají na dovolenou nárok také pracovníci na DPP a DPČ. Od roku 2024 je vznik nároku na dovolenou pro ty s DPP, kteří splní dvě základní podmínky. Dohodáři mají na placené volno nárok, pokud splní 2 podmínky:

• pracovní poměr trval alespoň 4 týdny a
• zároveň v daném kalendářním roce odpracují minimálně 80 hodin.

Pokud si zaměstnanec dovolenou nevybere, musí ji zaměstnavatel při ukončení smlouvy proplatit.

A jak se dovolená pro DPP počítá? Je třeba vzít počet celých odpracovaných fiktivních týdenních pracovních dob, který se podělí počtem týdnů v roce a dále se vynásobí fiktivně stanovenou pevnou pracovní dobou (určeno u smluv typu DPP jako 20 hodin týdně). Délka dovolené se pak počítá stejně jako u poměrná část dovolené. Při odvedení maximálního počtu hodin na DPP, 300 hodin, činí podle tohoto vzorce nárok na dovolenou 24 hodin.

Při výpočtu dovolené lze postupovat dle vzorce: počet odpracovaných celých násobků fiktivní týdenní pracovní doby/52 × 20 × výměra dovolené (výsledek se zaokrouhlí na celé hodiny nahoru). Do odpracované doby pro účely dovolené se i v případě zaměstnanců činných na základě DPP započtou tzv. náhradní doby, kdy zaměstnanec fakticky nepracuje, tj. např. doba zameškaná z důvodu čerpání dovolené, či některých překážek v práci (§ 348 odst. 1 spolu s § 216 odst. 2 a 3 zákoníku práce). Jinými slovy, čerpání dovolené zaměstnancem může v některých případech vést ke vzniku další dovolené.

Příklad: Zaměstnanec na základě DPP v roce 2024 fakticky odpracoval 300 hodin a dále čerpal 29 hodin dovolené. Pro účely dovolené zaměstnanec odpracoval v tomto roce 329 hodin, neboť i dobu zameškanou z důvodu čerpání dovolené považujeme za výkon práce, tj. zahrneme ji do odpracované doby pro účely dovolené.

Pravidla pro čerpání dovolené

Čerpání dovolené se řídí řadou zákonných pravidel, z nichž vybíráme následující:

• Dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace nebo rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance - zaměstnavatel tedy nemá povinnost žádosti zaměstnance vyhovět. Alespoň jedna část dovolené by měla být čerpána jako minimálně 2 týdny vcelku, je ale možné se dohodnout jinak.
• Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době - dohoda může být i konkludentní, tedy že zaměstnanec kratší dobu oznámení pouze akceptuje.
• S přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance lze na základě jeho písemné žádosti část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje určité zákonné roční minimum, převést do následujícího kalendářního roku.
• Nemůže-li být dovolená vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku nebo byla-li její část převedena na základě písemné žádosti zaměstnance do následujícího kalendářního roku, je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.
• Nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské či rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.
• Čerpání dovolené může zaměstnavatel zaměstnanci s jeho souhlasem výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny (tzv. půlden dovolené, typicky 4 hodiny), nejde‑li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny.
• Zaměstnavatel může dovolenou krátit jen za neomluveně zameškanou směnu, a to o počet neomluveně zameškaných hodin; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze sčítat.
• Proplacení nevyčerpané dovolené je možné jen v souvislosti se skončením pracovního poměru.

Dovolená v souvislosti s mateřskou/rodičovskou dovolenou

Požádá‑li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět.

Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, po kterou je rodič na mateřské nebo rodičovské dovolené. Nástupem na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou se dovolená přerušuje.

Nárok na dovolenou vzniká u každé mateřské dovolené, tj. i při čerpání mateřské dovolené u dalšího dítěte. V případě, že matka o dovolenou včas nepožádá, zaměstnavatel není povinen pozdější žádosti vyhovět, ale její nárok na dovolenou tím nezaniká. Souběh rodičovského příspěvku a čerpání dovolené (resp. pobírání náhrady mzdy za dovolenou) se nevylučuje.

Žádost o dovolenou je doporučeno podat písemně, aby se předešlo případným budoucím sporům o jejím podání. Žádost je nutné podat před nástupem na dovolenou.