Očekáváte příchod nového člena rodiny? Gratulujeme vám! S narozením děťátka přichází vlna radosti, lásky a také spousta otázek včetně těch finančních. V České republice je mateřská dovolená právně definována jako období, kdy matka přerušuje pracovní činnost kvůli porodu a péči o novorozené dítě. Tento čas je určený k tomu, aby se maminka mohla zotavit po porodu a věnovat se miminku během jeho prvních měsíců života.
S mateřskou dovolenou je neodmyslitelně spojena i peněžitá pomoc v mateřství (PPM), což je finanční podpora, která má nahradit příjem matky během jejího volna. Po skončení mateřské dovolené trvající 28 týdnů (při narození vícerčat 37 týdnů) přichází na řadu rodičovská dovolená. S ní se pojí rodičovský příspěvek, na který má nárok téměř každý rodič díky systému státní sociální podpory.
V běžné řeči se pojmy mateřská a rodičovská dovolená často zaměňují a někdy se jimi označuje i peněžitá pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek. Z hlediska práva však musíme tyto pojmy rozlišovat. Mateřská a rodičovská dovolená jsou dva zcela odlišné instituty. Liší se snad ve všem - v právním předpisu, z nějž vychází, v délce, výši příspěvku a do jisté míry i v okruhu osob, které na něj mají nárok.
Mateřská a rodičovská dovolená se často zaměňují, ale zatímco mateřská je určena primárně pro období okolo porodu, rodičovská může trvat až do tří let věku dítěte. Mateřská a rodičovská spolu navíc automaticky nesouvisejí, protože přechod z mateřské na rodičovskou není povinností.
Podívejme se tedy na to, co je mateřská dovolená, v jaké výši vám bude náležet a kde o ni žádat.
Co je mateřská dovolená?
- Mateřská dovolená dle názvu náleží primárně matkám.
- Váš případ posoudíme a do 24 hodin vypracujeme návrh právních služeb vedoucích k jeho vyřešení.
- Minimálně do ukončení šestinedělí na ni má nárok opravdu pouze matka, která dítě porodila.
- Po ukončení šestinedělí o ni může zažádat i otec dítěte či manžel matky.
Mateřskou dovolenou definuje § 195 Zákoníku práce č. Mateřská dovolená (§ 195 zákoníku práce) je důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnankyně. Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnankyně v práci po dobu, která souvisí s porodem a péčí o narozené dítě.
Mateřská dovolená začíná 6 až 8 týdnů před plánovaným termínem porodu. Termín nástupu si v tomto rozmezí může nastávající maminka vybrat sama. Datum nástupu na mateřskou dovolenou musí spadat do období 8-6 týdnů před termínem porodu.
Žena na mateřskou dovolenou nastupuje zpravidla 6 týdnů před očekávaným dnem porodu, nejdříve 8 týdnů před tímto dnem. Termín nástupu v tomto rozmezí si volí sama. Den nástupu si matka může určit sama, a to kdykoliv v uvedeném období.
Na mateřskou dovolenou žena může nastoupit později než 6 týdnů před očekávaným dnem porodu a nemusí jí vyčerpat v celém rozsahu, minimální mateřská dovolená činí 14 týdnů a nesmí skončit před uplynutím 6 týdnů po porodu. Mateřská dovolená nemusí být vyčerpána celá. Pokud se maminka cítí připravena, může se vrátit do práce i dříve, ale s určitými pravidly: minimální délka mateřské dovolené je 14 týdnů a do práce se nesmí vrátit dříve než 6 týdnů po porodu.
Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnankyni mateřskou dovolenou i bez její žádosti. Zaměstnankyně nemusí o poskytnutí mateřské dovolené zaměstnavatele žádat.
Mateřská dovolená trvá 28 týdnů, resp. 37 týdnů při porodu dvojčat a vícerčat. Při narození jednoho dítěte činí mateřská dovolená 28 týdnů, při narození dvojčat či vícerčat pak 37 týdnů. Její celková délka je 28 týdnů při narození jednoho dítěte a 37 týdnů v případě dvou a více dětí.
Délka mateřské dovolené je 28 týdnů, resp. 37 týdnů při porodu vícerčat. Po dobu 28 týdnů od nástupu (37 týdnů při narození vícerčat) pobíráte peněžitou pomoc v mateřství. Mateřská dovolená trvá zpravidla 28 týdnů. Během této doby je vyplácena peněžitá pomoc v mateřství, která se odvíjí od předchozího výdělku a nemocenského pojištění.
Pokud žena vyčerpá před narozením dítěte z mateřské dovolené méně než 6 týdnů z jiného důvodu, než že porod nastal dříve, přísluší jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů, resp. 31 týdnů při narození dvojčat a vícerčat.
V některých zvláštních případech zákoník práce stanoví kratší dobu mateřské dovolené (např. pokud by se dítě narodilo mrtvé, mateřské dovolená trvá jen 14 týdnů). Mateřská dovolená nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.
Po skončení mateřské dovolené trvající 28 týdnů (při narození vícerčat 37 týdnů) přichází na řadu rodičovská dovolená. Po 28 týdnech (37 týdnech při narození vícerčat) mateřské dovolené přecházíte na rodičovskou dovolenou (do max. věku dítěte - jsou zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou v tzv. věku dítěte - jsou zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou v tzv. věku dítěte - jsou zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou v tzv.
K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich písemnou žádost rodičovskou dovolenou (§ 196 zákoníku práce). Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a zaměstnanci - otci dítěte od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.
Po mateřské mohou rodiče plynule přejít na rodičovskou dovolenou, která může trvat až do tří let věku dítěte, přičemž je vyplácen rodičovský příspěvek.
Zaměstnanec podává žádost o čerpání rodičovské dovolené alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání li tomu vážné důvody na jeho straně. Žádost musí být písemná, obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené a je možné ji podávat i opakovaně.
Rovněž rodičovská dovolená je důležitou osobní překážkou v práci, kdy je zaměstnavatel povinen nepřítomnost v práci omluvit.
Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství (PPM)
Mateřská dovolená spadá mezi dávky nemocenského pojištění. Pro její nárok je třeba prokázat, že jste byli účastníky nemocenského pojištění po dobu minimálně 270 dnů v uplynulých dvou letech.
Mateřský příspěvek, správně nazývaný peněžitá pomoc v mateřství, se vyplácí z nemocenského pojištění a jeho výše se odvíjí od předchozího výdělku. Základní výměra je 70 % redukovaného vyměřovacího základu.
Na příspěvek na mateřské dovolené dosáhnou i osoby samostatně výdělečně činné. Osoby samostatně výdělečně činné ale mají na mateřský příspěvek nárok pouze tehdy, pokud si dobrovolně platí nemocenské pojištění.
Pokud byste chtěla nastoupit na mateřskou až po skončení pojištění, o svůj peněžitý příspěvek nepřijdete. Uplatní se zde totiž základní ochranná lhůta, která činí 180 kalendářních dní ode dne zániku pojištění (odchodu ze zaměstnání). V případě, že vaše pojištění trvalo kratší dobu, bude stejně krátká i ochranná lhůta (např.
Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství (lidově mateřskou) stanoví zákon o nemocenském pojištění (z. č. 187/2006 Sb.).
Nárok na peněžitou pomoc v mateřství vzniká pouze za splnění dvou daných podmínek. Žadatel o peněžitou pomoc v mateřství musí být v době nástupu na dávku nemocensky pojištěn (tj. z příjmu ze zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení), nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění.
K tomu musí splňovat druhou, specifickou podmínku - být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na tuto dávku (to je zhruba 9 měsíců nemocenského pojištění v rozložení dvou let). Tato podmínka nemusí být splněna jen u jednoho zaměstnavatele.
OSVČ musí splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.
Aby občan nezůstal bez prostředků například v době, kdy jedno zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství činí u žen, které byly ke dni skončení zaměstnání těhotné 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění.
Pokud pojištění trvalo kratší dobu, bude ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo (pokud např. pojištění trvalo 3 měsíce, činí ochranná lhůta 3 měsíce). Nebo také pojištěnce, která pobírá nemocenské z dřívějšího pojištění až do nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.
V ostatních případech je ochranná lhůta jen 7 kalendářních dnů. Kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy peněžitá pomoc v mateřství náleží výhradně matce, má na dávku nárok i otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila.
Musí ovšem splňovat stejné podmínky pojištění jako žena, která porodila (účast na pojištění v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, 270 dní účasti na pojištění v posledních dvou letech před nástupem na dávku).
Navíc musí se ženou/matkou uzavřít dohodu v listinné podobě, že bude o dítě pečovat. V dohodě se uvede den, od něhož bude otec o dítě pečovat, den porodu a podpis matky, který je třeba úředně ověřit (lze přímo na OSSZ).
Žadatel/ka o dávku musí být v den nástupu na mateřskou účasten/účastna nemocenského pojištění, protože je tato dávka vyplácena z nemocenského pojištění.
Pokud zaměstnanec/zaměstnankyně pracuje na DPP nebo v pracovní smlouvě (či DPČ) nemá sjednaný příjem alespoň 4 000 Kč měsíčně a v měsíci nástupu nedosáhne částek uvedených v prvním odstavci, znamená to, že v daném měsíci není účasten/účastna nemocenského pojištění.
Pokud ale byla výše příjmů dostatečná pro povinnou účast na nemocenském pojištění za alespoň tři kalendářní měsíce bezprostředně předcházející měsíci nástupu na dávku, na PPM může vzniknout nárok.
Žadatel/ka má nárok na dávku také tehdy, pokud je v den nástupu v tzv. ochranné lhůtě ze skončeného zaměstnání. Standardní ochranná lhůta trvá 7 dnů, ovšem u žen, které byly v den ukončení zaměstnání těhotné, je prodloužena až na 180 dnů.
Kratší je ochranná lhůta pouze tehdy, pokud bylo kratší i zaměstnání (např. pokud předchozí zaměstnání trvalo 30 kalendářních dnů, ochranná lhůta potrvá pouze 30 kalendářních dnů).
Studentky nárok na peněžitou pomoc v mateřství nemají, neboť studium nezakládá účast na nemocenském pojištění (studium se počítá pouze jako doba pojištění). Mohou však ode dne porodu požádat o rodičovský příspěvek poskytovaný Úřadem práce.
Žadatel/ka o dávku musí mít nemocenské pojištění alespoň 270 kalendářních dnů (to je zhruba 9 měsíců) ve dvou letech přecházejících dni nástupu na PPM (např. při nástupu na PPM 10. 10. 2023 v období od 10. 10. 2021 do 9. 10. 2023).
Podnikatelé/podnikatelky (OSVČ) musí mít zároveň nemocenské pojištění alespoň 180 kalendářních dnů (to je zhruba 6 měsíců) v roce předcházejícím dni nástupu na dávku.
Pokud dojde k porodu předčasně, podmínka požadovaných dnů účasti na nemocenském pojištění se zjišťuje k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.
Dny účasti na nemocenském pojištění se v rámci požadovaného období sčítají. Pokud žena během těhotenství čerpá nemocenskou dávku (je např. na rizikovém těhotenství), tato doba se do požadovaných dnů nemocenského pojištění započítá, jestliže ji pobírá za trvání pojištěné činnosti.
Doba studia se do 270 kalendářních dnů započítává pouze tehdy, pokud dotčená osoba studium úspěšně ukončila a v den nástupu na PPM již byla nemocensky pojištěna (případně je v ochranné lhůtě).
Den nástupu na PPM si určuje žena v rozmezí 6-8 týdnů před očekávaným dnem porodu, který stanoví lékař. Pokud si den nástupu neurčí, je jím počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu.
Dojde-li k porodu předčasně, tj. před datem určeným podle předchozího odstavce, dnem nástupu na dávku je den porodu. Pokud žena čerpá před porodem nemocenské (např. u rizikového těhotenství), lékař jí ukončí neschopenku dnem předcházejícím dni nástupu na PPM.
Pokud žena nárok na PPM nemá, může čerpat nemocenské až do konce šestého týdne po porodu. Jestliže chce nastávající maminka pracovat až do dne porodu, den nástupu na PPM se neposouvá.
Výše peněžité pomoci v mateřství
Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se zpravidla zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku.
U OSVČ se vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na dávku. Průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic. Dávka se poskytuje 28 týdnů (resp. 37 týdnů, pokud žena porodí dvojčata nebo více dětí).
| Redukční hranice | Procento započtení |
|---|---|
| Do 1 346 Kč | 100 % |
| Od 1 346 Kč do 2 019 Kč | 60 % |
| Od 2 019 Kč do 4 038 Kč | 30 % |
| Nad 4 038 Kč | 0 % |
Výše mateřské pro OSVČ závisí na odvodech sociálního pojištění, které určují maximální částku pro platbu nemocenského pojištění. Vypočítává se z měsíčního vyměřovacího základu, který je polovinou zisku (příjmy minus výdaje) rozpočtenou na 12 měsíců podle posledního přehledu o příjmech. Z tohoto základu lze na nemocenské pojištění odvádět maximálně 2,1 %.
Počítá se s průměrným hrubým příjmem za posledních odpracovaných 12 měsíců. Do rozhodného období pro výpočet mateřské dovolené se nepočítají dny na nemocenské nebo ošetřovaní člena rodiny. Mateřská je 70 % z denního vyměřovacího základu, který se ještě snižuje prostřednictvím redukčních hranic.
Kde a jak žádat o mateřskou dovolenou?
Mateřskou dovolenou vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení. Žádost se podává na formuláři, který matce vydá její ošetřující lékař - gynekolog. Žena následně předá formulář zaměstnavateli, který jej postoupí na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení.
Žádost o dávku se předává na předepsaném tiskopisu Žádost o peněžitou pomoc v mateřství. Ten vydá ošetřující lékař-gynekolog, u něhož je žena v předporodní péči. Lékař potvrdí v části A předpokládaný den porodu a žena vyplní požadované údaje v části B. Pokud se ženě narodí 2 a více dětí, pak pro nárok na delší podpůrčí dobu tj.
V kompetenci příslušné OSSZ je rozhodnout o nároku na dávku a její výši. Ze zákona je lhůta pro zpracování (výplatu) dávky do jednoho měsíce od data, kdy OSSZ obdrží doklady potřebné k její výplatě.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) informuje o rozmanitých situacích a podmínkách finančního zabezpečení osoby, která nemůže pracovat z důvodu vysokého stupně těhotenství a následné péče o novorozence.
Žádost o mateřskou vám vystaví váš gynekolog. Vyplněný formulář předáte svému zaměstnavateli, který ho spolu s dalšími potřebnými dokumenty předá příslušné pobočce České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Vyplněnou žádost, kterou dostanete od svého gynekologa, podáte přímo na pobočce ČSSZ, kde se vyřizuje vaše nemocenské pojištění.
Práva a povinnosti během mateřské dovolené
- Doba čerpání mateřské dovolené se pro účely dovolené na zotavenou posuzuje jako výkon práce, tj. tato doba se započítává do dnů podmiňujících vznik nároku na dovolenou.
- Po skončení mateřské si na OSSZ vyřiďte Potvrzení o nároku na dávky ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku a zašlete žádost na Úřad práce.
- Pokud se mění pečující osoba, informujte i zdravotní pojišťovnu.
- Po skončení mateřské dovolené má maminka právo vrátit se zpět do práce na původní pozici a pracoviště, pokud není dohodnuto jinak.
- Pokud však dojde k situaci, kdy její původní pozice zanikne nebo pracoviště bude zrušeno, zaměstnavatel ji musí zařadit na jiné místo, které odpovídá pracovní smlouvě.
- Zaměstnavatel tedy nesmí ženu v průběhu mateřské propustit a zároveň jí musí podržet stejné místo, jaké měla před nástupem na dovolenou.
Pokud nastoupíte po ukončení mateřské dovolené do práce, je zaměstnavatel povinen vás zařadit na vaši původní práci a pracoviště.
Maminky zaměstnankyně mohou během pobírání PPM pracovat nebo mít brigádu, ale pouze v jiném zaměstnání, než ze kterého čerpají PPM.
Maminky-podnikatelky (OSVČ), které uplatňují nárok na PPM z nemocenského pojištění OSVČ, nemusí v době pobírání dávky přerušovat nebo ukončovat činnost. Samostatnou výdělečnou činnost sice nesmí vykonávat osobně, ale mohou ji vykonávat prostřednictvím svých zaměstnanců nebo spolupracujících osob.
Flexibilita pracovního úvazku - Zaměstnavatel vám musí umožnit kratší pracovní úvazek, práci z domova nebo úpravu pracovní doby, pokud máte děti mladší 9 let.
Pokud máte uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou, platí pro vás několik důležitých právních záruk při návratu z mateřské dovolené. Při návratu z mateřské dovolené máte ze zákona nárok na návrat na svou původní pozici, nebo na obdobné místo, pokud ta původní již neexistuje (například při reorganizaci firmy).
I když máte smlouvu na dobu neurčitou, může se stát, že zaměstnavatel bude potřebovat upravit některé podmínky, například pracovní dobu nebo místo výkonu práce. Po návratu do práce po mateřské dovolené máte nárok na nevyčerpanou dovolenou za období mateřské dovolené.
Při smlouvě na dobu neurčitou se nemusíte obávat, že byste ztratili nárok na dlouhodobé benefity, které jste měli před mateřskou. Pokud jste na mateřské dovolené déle než půl roku, zákon stále chrání vaše právo na návrat na původní pozici. Pokud je matka na rodičovské dovolené s prvním dítětem a má platnou pracovní smlouvu, může si nárokovat peněžitou pomoc v mateřství i s dalším dítětem.
V takovém případě se zjišťuje nový denní vyměřovací základ (DVZ) pro výpočet dávky. Pokud však maminka během rodičovské ztratí pracovní poměr (např. smlouva na dobu určitou) a nenaváže nový, nebude nemocensky pojištěna a nárok na peněžitou pomoc v mateřství ztrácí. I tak má nárok na rodičovský příspěvek od porodu druhého dítěte.
Jestliže navazuje matka na mateřskou dovolenou rodičovskou dovolenou a vrací se až po dvou či třech letech, má nárok jen na pozici, která odpovídá náplni práce ve smlouvě. Při návratu po čtyřech letech není již zaměstnavatel povinen místo držet.
Jestliže však žena odchází na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou s pracovní smlouvou podepsanou na dobu určitou, zaměstnavatel ji po jejím vypršení nemusí prodloužit.
Během mateřské dovolené, při které ženám obvykle náleží peněžitá pomoc v mateřství, si mohou za jistých podmínek také přivydělávat. Například pracovat z domova jako virtuální asistentka.
Pokud byla matka před mateřskou dovolenou zaměstnaná a peněžitou pomoc v mateřství čerpá ze zaměstnání, může během pobírání mateřské dovolené podnikat bez omezení.
Pokud máte zdravotní důvod (např. jestliže dítě bylo ze zdravotních důvodů převzato do péče léčebného ústavu (§ 198 odst. jestliže dítě zemře (§ 198 odst. Zákoník práce rovněž stanoví, že mateřská a rodičovská dovolená nepřísluší zaměstnankyni nebo zaměstnanci v případě, že se o dítě přestanou starat a dítě je z toho důvodu svěřeno do rodinné nebo ústavní péče nahrazující péči rodičů (§ 198 odst. 3 zákoníku práce).
V těchto případech končí i podpůrčí doba pro poskytování dávky otcovské poporodní péče (§ 38b odst. Po dobu čerpání mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené nepřísluší náhrada mzdy nebo platu. Po tuto dobu náleží zaměstnancům hmotné zabezpečení formou dávek nemocenského pojištění a státní sociální podpory, které náleží za podmínek upravených v předpisech o nemocenském pojištění (peněžitá pomoc v mateřství, případně dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská), resp.
Odstupné: Při výpovědi z organizačních důvodů máte nárok na odstupné (jedna až tři průměrné mzdy). Během těhotenství, mateřské a rodičovské dovolené nemůžete dostat výpověď pro nadbytečnost. Žádosti o mateřskou a rodičovskou dovolenou musí zaměstnavatel musí vyhovět.
Pokud se vracíte do zaměstnání v období po 2. a do 3. sjednanému pracovnímu zařazení a nemusí jít o stejné místo nebo pracoviště (platí od 1. červa 2025). vám zaměstnavatel vyhovět. vám zaměstnavatel vyhovět i v tomto případě.
Za dobu čerpání mateřské vzniká ženě nárok na řádnou dovolenou, proto může žena svého zaměstnavatele požádat o řádnou dovolenou tak, aby například bezprostředně navazovala na skončení mateřské dovolené a zaměstnavatel je povinen této žádosti vyhovět.
Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení otcovské nebo rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět (§ 217 odst. 5 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů).
Rodičovská dovolená přehledně.
Zanechat komentář