Dolský mlýn (německy Grundmühle) leží v Národním parku České Švýcarsko poblíž soutoku řeky Kamenice a Jetřichovické Bělé, asi 1,2 km východně od Kamenické Stráně v okrese Děčín, do jejíhož katastru též přísluší. Zřícenina Dolského mlýna má překvapivě tajemné kouzlo, které uchvátilo i filmaře. Vodní mlýn na soutoku řek Kamenice a Jetřichovické Bělé se totiž nachází uprostřed romantických lesů národního parku České Švýcarsko.
Historie Dolského mlýna
Dolský mlýn nedaleko Kamenické Stráně je považován za jeden z nejstarších dochovaných vodních mlýnů v Českém Švýcarsku. Písemné záznamy se prvně zmiňují o Dolském mlýnu roku 1515. Přicházeli si sem umlít hospodáři z okolních vsí. Původní trojkolový mlýn s pilou pochází již z roku 1515. Mlýn měl původně tři mlýnská kola, z nichž jedno pohánělo pilu a zbývající dvě mlecí zařízení.
Dolský mlýn patřil od roku 1584 k benešovskému panství a později od roku 1653 pod Bynovec. V roce 1696 si mlýn koupil od vrchnosti Jan Kryštof Pohl. Během let 1696 až do roku 1910 vlastnil tedy mlýn rod Pohlů. Původní budova jimi byla během let několikrát přestavována. Barokní podobu měl od roku 1727. Přestavěn v roce 1727 včetně pekárny.
Brzy nato se součástí mlýna stala pekárna, od roku 1814 zde fungoval lihovar a později také výletní hostinec. Plně se mlelo až do roku 1814. Za nízkého stavu vody sloužil také jako sladovna pro binsdorfský zámecký pivovar (Bynovec). Později se po říčce Kamenici plavilo dřevo, a tím se činnost mlýna omezovala - nemohla být do mlýna naháněna voda. Tehdejší majitelé se však mlynáři pokusili vynahradit ztrátu a poskytli mu povolení k výrobě piva a pálenky.
Turisticky místo ožilo zejména poté, co byl zahájen provoz plaveb na lodičkách Ferdinandovou soutěskou, která leží mezi Dolským mlýnem a Srbskou Kamenicí. Po roce 1881 zahájila provoz plavby na lodičkách Srbskokamenická soutěska, ležící mezi Dolským mlýnem a Srbskou Kamenicí. Později byla přejmenována na Ferdinandovu - na počest následníka rakousko-uherského trůnu Ferdinanda D´Este. V této době byl postaven hostinec. Mlýn se rázem stal velmi oblíbeným místem, sloužil jako výletní restaurace. Několik let zde sídlila celní stráž.
Osudovou ránu Dolskému mlýnu uštědřila až druhá světová válka, tedy spíše to, co následovalo bezprostředně po ní. Po skončení druhé světové války byl Dolský mlýn opuštěný a začal chátrat. V důsledku odsunu německého obyvatelstva byl Grundmühle natrvalo opuštěn.
Ještě ve funkční podobě je vidět v pohádce Pyšná princezna z roku 1952. Ve značně zchátralejším stavu se objevil i v pozdějších filmech jako je Peklo s princeznou, Ztracený princ nebo Čertova nevěsta. Sice ještě posloužil několikrát filmařům jako scéna (například v pohádce Pyšná princezna vidíme ještě funkční stavení s náhonem a mlýnskými koly), ale dnes už z celého komplexu staveb zůstaly jen kamenné ruiny. Dnes je Dolský mlýn tvořen pouze obvodovými zdmi, po ostatních stavbách již zůstaly pouze základy.
Ty jsou předmětem archeologického bádání pod dohledem správy Národního parku. Dobrovolníci se zde pravidelně scházejí, aby pomalu a pečlivě vyčistili a zakonzervovali to, co se zachovalo. Historii tohoto místa podrobně zachytila Natálie Belisová ve své knize „Osud má jméno Dolský mlýn“.
Dolský mlýn dnes
I tak ale torzo Dolského mlýna dodnes láká výletníky díky své romantické atmosféře. Duch místa přitahuje četné návštěvníky, přestože tu není nic ke koupi. Tu jsou zbytky hlavní budovy starého mlýna, který fungoval po několik staletí až do poloviny dvacátého století. Mohutné zdi z pískovcových kvádrů, které dnes působí spíše jako pohádková kulisa vkusně zakomponovaná mezi skalami, byla totiž původně významnou hospodářskou usedlostí s mlýnem, pilou a několika dalšími živnostmi. Fungovalo zde i pohostinství spojené s právem vařit pivo a pálit alkohol.
Turistickému ruchu se zde dařilo od samého počátku, neboť již roku 1881 mohla být díky mlýnskému jezu provozována i lodičková přeprava Ferdinandovou soutěskou v úseku mezi Dolským mlýnem a Srbskou Kamenicí. Podle dobových fotografií a kreseb se v tomto opravdu romantickém zákoutí lidem docela dařilo. Ovšem vyjma chvílí, kdy se přivalila po Kamenici velká voda.
Dolský mlýn je příkladnou ukázkou toho, jak neobývaný objekt velmi rychle chátrá. Součást mechanismu, který převáděl sílu vodního toku k mlýnským kamenům. Osvěžující letní zastávka u Dolského mlýna přijde vždycky vhod. Za Dolským mlýnem mizí říčka Kamenice v průrvě mezi skalami, kde začíná jedna z klidových zón Národního parku České Švýcarsko.
Turistické trasy a aktivity v okolí
Patří nepochybně k nejoblíbenějším turistickým cílům Národního parku České Švýcarsko a to nejen proto, že se zde nachází významná křižovatka turistických tras umožňující cyklistům i pěším překročit hluboký kaňon říčky Kamenice po tradiční cestě mezi Jetřichovicemi a Kamenickou Strání. K Dolskému mlýnu a jeho bezprostřednímu okolí přicházejí turisté celoročně hlavně po žluté trase z Jetřichovic krásným údolím potoka Jetřichovická Bělá nebo po zelené značce vedoucí nad Ferdinandovou soutěskou od Srbské Kamenice. Další pěkné turistické trasy vedou výletníky svižně vzhůru buď na Vysokou Lípu nebo do Kamenické Stráně. Kolem Dolského mlýna vede i cyklotrasa 3076, kterou však v úseku Dolský mlýn - Kamenická Stráň lze doporučit pouze otrlým a fyzicky zdatným jedincům. Naopak úsek na Jetřichovice je veden po pohodové zpevněné lesní cestě.
Tady se kříží turistické trasy a směrem po proudu narazíte na malý můstek z počátku 20. st. Jedná se o první stavbu ze železobetonu na území bývalého Rakouska-Uherska. Stačí popojít trochu za můstek a ocitnete se na louce uprostřed skal a hlubokých lesů.
Do Jetřichovic se dostanete autem od Děčína nebo České Kamenice nebo autobusem ze stejných směrů. Po turistické značce se vydáte na Mariinu skálu. Vyhlídka měla na skalách do roku 2005 dřevěný altán, ale shořela. V současnosti tam najdete boudu. Budete pokračovat do Purkartického lesa a na další celoročně přístupnou vyhlídku Rudolfův kámen. Hrad Šaunštejn je přístupný celý rok a od něho se vydejte na Vysokou Lípu, pak sestupujte lesem směrem na Dolský mlýn a do Jetřichovic.
Ze Srbské Kamenice se vydáte na čedičový Růžovský vrch, kde budete strmě stoupat s převýšením 400 m. Budete pokračovat směrem na Kamenickou stráň a Královský smrk, kde vás posléze čeká opět výstup, tentokrát s převýšením sto metrů.
Cyklotrasa 3076 vede od Kyjova přes Jetřichovice do Růžové. Kousek cyklotrasy č. 3076 v úseku Dolský mlýn - Kamenická Stráň bezpečně prověří slabé jedince.
Tipy na výlety v okolí:
- Naučná stezka Růžová: Okružní trasa z Děčína přes Růžovou s výhledy na Růžák, bunkry a rozhlednu Růženka.
- Expozice "Leporelo Zadní země" v Jetřichovicích: Zajímavosti o přírodě a historii regionu, včetně sekce věnované Dolskému mlýnu.
Královský smrk a Dny lesních řemesel
Na mýtině u Královského smrku totiž probíhá akce „Dny lesních řemesel u Dolského mlýna“. Během celého týdne se zde staví a pálí milíř za účelem získání dřevěného uhlí, které následně slouží k živé prezentaci dalších dnes již málem zapomenutých lidských činností. Peče se chléb v polní peci, probíhají ukázky kovářského, hrnčířského a sklářského řemesla a přitom se dějí další atrakce lákavé pro dospělé i pro děti. Součástí akce je pochopitelně komentovaná prohlídka Dolského mlýna. V roce 2020 jsou Dny lesních řemesel plánovány v termínu 22. až 30. srpna.
Ferdinandova soutěska
Ferdinandova soutěska (Ferdinandova soutěska) se nachází mezi Srbskou Kamenicí a Grundovým mlýnem. Od roku 1881 zde byly nabízeny jízdy na pontonech, kterými se turisté dostávali ze Srbské Kamenice do Grundmühle, oblíbeného výletního místa. Dnes již není průjezdná. Výše vede modře značená turistická trasa po levém břehu Kamnice.
Do Ferdinandovy soutěsky se dostanete od Královského smrku přes louku, na jejímž konci se musíte přebrodit na druhý břeh, až dojdete k místu, kde kdysi stávala přehrada.
Občerstvení a služby
Je škoda, že se u Dolského mlýna v současnosti nelze občerstvit jinak, než v chladivých vodách říčky Kamenice, což v létě využívají hlavně děti a čtyřnohý doprovod. Sezónní stánek s dobrým pivem, kávou či limonádou by tu jistě neprodělal a vlastně by to byl svým způsobem i návrat k tradici (po vzoru našich kolegů na německé straně Českosaského Švýcarska).
V Saském Švýcarsku podobná infrastruktura služeb turistům výborně funguje a nikde tam hromady odpadků nevidím. Na každém druhém kopci mají nějakou pěknou stylovou turistickou hospůdku, to jen u nás to vypadá jako na zanedbaném smetišti, právě proto, že chybějí ty služby. Zkulturnit by se toto místo určitě dalo, tak nějak po vzoru našich Saských sousedů, aby to neuškodilo památce ani přírodě a přitom návštěvník si nepřipadal bezprizorní. Však i v historii se zde dalo občerstvit i přespat, tak nač předstírat divočinu, když to stejně není pravda. J.
Upozornění: Na jaře 2024 bude ve všedních dnech uzavřena žlutá trasa (též cyklotrasa) z Jetřichovic. Asi do dubna. Bude se tam intenzivně těžit kůrovcové dřevo.
Zanechat komentář