Romantická zřícenina gotického hradu Děvičky, známá také jako Dívčí hrady, se vypíná na východním konci hřebene Pálavských vrchů, tyčících se nad Novomlýnskými nádržemi. Hrad, který je dominantou krajiny, nabízí čarokrásný výhled na okolní krajinu.
Pálava se nachází na jižní Moravě a patří k nejatraktivnějším turistickým cílům. Nabízíme tip na výlet v severní části Pavlovských vrchů, kde se rozkládá NPR Děvín - Kotel - Soutěska.
Putování k Dívčím hradům
Výlet můžete započít v obci Klentnice, kde se na okraji obce nachází placené parkoviště. Odtud se vydejte mezi vinicemi po modré směr Dívčí hrady. Po rovinném startu přichází stoupání a začíná se otvírat pohled do okolí.
Možnosti dopravy:
- Na kole: Z autokempu se můžete vydat na kolech. Pro cestu zpět je doporučena delší cesta po cyklostezce 5174 kolem celé Věstonické nádrže.
- Autobusem: Už cesta autobusem může být zážitkem, pokud nasednete na zastávce Na Knížecí na polookružní autobusovou linku 231, která se strmě škrábe nad Vltavu klikatými uličkami lemovanými vilami a zahradami.
Cesta ze Strachotína
Pro cestu zpět (a pro všechny další) jsme pak raději volili delší cestu po cyklostezce 5174 kolem celé Věstonické nádrže. Je to sice delší cesta, ale po rovince, z poloviny po asfaltové výspě a jen v úseku cca dva kilometry vede lesní cestou, plnou loužích a bláta což náš malej velice přivítal a řádně se v nich vyřádil. U Strachotínského rybníka nás pak čekalo úžasné setkání se zmijí obecnou.
Výstup z Pavlova
Cesta vás dovede až do Dolních Věstonic a pokračujete po cyklostezce číslo 5043 do Pavlova, kde již začíná poměrně prudké stoupání. Pavlov je malebná vinařská obec, která nedovolí aby člověk neochutnal vínko v mnohých sklípcích. Nedaleko hotelu Iris je i obecná vinotéka. Místní lidé jsou velice ochotní a jeden z vinařů nám nabízel že si u něj můžeme nechat kola a do kopce vyrazit pěšky.
Stoupání je to velice příkré, ale kde by si hrdý cyklista nechal poradit. Už v polovině kopce jsme hořce litovali a to nás teprve čekalo to nejhorší. Přihnala se velice vydatná dešťová přeháňka a kopec jehož povrch tvoří vápencové jíly se změnil v kluziště a tlačení kol se stalo téměř nemožné a pak zpět to nebylo o moc lepší.
Okružní trasa
Vydáme se po silnici ve směru do obce Pavlov. Na rozcestí Perná odbočíme doleva a začneme zlehka stoupat. Po cca 600 metrech odbočíme na staré poutní místo, kde byla v roce 1652 vystavěna kaple sv. Antonína Paduánského a sv. Pankráce jako poděkování za velkou úrodu vína.
Po návratu na modrou turistickou značku pokračujeme ve výstupu po z východu odkrytém úbočí. Poté klesáme po cestě obrostlé ze stran hustými křovisky na rozcestí Pod Martinkou. Tento úsek přináší podívanou na zajímavé vápencové útvary.
Z rozcestí Pod Martinkou vedeni modrou turistickou značkou vystoupáme lesem na rozcestí Nad Soutěskou, nad nímž vyčnívají vápencové skály. Tady odbočíme doleva na zpevněnou lesní cestu s téměř rovinatým profilem a držíme se stále modré značky. Po necelých dvou kilometrech pohodlné procházky dorazíme na rozcestí Dívčí hrad, kde se sbíhá několik turistických značek. Z následujícího rozcestí se po červené vrcholové odbočce dostaneme k samotným útrobám hradu. Čeká nás strmý, za to však krátký výstup.
Historie hradu Děvičky
První písemní zmínka o hradu pochází z roku 1222 kdy byl jeho správcem Štěpán z Medlova, předek pánů z Perštejna. Hrad sloužil k ochraně zemské cesty z Mikulava k Dolním Věstonicím a dále do Olomouce. V polovině 13.století zprávy o hradu mizí z historických pramenů a je možné že v té době byl zničen a obnoven až na konci století.
Hrad tvořil protáhlý, nepravidelný obdélník, asi 65m dlouhý a přibližně 20m široký, uzavřený vysokou hradební zdí. Na konci 16. stol. byl hrad upravován, za hojného využití cihlového a smíšeného zdiva. Zajímavostí hradu je, že na objektu nikdy nebyla postavena strážná věž, která ovšem bývala součastí obranného systému většiny dobových hradů.
To znamená, že obrana hradu v tomto na války neklidném regionu spočívala v nezvykle vysokých a silných zdech, které jsou dodnes patrny. Zkázu hradu způsobili Švédové po vítězné bitvě u Jankova v r. 1645, kdy na hradě byla jejich posádka, která před svým odchodem hrad i s Pavlovem vyplenila a zapálila. Dále už hrad pustnul.
Provizorní opravy dovolily jen pobyt hlídače a hlásného, jehož povinností bylo obhlížet okolí a zvonem ve věži hlásit vypuknutí požáru nebo blížící se bouři. V pol. 18. stol. byl hrad opuštěn.
Výhledy z Dívčích hradů
Ještě, než prozkoumáte pozůstatky této mohutné zříceniny, cesta vás zprvu zavede na vyhlídku, ze které je krásný výhled do okolí, obzvlášť pak na vodní nádrž Nové Mlýny a vinařskou obec Pavlov rozprostírající se přímo pod námi.
Až se vydáte cestou zpět, těsně před rozcestím pod hradem zabočíte doleva a dojdete k dalším zbytkům hradu, kde se nalézá vyhlídka. Asi po kilometru stoupání na rozcestí Děvín odbočíme doleva na louku, kde se nachází vyhlídka se zábradlím.
Ubytování v okolí
V okolí Dívčích hradů najdete širokou nabídku ubytování. Ubytováni jsme byli v autokempu ATC Merkur, nedaleko Pasohlávek. Je zde možnost se ubytovat ve stanech, karavanech, chatkách nebo bungalovech. Je zde několik restaurací, sportovní zázemí, letní kino, vedou odsud cyklostezky, turistické stezky a turisté zde najdou ideální zázemí ať už pro válení na plážích, sportování a nebo jako výchozí bod pro výlety do okolí.
Ubytování zde najde každý dle svých požadavků, představ a finančních možností, pokud tedy nehledáte luxus velkých hotelů. Výhled na Novomlýnské nádrže jistě stojí za tu námahu se vyškrábat nahoru do kopce.
Přírodní rezervace Děvín - Kotel - Soutěska
Na severu Pavlovských vrchů kolem nejvýznamnějších vápencových úskalí Děvína a Kotle se rozprostírá NPR Děvín - Kotel - Soutěska. Vrchol Děvína (554 m) s vrcholy Kotle (462 m) a Obory (483 m) odděluje tzv. Soutěska. Předmětem ochrany jsou stepní a lesní společenstva s bohatou řadou vzácných druhů. Rostlinné zastoupení má například dub šípák, dřín jarní, hlaváček jarní, kosatec nízký, koniklec velkokvětý, kyčelnice devítilistá či bělozářka větevnatá.
Tabulka rostlinných druhů v NPR Děvín - Kotel - Soutěska:
| Rostlina | Popis |
|---|---|
| Dub šípák | Typický druh pro teplomilné doubravy |
| Dřín jarní | Keř s žlutými květy |
| Hlaváček jarní | Nízká bylina s žlutými květy |
| Kosatec nízký | Ohrožený druh s fialovými květy |
| Koniklec velkokvětý | Chráněná bylina s velkými fialovými květy |
| Kyčelnice devítilistá | Bylina s bílými květy |
| Bělozářka větevnatá | Stepní druh s bílými květy |
Zanechat komentář