Daň z příjmu a rodičovská dovolená v České republice

Rodičovská dovolená je důležitým obdobím pro péči o dítě, během kterého mohou rodiče čerpat rodičovský příspěvek. Mnoho rodičů si v tomto období hledá možnosti přivýdělku, a proto je důležité znát daňové aspekty takových příjmů. Tento článek se zaměřuje na daň z příjmu v souvislosti s rodičovskou dovolenou, mateřskou dovolenou a možnostmi podnikání.

Mateřská a rodičovská dovolená: Základní pojmy

Mateřská dovolená začíná 8-6 týdnů před porodem a trvá celkem 28 týdnů. Během ní matka pobírá peněžitou pomoc v mateřství (mateřskou). Rodičovská dovolená následuje po mateřské dovolené a trvá do tří let věku dítěte. Může ji čerpat matka i otec.

Přivýdělek během rodičovské dovolené

Přivýdělek a rodičovský příspěvek jako takový, ani jeho forma či výše, nemá vliv na pobírání rodičovského příspěvku. Rodič tedy může přivýdělkem zlepšovat finanční situaci rodiny a o rodičovský příspěvek nepřijde. Jediné, co je třeba si ohlídat, je docházka dítěte mladšího dvou let do jeslí, mateřské školy či jiného obdobného předškolního zařízení nebo dětské skupiny. Maximální možná docházka je 120 hodin měsíčně (platí od 1. 5. 2025). Od dosažení dvou let věku se již docházka dítěte nesleduje.

Zaměstnavatelé často nabízejí rodičům během rodičovské dovolené práci (brigádu), většinou na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti, lze však pracovat v pracovním poměru založeném klasickou pracovní smlouvou. Práce na dohodu o provedení práce je oblíbená jak u zaměstnavatele, tak u zaměstnance, především z daňových a pojistných důvodů.

Novelou zákonníku práce od 1.6.2025 je nyní již umožneno, aby zaměstnanec při souběhu rodičovské dovolené vykonával práci na základě DPP nebo DPČ odpovídající druhu práce v pracovní smlouvě.

Zaměstnání během mateřské/rodičovské dovolené u jiného zaměstnavatele

Možnost výkonu zaměstnání pro jiného zaměstnavatele během čerpání mateřské/rodičovské dovolené právní předpisy nevylučují. Tato pracovní činnost má omezení. Matka (otec) může vykonávat vedle svého zaměstnání výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Jestliže zaměstnavatel souhlas odvolá, musí být odvolání písemné; zaměstnavatel je povinen v něm uvést důvody změny svého rozhodnutí. Zaměstnanec je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů.

Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Práci lze opět konat jak v pracovním poměru, tak na dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce.

Příklad: Matka je zaměstnána u zaměstnavatele, jehož činností je nakládání s nebezpečnými odpady, jako účetní. Matka nesmí bez souhlasu svého zaměstnavatele pracovat pro jiného zaměstnavatele, který rovněž podniká v oboru nakládání s nebezpečnými odpady. Může však pracovat jako účetní pro neziskovou organizaci, která se zabývá péčí o seniory, a to bez souhlasu či vědomí zaměstnavatele. Předmět činnosti lze vyhledat ve veřejném rejstříku, který je přístupný na www.justice.cz.

Dohody o provedení práce a pracovní činnosti

Pro přivýdělek během rodičovské dovolené jsou populární dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ). Zde jsou pravidla pro obě dohody:

Dohoda o provedení práce (DPP)

Zaměstnanec může dohodu o provedení práce uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů. Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, je omezen na maximálně 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec vykonává pro jednoho zaměstnavatele práci na základě dvou a více dohod o provedení práce, doby práce se sčítají. Horní hranice odměny - měsíční či hodinová - není omezena. V dohodě o provedení práce musí být uvedeny sjednané práce, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování. Dohoda musí být uzavřena písemně.

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít pouze tehdy, pokud rozsah práce nepřekročí v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (poloviční úvazek - 20 hodin týdně). Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Je stanovena povinná písemná forma dohody. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování.

Pravidla pro obě dohody

Na práci konanou na základě obou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se použije úprava pro výkon práce v pracovním poměru. To však neplatí pro právní úpravu týkající se především:

• odstupného (nárok nevzniká),
• skončení pracovního poměru (dohody mají vlastní právní úpravu jejich skončení),
• odměňování (nově zaměstnancům vzniká nárok na příplatky nebo jiné kompenzace za svátek, práci v noci, v sobotu a v neděli a ve ztíženém pracovním prostředí),
• cestovní náhrady (zaměstnavatel není povinen hradit cestovní náklady).

Nově je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. S účinností od 1. 1. 2024 taktéž zaměstnancům pracujícím na základě DPP/DPČ náleží přímo ze zákona právo na dovolenou, a to za stejných podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru. Platí, že pro účely dovolené činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin týdně. Nárok na pracovní volno a na náhradu mzdy po dobu jiných důležitých osobních překážek (např. doprovod dítěte k lékaři) sice nevzniká, ale je možné je v dohodě sjednat, popř. tak může stanovit zaměstnavatel vnitřním předpisem. Je proto vhodné se před uzavřením především dohody o pracovní činnosti u zaměstnavatele informovat o pracovních podmínkách.

Zrušení dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti

Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit:

• dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
• výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně (nově bylo zavedeno právo zaměstnance požádat zaměstnavatele ve lhůtě 1 měsíce od doručení výpovědi o její odůvodnění, pokud se domnívá, že tak zaměstnavatel učinil z důvodu, že se zaměstnanec domáhal nebo využil zákonem vypočtených práv; zaměstnavatel má v takovém případě povinnost poskytnout bez zbytečného odkladu písemné odůvodnění výpovědi),
• okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží. To znamená, že dohoda je nadále platná.

Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti a povinné odvody

Dohoda o provedení práce

Z odměny na základě dohody o provedení práce se odvádí daň z příjmu. Od 1. 1. 2025 platí, že zaměstnanec ani zaměstnavatel neodvádí pojistné na zdravotní a sociální pojištění z odměn do výše 11.499 Kč měsíčně (u jednoho zaměstnavatele). Rodič tak může pracovat s těmito příjmy pro více zaměstnavatelů. Sraženou daň z příjmu si může zaměstnanec v rámci ročního daňového přiznání nárokovat zpět, má‑li za rok nízké příjmy. Zaměstnavatel mu na požádání vydá vyplněný formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“.

Jestliže se neodvádí pojistné na sociální pojištění (tj. nemocenské a důchodové pojištění), nevzniká v případě dočasné pracovní neschopnosti nárok na nemocenské a náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. Zároveň se také tyto příjmy nezapočítávají jako započitatelný příjem z pohledu důchodového pojištění.

Jestliže rodič pracuje převážně na základě dohod o provedení práce s příjmem do 11.499 Kč měsíčně, může být jeho postup z pohledu odvodu daně z příjmu následující:

1. Rodič nepodepíše „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“:

   Zaměstnavatel srazí z odměn daň 15 %. Rodič tyto příjmy nemusí nikde uvádět. V případě, že rodič příjmy uvede v daňovém přiznání a má během roku nízké příjmy, získá zpět sraženou 15 % daň z příjmu. Zaměstnavatel mu po skončení kalendářního roku na požádání vydá formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“. Toto potvrzení je přílohou daňového přiznání.

2. Rodič podepíše formulář „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“:

   Formulář „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“ může zaměstnanec podepsat jen u jednoho zaměstnavatele. Zaměstnavatel pak odvede z odměny 15 % zálohu na daň z příjmů a sníží ji o měsíční slevu na dani pro poplatníka, tj. maximálně ve výši 2 570 Kč měsíčně. Po konci roku vydá zaměstnavatel rodiči „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“ a rodič zahrne odměny do svého ročního daňového přiznání. Tento postup je výhodný, pokud má rodič více zaměstnavatelů s příjmy do 11.499 Kč měsíčně. Jestliže má rodič pouze příjmy na dohody o provedení práce 11.499 Kč měsíčně, pak do celkového ročního příjmu cca 205 600 Kč neodvádí žádnou daň z příjmů, pokud postupuje výše uvedeným způsobem. Je výhodné všechny příjmy na dohody o provedení práce zahrnout do daňového přiznání. Je však nutné si u všech zaměstnavatelů vyžádat formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“. V případě, že zaplacená daň bude vyšší než daňová povinnost na základě daňového přiznání, finanční úřad rozdíl vrátí na účet.

Dohoda o pracovní činnosti

Z odměny na základě dohody o pracovní činnosti se kromě daně z příjmů odvádí stejně jako u pracovního poměru i pojistné na zdravotní a sociální zabezpečení.

Podnikání během rodičovské dovolené jako OSVČ

Rodičovská dovolená je pro rozjezd podnikání ideální období. Pokud vám to péče o dítě umožní, máte jako OSVČ na vedlejší činnost několik výhod, např. první rok neplatíte zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Takže nejste pod takovým tlakem. Pokud při rodičovské dovolené založíte živnost, podnikáte podle českých zákonů tzv. na vedlejší činnost (je to stejné jako u podnikajících důchodců nebo studentů).

Jako OSVČ na rodičovské dovolené první rok neplatíte zálohy na pojištění. Neznamená to však, že se odvodům vyhnete. Po prvním roce podáte přiznání k dani z příjmů a následně tzv. přehledy. Zdravotní pojištění doplatíte zpětně podle výše příjmů. Přesná částka se liší případ od případu. Pokud ale máte OSVČ jen jako přivýdělek, pravděpodobně odvedete částku v řádu stovek korun. Druhý rok už platíte měsíční zálohy.

Výši dani určuje váš zisk. A pro ten je důležité, jak počítáte náklady. Buď zvolíte skutečné výdaje, nebo paušální výdaje procentem z příjmů. V čem se to liší?

• Paušální výdaje 80 % u řemesel, zemědělství a lesnictví,
• 60 % u ostatních živností (např. lektor, konzultant, chovatel, poskytovatel ubytování)
• 40 % u činností, které nejsou živností (např. příjmy z autorských práv).

Jestli je pro vás výhodnější daňová evidence, nebo paušální výdaje, to záleží na jednoduchém pravidlu: Jsou vaše skutečné výdaje na podnikání vyšší než v případě paušálu? Pokud ano, vyberte si skutečné výdaje.

Váš rodičovský příspěvek se do příjmů za vedlejší činnost nezapočítává.

Paušální daň a mateřská/rodičovská dovolená

Podnikatelky uplatňující paušální daň a chystající se na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou musí být obezřetné ohledně svých daňových povinností.

Paušální daň je zjednodušený způsob zdanění pro OSVČ, kteří splňují určité podmínky. Tento režim je přitažlivý zejména pro ty, kteří nemají vysoké příjmy, nebo pro ty, kteří nechtějí řešit složitou evidenci výdajů.

Pro podnikatelky, které se rozhodnou čerpat mateřskou dovolenou, však platí, že povinnost platit paušální zálohy na daň pokračuje i během jejího pobírání. Pokud OSVČ platí zálohy na paušální daň před nástupem na mateřskou, musí pokračovat v jejich úhradě i během pobírání mateřské dávky.

Pokud podnikatelka čerpá mateřskou, nezbavuje ji to povinnosti platit paušální zálohy, pokud neprovede přerušení živnosti.

Přerušení paušální daně během mateřské a opětovný nástup při rodičovské

Pokud podnikatelka v paušálním režimu čerpá mateřskou dovolenou, může se rozhodnout přerušit svou živnost, aby se vyhnula povinnosti platit paušální zálohy během tohoto období. Přerušení živnosti znamená, že po dobu mateřské nebude povinna platit zálohy na paušální daň, ani zdravotní a sociální pojištění. Po skončení mateřské dovolené, během rodičovské, může podnikatelka živnost opětovně obnovit a znovu přistoupit k paušálnímu režimu. Tento postup jí umožní pokračovat v podnikání po skončení mateřské dovolené, aniž by během ní byla nucena platit daňové zálohy.

Po dobu pobírání mateřské nesmí totiž podnikatel osobně podnikat. V případě že by nedošlo k přerušení živnosti nadále by musela být placena paušální daň.

Po skončení mateřské musíte podat daňové přiznání, pokud byla činnost přerušena. To zahrnuje uvedení období, kdy byly placeny paušální zálohy, a období, kdy byla vaše činnost přerušena. Pokud vaše činnost trvala celý rok, budete muset podat daňové přiznání za oba roky.

Nevýhody paušálního režimu pro OSVČ na mateřské a rodičovské dovolené

Paušální daň je sice jednoduchá, ale přináší s sebou i několik významných nevýhod, které mohou být pro podnikatele na mateřské nebo rodičovské dovolené nevýhodné.

1. Žádné slevy na dani a daňové zvýhodnění: V paušálním režimu nemůžete uplatnit žádné slevy na dani ani odpočty, jako jsou slevy na poplatníka, manžela/manželku, invaliditu, studenty, děti, dary, úroky z hypoték nebo životní pojištění.
2. Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění: V rámci paušálního režimu je stanovena minimální výše zdravotního pojištění, která platí pro všechny OSVČ, bez ohledu na skutečné příjmy. Paušální režim vám neumožní využít nižší pojistné, jaké byste měla, pokud byste pojištění počítala ze skutečných příjmů.

Daňové slevy a bonusy - příklady z praxe

Zde jsou příklady z praxe, jak uplatnit daňové slevy a bonusy:

• Příklad 1: Zaměstnaný se živnostenským oprávněním: V případě souběhů příjmů z činností, u nichž využíváte paušálního odečtu výdajů s příjmy ze zaměstnání, máte nárok na daňové zvýhodnění na děti, pokud váš součet základů daně s využitím paušálů bude nižší než polovina celkového základu daně.
• Příklad 2: Student a sleva na studenta: Slevu na studenta můžete uplatnit ve výši jedné dvanáctiny roční částky 4020 korun za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny.
• Příklad 3: Rodičovská dovolená a školkovné: Nově schválená sleva - školkovné - se poskytuje za umístění dítěte do zařízení péče o děti předškolního věku. Za to lze považovat jakékoliv zařízení zabývající se celodenní péčí o dítě předškolního věku. Školkovné nelze uplatnit za platby stravného či kroužků.
• Příklad 4: Rodičovský příspěvek a daňové přiznání: Rodičovský příspěvek je jednou z dávek státní sociální podpory, které jsou osvobozené od daně z příjmů.

Rodičovská dovolená a žádost o ni

Zaměstnanec či zaměstnankyně musí požádat zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou písemně alespoň 30 dnů před jejím nástupem, nebrání-li tomu vážné důvody na straně zaměstnance. Žádost musí obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené, tj. časové vymezení jejího začátku a konce, a lze ji podávat i opakovaně.

Na řešení situace spočívající v předčasném návratu zaměstnankyně do práce existují dva právní názory. První je založen na argumentu, že smlouvy mají být zachovávány a že tedy s předčasným návratem z rodičovské dovolené by musel zaměstnavatel také souhlasit. Druhý názor uvádí, že čerpání rodičovské dovolené je právem a nikoliv povinností zaměstnankyně, a zaměstnavatel by měl proto umožnit i dřívější návrat do práce a nemůže ji odmítnout.