Rodičovství je náročné období plné radostí i výzev. Stát se snaží rodičům pomoci různými formami podpory, mezi které patří i rodičovská dovolená a finanční příspěvky. Málokoho už v Česku překvapí informace, že v mezinárodním srovnání máme štědře nastavenou rodičovskou dovolenou.
V Česku se v minulosti kladl důraz na dlouhou rodičovskou dovolenou a finanční zvýhodnění. Podívejme se, jak rodiče podporují jiné evropské země a jaké to má výsledky.
Délka rodičovské dovolené v Evropě
Unijní legislativa každému garantuje právo na rodičovskou dovolenou v délce nejméně čtyř měsíců a ženám minimálně dva týdny mateřské dovolené placené alespoň na úrovni nemocenské, což Evropu odlišuje například od Spojených států, které matkám nic takového negarantují. Konkrétní nastavení se ale v jednotlivých evropských státech výrazně liší.
Matka nebo otec mohou s dítětem na rodičovské zůstat až 208 týdnů, tedy čtyři roky. To je více než v kterékoliv jiné zemi Evropské unie. V Německu, Slovensku nebo Maďarsku může matka či otec strávit s dítětem až 156 týdnů rodičovské dovolené, zatímco v Polsku jen 32. V sedmi zemích EU je maximální délka rodičovské dovolené dokonce kratší než 20 týdnů, tedy ani ne pět měsíců.
Rozdíly panují také v pravidlech pro mateřskou dovolenou. Slovenky například mohou strávit na mateřské 34 týdnů, tedy více než Češky (28), Maďarky (24), Polky (20) nebo Němky (14). Nejdelší mateřskou dovolenou má Estonsko s 62 týdny a nejkratší Švédsko s 12 týdny. Ženy v Česku mohou s dítětem mimo trh práce strávit až 236 týdnů.
Jsou to právě ony, kdo zůstává doma výrazně častěji než muži. Předloni například pobíralo rodičovský příspěvek podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí 273 000 žen a jen 5 100 mužů. Největší počet mužů na rodičovské zaznamenalo ministerstvo v roce 2008 - bylo jich 6 300 oproti 353 600 žen.
V zahraničí je maximální počet týdnů, které může matka mimo trh práce strávit, výrazně nižší. Na Slovensku je to 190 týdnů, v Maďarsku 180, v Německu 170, v Rakousku 120 a například v Polsku jen 52 týdnů.
Česko také na mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou vydává velké částky, které patří k nejvyšším ve vyspělých zemích. Poslední srovnatelná data z roku 2013 například ukazují, že Česko vydávalo na v přepočtu na jedno dítě víc (23 086 dolarů) než Německo (11 121 dolarů) a Rakousko (6 896 dolarů). Vysoko se umístilo i Slovensko (17 428 dolarů) a Maďarsko (18 575 dolarů). Také novější data z roku 2015 ukazují, že v přepočtu na počet obyvatel vydávalo Česko na mateřskou a rodičovskou dovolenou více (198 dolarů na hlavu) než Německo (105 dolarů) i Rakousko (59 dolarů).
Nicméně, dlouhá dovolená a vysoké finanční kompenzace přitom vůbec nezaručují, že lidé si budou častěji pořizovat děti. V zemích Visegrádské čtyřky - Česku, Slovensku, Polsku a Maďarsku - se naopak mezi těmito opatřeními a porodností projevuje negativní vztah, upozorňuje studie americké výzkumné organizace National Bureau of Economic Research (NBER) z ledna 2017.
Srovnání délky mateřské dovolené v EU
V členských zemích EU mohou maminky mateřskou dovolenou čerpat v rozmezí od 98 dní (v Německu) po 410 dní (v Bulharsku). Právě po Bulharsku je druhá nejdelší mateřská v Česku a Slovensku (28 týdnů). Podívejme se na některé země:
- Německo (14 týdnů)
- Belgie a Slovinsko (15 týdnů)
- Španělsko, Nizozemí, Francie, Lotyšsko a Rakousko (16 týdnů)
- Řecko (17 týdnů)
- Dánsko, Litva, Rumunsko (18 týdnů)
- Polsko a Estonsko (20 týdnů)
- Finsko (21 týdnů)
- Maďarsko (24 týdnů)
- Irsko (26 týdnů)
Po dobu mateřské dovolené pobírají ve všech členských zemích Evropské unie maminky peněžitou pomoc v mateřství. Její výše se liší. V některých zemích je dokonce ve výši 100 % předchozího výdělku.
Rodičovský příspěvek v Evropě
Po skončení mateřské dovolené čerpá zpravidla maminka dítěte rodičovskou dovolenou. Během rodičovské dovolené již však v mnoha zemích nemají rodiče nárok na žádné dávky. Jedná se o Bulharsko, Kypr, Maltu, Nizozemí, Irsko, Španělsko a Řecko. V těchto zemích je rodič s dítětem na rodičovské dovolené bez vlastního příjmu.
Rozdíly v čerpání rodičovské dovolené jsou v EU značné. V některých zemích činí rodičovská dovolená, kdy je pobírán příspěvek, pouze pár měsíců. Např. v Belgii (3 měsíce), Portugalsku (4 měsíce).
Rodičovský příspěvek dle výše předchozího výdělku je zaveden v ostatních zemích. Nejvyšší je v Estonsku a Slovinsku (100 % předcházejícího příjmu), rovněž vysoký je ještě ve Švédsku a Dánsku (90 %), Lotyšsku, Finsku a Maďarsku (70 %). Nejnižší je v Itálii (30 %).
Mateřská dovolená mimo Evropu
Přemýšlíte občas nad tím, jak se mají rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené v jiných zemích? Mají všude nárok na placenou mateřskou dovolenou? Kolik jim stát přispívá? A co délka mateřské? Mají v jiných koutech světa nějaké zajímavé zvyklosti? To všechno víme.
Matky ve Spojených státech amerických nám délku a výšku mateřské mohou skutečně závidět. USA je totiž jediná vyspělá země, kde pojem mateřská dovolená neexistuje. Matky mají po narození dítěte nárok na 12 volných, ale neplacených, týdnů. Děti proto už ve velmi nízkém věku dávají do jesliček. A pokud si to mohou dovolit, najdou si chůvu. Nárok na placenou mateřskou nemají ještě v dalších 4 zemích - v Papue Nové Guinei, v Libérii, Svazijsku a Surinamě.
Pravým opakem jsou - to vás zřejmě nepřekvapí - skandinávské země. Jejich občané sice musí platit vysoké daně (někdy až do 50% příjmu), na druhé straně na ně stát nezapomíná. V mnohých sociálních otázkách to mají Seveřani vychytané. Maminky a tatínkové v severských zemích mohou společně sdílet placenou mateřskou dovolenou a využít ji kdykoli v prvních 8 letech života dítěte.
Švédsko nabízí nejštědřejší mateřskou dovolenou. Rodičovská dovolená v Norsku trvá přibližně jeden rok. Rodiče si mohou vybrat, zda chtějí pobírat příspěvek ve výšce 100 % platu po dobu 49 týdnů, a nebo 80 % platu po dobu 59 týdnů. Otázku školek mají v Norsku také zajímavě vyřešenou. Na 1 dospělého pracovníka školky připadají obvykle 3 děti ve věku 1 - 3 roky, nebo 6 dětí ve věku 3 - 6 let.
Mezi desítkou nejlépe hodnocených krajin se ocitla i Austrálie. Na Islandu dostávají rodiče 80 % výšky platu po dobu až 11 měsíců. V zemi funguje rovnoprávný dvojrodičovský systém, který obyvatelé přijali velmi pozitivně. Ve Velké Británii mají rodiče nárok na 280 dní placené mateřské nebo otcovské dovolené.
Důležitost flexibility a služeb péče o dítě
I když mají politici k dispozici nástrojů celou paletu. Na přímé finanční dávky například sází Velká Británie a Irsko a v nižší míře Rakousko s Maďarskem, Česko, Slovensko, Francie, Belgie a některé severské země. Ve Skandinávii ovšem hraje prim podpora služeb péče o dítě, jako jsou školky a jesle. Podobně je tomu na Islandu a v menší míře také ve Francii a Británii.
Česko ze srovnání vyčnívá díky úlevám na daních pro rodiny, na které vydá nejvyšší procento HDP mezi vyspělými zeměmi. Zmíněné srovnání pochází z roku 2013, který nabídl poslední srovnatelná data v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Od té doby se situace v některých zemích změnila. Polsko například v roce 2016 zavedlo program 500+, tedy přídavky 500 zlotých (asi 3000 korun) na každé druhé a další dítě v rodině.
Při zběžném pohledu na data se zdá, že pozitivní vliv mají pouze služby péče o dítě - čím více stát vydává na školky či jesle, tím je v dané zemi porodnost vyšší. To ovšem opomíjí řadu faktorů, které mohou do rozhodování rodičů vstupovat.
K podobným závěrům však dospěla i výše zmíněná studie NBER. “Výdaje na péči o malé děti mají mezi různými nástroji rodinné politiky jako jediné výrazně pozitivní korelaci s mírou porodnosti,” konstatují autorky.
Dostupnost služeb pro péči o dítě podle něj spíše odráží celkové postoje k rodičovství a důležitosti rodiny. I podle dalších výzkumů mají na porodnost větší vliv opatření, která matkám ulehčují péči o dítě.
“V zemích s nízkou porodností většinu péče o dítě zastává žena. A je to právě žena, kdo má v otázce počtu dětí právo veta,” konstatují autoři studie „Proč ženy v Evropě nechtějí mít více dětí?” z února 2017, kterou v českém překladu vydal think tank IDEA Národohospodářského ústavu AV ČR. Obecné pobídky ke zvýšení porodnosti jsou podle jejich výzkumu mnohem méně efektivní.
”Politika snižování zátěže v péči o dítě zaměřená na ženy může být až dvakrát efektivnější ve zvýšení porodnosti než obecná podpora pro rodiny s dětmi,” píší.
S rodinnou politikou úzce souvisí také další otázka - nerovnost mezi muži a ženami v oblasti zaměstnanosti a výdělků.
“Délka mateřské dovolené a výše příspěvku, který matky dostávají, negativně koreluje s genderovou nerovností v zaměstnanosti,” píší autoři studie NBER. Zjednodušeně řečeno, v zemích s velkoryse nastavenou mateřskou dovolenou mají ženy s dětmi větší problémy s návratem a uchycením na trhu práce.
Není už překvapením, že se zaměstnaností žen naopak kladně koreluje vedle státních výdajů na péči o děti také flexibilita práce - tedy například zda si lidé mohou podle svého uvážení určovat začátek a konec pracovní doby.
“Společným motivem je myšlenka, že umožnit ženám pracovat může být důležitější než délka dovolené nebo příspěvky, které rodiče dostávají, když stojí mimo trh práce,” uzavírají autoři studie.
V takovém případě se jako vhodné opatření pro podporu pracujících rodičů nabízí pružné úvazky. Taková myšlenka se Čechům líbí. Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění zveřejněného v únoru přibližně devět z deseti Čechů souhlasí s tím, aby byla zavedena či uplatňována pružná pracovní doba nebo zkrácené pracovní úvazky pro rodiče s malými dětmi.
Ve většině evropských zemí platí, že podíl žen, které pracují na částečný úvazek, roste s tím, jak se zvyšuje počet jejich dětí. Naopak u mužů podíl těch, kdo pracují na částečný úvazek, s počtem dětí klesá.
Závislost mezi využíváním částečných úvazků a porodností je však podle analýzy Evropy v datech výraznější spíše u mužů. Mohlo by to znamenat, že částečné úvazky nejen pomáhají matkám v návratu na trh práce, ale především pomáhají otcům více se podílet na rodinném životě a péči o dítě?
“V současné době je podíl otců na rodičovské dovolené naprosto marginální. Snižování úvazků otců je v tuto chvíli - přinejmenším v ČR - nový, okrajový jev. Ten bude do budoucna posilovat, ale je to změna na celou generaci,” říká sociolog Buchtík.
Zanechat komentář