Nevybrali jste si loňskou dovolenou? Zákoník práce určuje přesně mantinely, jak postupovat v případě nevyčerpané dovolené z předchozího roku. Podle zákoníku práce by vám zaměstnavatel měl umožnit čerpat dovolenou v tom roce, ve kterém vám na ni vznikl nárok. Pokud vám to neumožní, nebo jste si ji sami aktivně nevybrali, převádí se vám do následujícího roku. Tedy dovolená, kterou jste si nevyčerpali v roce 2022, se vám převedla do roku 2023.
Níže naleznete podrobný rozbor pravidel a postupů, které je třeba dodržet, abyste předešli problémům a zajistili si zasloužený odpočinek.
Práva a povinnosti při čerpání dovolené
Když plánujete dovolenou a jste zaměstnanec, standardně musíte u svého zaměstnavatele o dovolenou požádat. Uvedete konkrétní datum plánované dovolené a zaměstnavatel vám toto datum musí schválit. Standardně má také zaměstnavatel právo vám určit, kdy budete dovolenou čerpat, ačkoli i on musí dodržet určité podmínky.
Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel dle rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace. Pokud u zaměstnavatele odborová organizace nepůsobí, sestavuje rozvrh čerpání dovolené zaměstnavatel sám. Zákoník práce nestanoví blíže formu a způsob vedení rozvrhu čerpání dovolené.
Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.
Zaměstnavatel může zaměstnanci určit čerpání dovolené, i když zaměstnanec dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže lze předpokládat, že zaměstnanec tuto podmínku splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru (je-li pracovní poměr sjednán na kratší dobu). Pokud tuto podmínku zaměstnanec nesplní, je povinen zaměstnavateli vrátit odpovídající část vyplacené náhrady mzdy nebo platu za dovolenou. Zaměstnavatel je za tímto účelem oprávněn provést tzv. zákonnou srážku ze mzdy (platu) zaměstnance podle § 147 odst. 1 písm.
Základním pravidlem je, že čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tak, aby zaměstnanec dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo.
Zaměstnanec sám o nástupu na dovolenou rozhodnout nemůže. Zaměstnanec může požádat o určení čerpání dovolené v určitém termínu a rozsahu, vždy však musí vyčkat rozhodnutí zaměstnavatele, kterým je mu daný termín a rozsah schválen.
Jak postupovat s převedenou dovolenou?
Pokud z těchto důvodů nebude dovolená vyčerpaná v roce 2022, dochází k převodu dovolené do roku 2023. Převod dovolené nastává ze zákona, nikoliv na základě rozhodnutí zaměstnavatele. Jestliže zaměstnavatel dovolenou zaměstnanci v kalendářním roce neurčí, právo na nevyčerpanou část nezaniká, ale přechází do následujícího kalendářního roku. K tomu dochází bez jakéhokoliv dalšího opatření (jednání) přímo na základě ust. § 218 odst.
Pokud není dovolená vyčerpána v kalendářním roce, za který přísluší, dochází k jejímu převodu do roku následujícího a zaměstnavatel má nadále zákonnou povinnost tuto dovolenou zaměstnanci určit, a to tak aby došlo k jejímu vyčerpání nejpozději do konce tohoto kalendářního roku, tj. roku následujícího po roce, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. V případě, že neurčí zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou do 30. června následujícího kalendářního roku, přechází od 1. července právo určit dovolenou na zaměstnance.
Na rozdíl od zaměstnavatele, který má povinnost určit čerpání dovolené, u zaměstnance se jedná o jeho právo, nikoliv povinnost. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodnou na kratší době.
Po 30. červnu následujícího kalendářního roku má právo určit dobu čerpání dovolené, na níž vzniklo zaměstnanci právo v předchozím roce, jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec. Dovolená bude čerpána na základě toho rozhodnutí o určení čerpání dovolené, které bylo učiněno dříve. Shodná pravidla platí i u smluvně převedené dovolené.
Zákoník práce počítá i s takovou situací, kdy není možné vyčerpat dovolenou ani do konce následujícího roku, za nějž dovolená náleží. Právo na dovolenou nezaniká, ani když není dovolená vyčerpána do konce následujícího kalendářního roku. Zaměstnavatel je povinen nevyčerpanou dovolenou zaměstnanci určit i v následujících letech.
Dle ust. § 218 odst. 5 zákoníku práce nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci. Pokud bez uvedených důvodů zaměstnavatel dovolenou zaměstnanci neurčí ani do konce následujícího kalendářního roku, porušuje právní předpis a může být inspektorátem práce sankcionován za porušení své povinnosti určovat nástup na dovolenou.
Postup, pokud si chcete sami určit čerpání dovolené
Pokud si do 30. června 2023 nevyčerpáte dovolenou z roku 2022, můžete od 1. července 2023 zaměstnavateli pouze oznámit, kdy si dovolenou berete, a následně na ni nastoupit. Zaměstnavatel už vám ji nemusí schvalovat. Musíte jen splnit podmínku, že to zaměstnavateli dáte vědět alespoň se 14denním předstihem. V praxi by to tedy mohlo vypadat tak, že 1. července zaměstnavateli oznámíte, že si od 15. V takové chvíli už nezáleží na tom, jestli zaměstnavateli bude vyhovovat termín vaší dovolené, případně jestli mu to nějak nabourá plánovaný rozvrh dovolených. Musí se zařídit sám a najít za vás po dobu dovolené náhradu.
Pouze zdůrazněme, že taková pravidla platí pouze pro dovolenou, kterou jste si nestihli vybrat v roce 2022. Pokud vám zbylo například 10 dní dovolené, platí to pro těchto 10 dní. V případě, že byste si letos chtěli vybrat 14 dní dovolené, musíte u zbylých 4 dnů postupovat standardním způsobem.
A dodejme ještě, že převedenou dovolenou z roku 2022 byste si měli vybrat do konce roku 2023. Není možné určit si vybrání této dovolené až na rok 2024. Zákon vám dává možnost určit si její čerpání sami, ale od 1.
Hromadné čerpání dovolené
Neurčí-li zaměstnavatel čerpání „staré“ dovolené do 30. 6. v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců hromadné lze určit čerpání dovolené (§ 220 zákoníku práce), tzv. celozávodní dovolenou, jen jestliže je to nezbytné z provozních důvodů (například plánovaná odstávka a čištění strojů). Hromadné čerpání dovolené nesmí činit více než 2 týdny a u uměleckých souborů 4 týdny v kalendářním roce. Nelze tak např. dohodnout hromadné čerpání dovolené v letních měsících po dobu 2 týdnů a v období mezi vánočními svátky a Novým rokem po dobu 1 týdne.
Opačným směrem naopak míří pravidlo v § 217 odst. 5 zákoníku práce, podle nějž zaměstnavatel musí vyhovět žádosti zaměstnankyně, která požádá zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a žádosti zaměstnance tak, aby dovolená navazovala bezprostředně na skončení otcovské nebo rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou.
Změny v zákoníku práce od roku 2025
Od 1. ledna 2025 nabývá účinnosti novela, podle níž se ruší povinnost zaměstnavatele zpracovávat rozvrh dovolené písemně. Zpracování rozvrhu bude dobrovolné. Určení nástupu na dovolenou bude ale stále plně v kompetenci zaměstnavatele. Pokud však požádá o čerpání dovolené zaměstnankyně v návaznosti na svou mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jí vyhovět.
| Situace | Termín/Pravidlo |
|---|---|
| Čerpání dovolené zaměstnavatelem | Do konce kalendářního roku, za který dovolená náleží |
| Určení čerpání převedené dovolené zaměstnavatelem | Do 30. června následujícího roku |
| Možnost určení čerpání převedené dovolené zaměstnancem | Od 1. července následujícího roku (14 dní předem písemně oznámit zaměstnavateli) |
| Maximální délka hromadného čerpání dovolené | 2 týdny (4 týdny pro umělecké soubory) |
| Povinnost vyhovět žádosti o dovolenou | Žádost zaměstnankyně navazující na mateřskou dovolenou |
Proplacení nevyčerpané dovolené
Zaměstnavatel má povinnost proplatit nevyčerpanou dovolenou jen v případě ukončení pracovního poměru. Nevybranou dovolenou může zaměstnanec dostat proplacenou až při ukončení pracovního poměru.
Dovolená a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPČ a DPP)
Novela zákoníku práce pak přinesla zákonný nárok na dovolenou i pro zaměstnance vykonávající práci na základě dohod o pracích konaným mimo pracovní poměr. Doposud bylo možné dovolenou u DPČ sjednat, nárok však nevznikal automaticky ze zákona. Od roku 2024 je tak nárok na dovolenou uzákoněn pro dohodáře na DPČ i DPP.
Pravidla pro vznik nároku na dovolenou a převod dovolené jsou téměř stejná jako u zaměstnanců v pracovním poměru. Proplacení dovolené je možné, obdobně jako u pracovního poměru, jen v případě skončení dohody.
Zanechat komentář