Každý zaměstnanec má během roku nárok na dovolenou, která mu má zajistit odpočinek a načerpání sil. V tomto článku se podíváme na to, kdy vzniká nárok na dovolenou, jaké jsou povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance, a jak postupovat v případě nevyčerpané dovolené.
Nárok na Dovolenou
Zaměstnanci mají ze zákona nárok nejméně na 4 týdny dovolené ročně. Od roku 2021 se dovolená počítá podle skutečně odpracovaných hodin. Pokud zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele celý rok, náleží mu výměra dovolené v rozsahu nejméně čtyři týdny. V případě týdenní pracovní doby v rozsahu 40 hodin, kdy zaměstnanec pracuje osm hodin denně, pět dní v týdnu a má nárok na dovolenou v rozsahu čtyř týdnů, může čerpat 160 hodin dovolené. Zaměstnanci státního sektoru a samospráv mají nárok na minimálně 5 týdnů (200 hodin) volna ročně, pedagogičtí pracovníci a akademici vysokých škol na minimálně 8 týdnů (320 hodin).
Pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání až během roku, má nárok jen na poměrnou část dovolené. Zaměstnavatel může přidat dovolenou navíc jako benefit.
Od roku 2024 mají na dovolenou nárok také pracovníci na DPP a DPČ. Dohodáři mají na placené volno nárok, pokud splní 2 podmínky: pracovní poměr trval alespoň 4 týdny a zároveň v daném kalendářním roce odpracují minimálně 80 hodin.
Určení Čerpání Dovolené
Termín čerpání dovolené určuje podle zákoníku práce zaměstnavatel, přestože v praxi jde mnohdy o dohodu. Dovolenou tedy určuje zaměstnanci zaměstnavatel, ale měl by při určování dovolené rovněž přihlédnout kromě provozních potřeb i k oprávněným zájmům zaměstnance.
Zaměstnavatel je povinen určit čerpání dovolené zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána v tom kalendářním roce, za který dovolená náleží. Zaměstnavatel má právo zaměstnance z dovolené i odvolat nebo ji úplně zrušit - opět pouze z naléhavých provozních důvodů, které by bez osobní přítomnosti zaměstnance na pracovišti jinak nevyřešil. Zaměstnavatel také může určit čerpání dovolené, tedy dovolenou zaměstnanci přikázat. Oznámit mu to však musí písemně alespoň 14 dní předem.
Od 1. srpna 2024 už zaměstnavatel nemusí sestavovat písemný „rozvrh dovolených“, tedy tabulku, v níž bývalo pro celý rok předem rozepsáno, kdy který zaměstnanec čerpá volno.
Převod Nevyčerpané Dovolené
Může se stát, že si zaměstnanec nestihne dovolenou během roku vybrat, například kvůli naléhavým provozním důvodům na straně zaměstnavatele. Důvodem nevyčerpané dovolené mohou být i překážky v práci, jako je dlouhodobá nemoc nebo rodičovská dovolená. Zaměstnanec se nemusí bát, že by mu dovolená propadla - celá nevyčerpaná část se automaticky převede do dalšího kalendářního roku.
Zákoník práce povoluje převod nevyčerpané dovolené do dalšího roku pouze ve třech situacích:
- Když o to písemně požádáte sami - a to jen s tím, co přesahuje zákonnou minimální výměru čtyř týdnů.
- Pokud má zaměstnavatel naléhavé provozní důvody.
- Když po většinu roku čelíte celodenní překážce v práci, jako je dlouhodobá nemoc či mateřská dovolená.
Pokud zaměstnanci zbylo pár dnů dovolené a chce si je převést do následujícího roku, může mu to firma (s odkazem na "naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele") umožnit. Do konce letošního roku si vždy musíte vybrat případný zbytek loňské dovolené. Jestliže vám firma neurčí termín čerpání loňské dovolené ani do 30. června následujícího roku, může si termín zvolit také zaměstnanec (musí to však oznámit alespoň 14 dnů předem, pokud se obě strany nedohodnou jinak).
Dovolenou za kalendářní rok je možné převést do roku následujícího jen z jednoho ze tří důvodů:
- Písemné žádosti zaměstnance o převod části dovolené přesahující základní výměru.
- Naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele.
- Celodenní překážky v práci, pro něž nebylo možno čerpání dovolené určit.
V následujícím roce je převedenou dovolenou nutno zaměstnanci nekompromisně určit. Dovolenou převedenou z roku 2024 tedy musí zaměstnanec dočerpat v roce 2025. Důvodem dalšího posunu by mohla být pouze pracovní neschopnost, mateřská, anebo rodičovská dovolená. Bezprostředně po odpadnutí těchto překážek je zaměstnavatel povinen dobu čerpání dovolené zaměstnanci určit.
Tabulka: Přehled nároku na dovolenou
| Skupina zaměstnanců | Základní výměra dovolené |
|---|---|
| Zaměstnanci v soukromém sektoru | 4 týdny (160 hodin) |
| Zaměstnanci ve státním sektoru a samosprávách | 5 týdnů (200 hodin) |
| Pedagogičtí pracovníci a akademici vysokých škol | 8 týdnů (320 hodin) |
Krácení Dovolené
Pokud zaměstnanec z určitých důvodů do práce nechodí a zamešká tak směny, zaměstnavatel mu může dovolenou krátit. Vedle toho může zaměstnavatel krátit dovolenou za neomluvenou absenci. Za neomluveně zameškanou směnu může zaměstnavatel dovolenou krátit pouze o počet skutečně zameškaných hodin; neomluvené zameškané kratší části směn se sčítají.
Dovolená a Mateřská/Rodičovská Dovolená
Podle poslední novely má zaměstnankyně nárok nastoupit na řádnou dovolenou hned po mateřské dovolené. Stejnou ochranu zákon poskytuje i mužům, kteří pečují o dítě. Nastávající maminky dovolenou běžně čerpají ještě před nástupem na mateřskou.
Celozávodní Dovolená
Zajímavým institutem zůstává takzvaná celozávodní dovolená, tedy hromadné uzavření provozu. Zákon dovoluje maximálně dva týdny v kuse, u uměleckých souborů čtyři. Zaměstnavatel ji může vyhlásit jen se souhlasem odborové organizace a s ohledem na životní potřeby pracovníků; pokud už máte koupený zájezd na jiný termín, firma musí hledat řešení (například vás ponechat v práci).
Žádost o Dovolenou
Čerpání dovolené obvykle funguje tak, že si zaměstnanec naplánuje dovolenou a požádá o ni zaměstnavatele - nejpozději 14 dnů předem. Zákon neuvádí, do kdy by měl zaměstnavatel dovolenou schválit. Zaměstnavatel nemusí dovolenou automaticky schválit, může ji i zamítnout - ale jen z vážných provozních důvodů. Současně však má zaměstnavatel povinnost přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance.
Žádost o dovolenou může být podána v různě. Primárně záleží na vnitřních předpisech a zvycích na pracovišti, ale je vždy vhodné volit písemnou formu. Písemná žádost poskytuje důkaz o podání žádosti v případě sporu. Zaměstnavatel si může žádost uchovávat pro plánování a evidenci.
Používají se k tomu často jednoduché formuláře zvané „dovolenky“, které bývají v tištěné podobě. Mnoho firem využívá už i elektronické systémy (například interní portály), kde zaměstnanci podávají žádosti o dovolenou online.
Proplacení Nevyčerpané Dovolené
Proplatit nevyčerpanou dovolenou ale podle zákona nejde. V době trvání pracovního poměru dovolenou nelze proplatit, protože zákoník práce stanovuje, že dovolená má být primárně čerpána jako volno. Lze ji tedy proplatit až při skončení pracovního poměru.
Změny v Zákoníku Práce od 1. ledna 2025
Od 1. ledna 2025 vstoupí v účinnost novela zákoníku práce, podle které lze v písemné dohodě sjednat samorozvrhování pracovní doby zaměstnanců pracujících na dálku i na pracovišti zaměstnavatele.
Zanechat komentář