Dělení cestovního ruchu: Typy, vliv na ekonomiku a zajímavosti

Cestovní ruch, známý také jako turismus, představuje souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech (destinacích) a zahrnuje veškeré služby, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují. Tvoří významnou část národního hospodářství a podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) představuje mezinárodní cestovní ruch asi 25 až 30 % všech světových služeb a zaměstnává přes 100 milionů osob.

Klient služeb cestovního ruchu se nazývá turista. UNWTO jej definuje jako osobu, která pobývá nejméně 24 hodin a nejvýše jeden rok mimo svůj obvyklý domov, nemá z této destinace příjem a neruší své právní vztahy s domovem, kam se nakonec vrací.

Podle této definice mezi turisty nepatří migranti, kteří se domů nevracejí, ale ani cizí dělníci nebo brigádníci, kteří mají v cílové zemi příjem. Naproti tomu například obchodní zástupci, účastníci kongresů a školení, vysílaní delegáti a experti se za turisty pokládají (odtud např. označení „kongresový turismus“).

Mezi nejoblíbenější cíle rekreačních turistů patří v létě moře a v zimě vysoké hory. Poznávací turismus nejvíce přitahují oblasti bohaté na historické, umělecké a kulturní památky (Francie, Itálie, Řecko), přírodní rezervace, bohatý kulturní život a ovšem i mimořádné světové výstavy, festivaly, lidový folklor a podobně.

Je důležité se zabývat také negativními dopady cestovního ruchu a umět reálně hodnotit jeho mimokomerční přínos.

Typy cestovního ruchu

V odborné literatuře se můžeme setkat s členěním turismu na formy a druhy, kde autoři často používají opačná hlediska. Vzhledem k této nejednotnosti je nově používán jednotný pojem „typ“ turismu. Nyní si stručně nastíníme jednotlivé druhy cestovního ruchu.

Druhy turismu podle místa realizace:

  • Domácí cestovní ruch (DCR): Pobyty realizované občany nebo rezidenty v dané zemi.
  • Zahraniční cestovní ruch: Turismus, při kterém dochází k překročení hranic státu.
    • Výjezdový turismus (outgoing): Výjezdy občanů sledované země do zahraničí.
    • Příjezdový turismus (incoming): Příjezdy zahraničních turistů na území sledovaného státu. Specifickou formou je transitní turismus.
  • Vnitrostátní (vnitřní) cestovní ruch: Souhrn aktivit spojených s domácím a příjezdovým cestovním ruchem.
  • Národní cestovní ruch: Souhrn aktivit spojený s domácím a výjezdovým cestovním ruchem.

Druhy turismu ve vztahu k platební bilanci státu:

Platební bilance státu je vztah mezi součtem peněžních příjmů, které přicházejí do určité národní ekonomiky ze zahraničí a součtem peněžních výdajů do zahraničí.

  • Příjezdový cestovní ruch (incoming tourism): Příjezdy zahraničních osob do dané země, jejichž výdaje znamenají příliv devizových prostředků.
  • Tranzitní cestovní ruch: Tranzit zahraničních osob přes danou zemi.
  • Výjezdový cestovní ruch (outgoing tourism): Výjezdy občanů určité země do zahraničí, spojené s vývozem devizových prostředků.

Druhy turismu podle toho, kdo ho platí:

  • Komerční: Veškeré náklady jsou hrazeny z disponibilních příjmů účastníka.
  • Sociální: Náklady jsou zcela nebo částečně hrazeny jiným subjektem.

Typy turismu podle způsobu zajištění cesty:

  • Organizovaný: Zajišťován zprostředkovatelskými subjekty, většinou nákup zájezdů přes cestovní kanceláře.
  • Neorganizovaný: Účastník si zabezpečuje cestu a pobyt vlastními silami.

Typy turismu podle věku účastníků:

  • Turismus dětí
  • Turismus mládeže
  • Turismus rodin s dětmi
  • Turismus osob v produktivním věku
  • Turismus seniorů

Typy turismu dle délky pobytů:

  • Jednodenní
  • Krátkodobý
  • Dlouhodobý

Typy turismu podle charakteru cílového místa pobytu:

  • Městský turismus
  • Venkovský turismus
  • Turismus ve střediscích turismu

Typy turismu podle převažujícího motivu (důvodu cesty):

  • Osobní (dovolená, volný čas, rekreace, návštěva příbuzných a známých)
  • Vzdělávání a školení
  • Zdravotní turismus
  • Náboženský a poutní turismus
  • Nákupní turismus
  • Tranzitní turismus
  • Obchodní a profesní turismus (MICE)

Vesmírný turismus

Vesmírný turismus je cesta do vesmíru s rekreačním účelem. Existuje několik typů vesmírného turismu:

  • Suborbitální lety: Tyto skoky dosahují k nebo nad hranici vesmíru, ale nedokončí ani jednu orbitu kolem Země. Pasažéři zažívají stav bez tíže.
  • Orbitální lety: Plavidlo je umístěno na stabilní oběžnou dráhu a ukončí alespoň jednu celou orbitu Země.
  • Lety na Měsíc: Let kolem Měsíce nebo přistání na Měsíci.

V roce 2021 má vesmírný turismus své limitace, kterými nejsou jen finanční nároky. Všichni adepti musí mít perfektní zdravotní stav a musí bezchybně znát fyziologii lidského organismu, aby se v případě komplikací mohli dorozumět s personálem na Zemi. Potíží může být i obdoba mořské nemoci. Tak zvaná kosmická nemoc se projevuje až u poloviny všech lidí ve vesmíru a je spojená s adaptací na stav bez tíže.

Adepti také musí projít kurzem astronavigace včetně znalostí Astro dynamiky.

Cestovní ruch v České republice

Cestovní ruch je významnou ekonomickou činností v ČR. V roce 2019 dosáhl 2,76 % podílu na tvorbě přidané hodnoty, během pandemie koronaviru v roce 2021 se stal jedním z nejvíce zasažených sektorů hospodářství a jeho podíl na tvorbě HDP ČR se propadl na 1,55 % (95,0 miliard korun). Zaměstnanost v oboru cestovního ruchu činila 215,2 tisíce osob. Cestovní ruch v ČR zaměstnává 4 % osob.

Česká republika má podmínky pro rozvoj cestovního ruchu především v bohatství přírodních a historických památek, kulturním dědictví a rozvinutém lázeňství. Udržet pozici na trhu cestovního ruchu v období sílící konkurence evropských a zámořských destinací je však mimořádně náročné.

V České republice orientuje další rozvoj cestovního ruchu především koncepce rozvoje cestovního ruchu, přijatá vládou v červenci 1999.

Mapa atraktivit cestovního ruchu v ČR

Zóny cestovního ruchu v ČR:

  1. Zóna městského a kulturně-poznávacího cestovního ruchu
  2. Zóna lázeňského cestovního ruchu
  3. Zóna cestovního ruchu v okolí vodních ploch
  4. Zóna horského cestovního ruchu
  5. Zóna nevyhraněného cestovního ruchu

Struktura hostů ubytovaných v zařízeních cestovního ruchu:

Největší skupinou zahraničních hostů využívajících ubytování v zařízeních cestovního ruchu jsou hosté z Německa. Oblíbenost České republiky pro tyto hosty tkví především v snadné dopravní dostupnosti, atraktivní nabídce, příznivým cenám a jazykové vybavenosti obyvatelstva.

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *