Daň z příjmu na mateřské dovolené v České republice

Mateřství přináší radost, ale i finanční a administrativní výzvy. Jednou z oblastí, která může maminky na mateřské dovolené v České republice značně zajímat, je otázka daně z příjmu. V tomto článku se podíváme na specifika daňového přiznání v kontextu mateřské dovolené, a to jak pro zaměstnankyně, tak pro podnikatelky.

Osvobození příjmů z mateřské dovolené

V České republice jsou příjmy z mateřské dovolené osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. To znamená, že částky, které obdržíte jako mateřskou nebo rodičovskou podporu od státu, nejsou zdaněny.

Příjmy podléhající dani během mateřské dovolené

Pokud během mateřské dovolené přijímáte další příjmy, například z práce na dohodu (DPP) o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, jsou tyto příjmy předmětem daně z příjmů podle běžných pravidel.

Daňové odpočty a slevy

Je také možné využít řadu daňových odpočtů a slev, které mohou vaši daňovou povinnost snížit. Pokud má jeden z manželů jen velmi nízké příjmy a pečuje o dítě do 3 let, může si ten druhý ve svém daňovém přiznání uplatnit slevu na manželku / manžela ve výši 24 840 Kč.

Naopak rodičovská dovolená se do limitu nepočítá. Může se stát, že dokud budete na mateřské, váš manžel si slevu nebude moci uplatnit.

Příjmy ze zahraničí

Pokud pracujete pro zahraniční firmu, je důležité určit, zda jste v České republice daňovým rezidentem. Daňoví rezidenti ČR jsou povinni zdanit světové příjmy, což zahrnuje i příjmy ze zahraničí. Pokud jste vystaveni dvojímu zdanění, tedy zdanění stejného příjmu v ČR a v zahraničí, existují mechanismy k jeho zmírnění.

Pokud jste pracovali pro zahraniční firmu a obdrželi příjem, je nezbytné tento příjem uvést ve vašem daňovém přiznání. Pro správné zařazení a vykázání zahraničních příjmů může být užitečné konzultovat s odborníkem nebo využít zdroje.

Daňové povinnosti OSVČ na mateřské dovolené

Pokud jste před mateřskou nebo během ní začala podnikat, určitě přemýšlíte, jak to budete mít s daňovým přiznáním. Článek je zaměřený na mateřskou dovolenou, tedy období krátce před a po narození dítěte (celkem 28 týdnů). Během něj pobíráte peněžitou pomoc v mateřství.

Jestliže jste před mateřskou dovolenou využívala paušální daň, v jejím placení pokračujete i během mateřské. Na jaře příštího roku pak nepodáváte daňové přiznání, protože při paušální dani tuto povinnost nemáte.

Pokud jste před mateřskou dovolenou byla zaměstnaná, podnikala na vedlejší poměr (případně v tom pokračujete) a podnikáním jste si vydělala více než 50 tisíc korun za rok, musíte podat daňové přiznání. Pokud jste si vedlejším podnikáním vydělala méně než 50 tisíc korun za rok, daňové přiznání podávat nemusíte.

Ale máte povinnost na finančním úřad poslat čestné prohlášení, že z důvodů minimálních příjmů nepodáváte daňové přiznání. Nyní se podíváme na třetí situaci. Byla jste zaměstnaná, nastoupila jste na mateřskou dovolenou a nově rozjíždíte podnikání.

Příklady situací

Nyní si ukážeme několik konkrétních příkladů:

Příklad č. 1: Petra byla zaměstnaná jako kadeřnice. V červenci 2024 nastoupila na mateřskou dovolenou. Po pár měsících si chce přivydělat. Na jaře 2025 daňové přiznání za rok 2024 nepodává, protože v roce 2024 ještě nepodnikala.

Příklad č. 2: Co kdyby Petra začala podnikat dřív? Třeba už v říjnu 2024. Od svého zaměstnavatele by si do 15. února 2025 vyžádala potvrzení o zdanitelných příjmech, protože do přiznání musí uvést všechny své příjmy - ty ze zaměstnání i z podnikání.

Příklad č. 3: Kdyby Petra začala podnikat v říjnu 2024, ale do konce roku by si nevydělala víc než 50 tisíc korun, nemusí na jaře 2025 daňové přiznání podávat. Ale má povinnost na finančním úřad poslat čestné prohlášení, že z důvodů minimálních příjmů nepodává daňové přiznání.

Brigády na DPP během mateřské dovolené

Pokud při mateřské dovolené vezmete brigádu na dohodu o provedení práce (DPP) a vyděláte si měsíčně do 11 499 Kč, váš zaměstnavatel částku zdaní srážkovou daní. Pokud jste ale u zaměstnavatele nepodepsala růžové prohlášení, a tím pádem vám zaměstnavatel neuplatňoval slevu na dani, může pro vás být výhodné si daňové přiznání podat.

Zahrnování mateřské do daňového přiznání

Pokud jste zjistily, že daňové přiznání musíte podávat, možná přemýšlíte, jestli do něj uvádíte i mateřskou, tj. Příjem z mateřské je osvobozený od daně z příjmů, a to do částky ve výši 36násobku minimální mzdy.

Paušální daň a mateřská dovolená

Podnikatelky uplatňující paušální daň a chystající se na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou musí být obezřetné ohledně svých daňových povinností. Paušální daň je zjednodušený způsob zdanění pro OSVČ, kteří splňují určité podmínky. Tento režim je přitažlivý zejména pro ty, kteří nemají vysoké příjmy, nebo pro ty, kteří nechtějí řešit složitou evidenci výdajů.

Mateřská dovolená začíná běžet 8-6 týdnů před porodem a trvá celkem 6 měsíců. Rodičovská dovolená je obdobím, kdy se rodič stará o dítě, obvykle po skončení mateřské dovolené. Může ji čerpat jak matka, tak otec. Délka rodičovské dovolené je flexibilní a může trvat až 3 roky.

Povinnosti při mateřské dovolené a paušální dani

Pokud jste OSVČ, která plánuje čerpat mateřskou, musíte si být vědomi povinnosti pravidelně platit nemocenské pojištění. Nezapomeňte, že nárok na mateřskou vzniká pouze tehdy, pokud jste platila pojištění minimálně 270 dní v uplynulých dvou letech, z toho 180 dní v roce před nástupem na mateřskou.

Pro podnikatelky, které se rozhodnou čerpat mateřskou dovolenou, však platí, že povinnost platit paušální zálohy na daň pokračuje i během jejího pobírání. Pokud OSVČ platí zálohy na paušální daň před nástupem na mateřskou, musí pokračovat v jejich úhradě i během pobírání mateřské dávky.

Přerušení živnosti během mateřské

Podnikatelka v paušálním režimu, která čerpá mateřskou dovolenou, se může rozhodnout přerušit svou živnost, aby se vyhnula povinnosti platit paušální zálohy během tohoto období. Přerušení živnosti znamená, že po dobu mateřské nebude povinna platit zálohy na paušální daň, ani zdravotní a sociální pojištění.

Po skončení mateřské dovolené, během rodičovské, může podnikatelka živnost opětovně obnovit a znovu přistoupit k paušálnímu režimu. Tento postup jí umožní pokračovat v podnikání po skončení mateřské dovolené, aniž by během ní byla nucena platit daňové zálohy.

Po dobu pobírání mateřské nesmí totiž podnikatel osobně podnikat. V případě že by nedošlo k přerušení živnosti nadále by musela být placena paušální daň.

Daňové přiznání po mateřské

Po skončení mateřské musíte podat daňové přiznání, pokud byla činnost přerušena. To zahrnuje uvedení období, kdy byly placeny paušální zálohy, a období, kdy byla vaše činnost přerušena. Pokud vaše činnost trvala celý rok, budete muset podat daňové přiznání za oba roky.

Nevýhody paušálního režimu pro OSVČ na mateřské a rodičovské dovolené

Paušální daň je sice jednoduchá, ale přináší s sebou i několik významných nevýhod, které mohou být pro podnikatele na mateřské nebo rodičovské dovolené nevýhodné.

• Žádné slevy na dani a daňové zvýhodnění: V paušálním režimu nemůžete uplatnit žádné slevy na dani ani odpočty, jako jsou slevy na poplatníka, manžela/manželku, invaliditu, studenty, děti, dary, úroky z hypoték nebo životní pojištění. Sleduje se pouze výše příjmů, nikoliv konkrétní výdaje nebo slevy.
• Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění: V rámci paušálního režimu je stanovena minimální výše zdravotního pojištění, která platí pro všechny OSVČ, bez ohledu na skutečné příjmy. Paušální režim vám neumožní využít nižší pojistné, jaké byste měla, pokud byste pojištění počítala ze skutečných příjmů.

Zaměstnání během mateřské/rodičovské dovolené u jiného zaměstnavatele

Možnost výkonu zaměstnání pro jiného zaměstnavatele během čerpání mateřské/rodičovské dovolené právní předpisy nevylučují. Tato pracovní činnost má omezení. Matka (otec) může vykonávat vedle svého zaměstnání výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Jestliže zaměstnavatel souhlas odvolá, musí být odvolání písemné; zaměstnavatel je povinen v něm uvést důvody změny svého rozhodnutí. Zaměstnanec je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů. Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Práci lze opět konat jak v pracovním poměru, tak na dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce.

Příklad: Matka je zaměstnána u zaměstnavatele, jehož činností je nakládání s nebezpečnými odpady, jako účetní. Matka nesmí bez souhlasu svého zaměstnavatele pracovat pro jiného zaměstnavatele, který rovněž podniká v oboru nakládání s nebezpečnými odpady. Může však pracovat jako účetní pro neziskovou organizaci, která se zabývá péčí o seniory, a to bez souhlasu či vědomí zaměstnavatele. Předmět činnosti lze vyhledat ve veřejném rejstříku, který je přístupný na www.justice.cz.

Přivýdělek a rodičovský příspěvek

Přivýdělek a rodičovský příspěvek jako takový, ani jeho forma či výše, nemá vliv na pobírání rodičovského příspěvku. Rodič tedy může přivýdělkem zlepšovat finanční situaci rodiny a o rodičovský příspěvek nepřijde. Jediné, co je třeba si ohlídat, je docházka dítěte mladšího dvou let do jeslí, mateřské školy či jiného obdobného předškolního zařízení nebo dětské skupiny. Maximální možná docházka je 120 hodin měsíčně (platí od 1. 5. 2025). Od dosažení dvou let věku se již docházka dítěte nesleduje.

Dohoda o provedení práce

Zaměstnanec může dohodu o provedení práce uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů. Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, je omezen na maximálně 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec vykonává pro jednoho zaměstnavatele práci na základě dvou a více dohod o provedení práce, doby práce se sčítají. Horní hranice odměny - měsíční či hodinová - není omezena. V dohodě o provedení práce musí být uvedeny sjednané práce, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování. Dohoda musí být uzavřena písemně.

Dohoda o pracovní činnosti

Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít pouze tehdy, pokud rozsah práce nepřekročí v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (poloviční úvazek - 20 hodin týdně). Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Je stanovena povinná písemná forma dohody. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování.

Pravidla pro obě dohody

Na práci konanou na základě obou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se použije úprava pro výkon práce v pracovním poměru. To však neplatí pro právní úpravu týkající se především:

• odstupného (nárok nevzniká),
• skončení pracovního poměru (dohody mají vlastní právní úpravu jejich skončení),
• odměňování, (nově zaměstnancům vzniká nárok na příplatky nebo jiné kompenzace za svátek, práci v noci, v sobotu a v neděli a ve ztíženém pracovním prostředí),
• cestovní náhrady (zaměstnavatel není povinen hradit cestovní náklady).

Nově je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. S účinností od 1. 1. 2024 taktéž zaměstnancům pracujícím na základě DPP/DPČ náleží přímo ze zákona právo na dovolenou, a to za stejných podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru. Platí, že pro účely dovolené činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin týdně. Nárok na pracovní volno a na náhradu mzdy po dobu jiných důležitých osobních překážek (např. doprovod dítěte k lékaři) sice nevzniká, ale je možné je v dohodě sjednat, popř. tak může stanovit zaměstnavatel vnitřním předpisem. Je proto vhodné se před uzavřením především dohody o pracovní činnosti u zaměstnavatele informovat o pracovních podmínkách.

Zrušení dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti

Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit:

• dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
• výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně (nově bylo zavedeno právo zaměstnance požádat zaměstnavatele ve lhůtě 1 měsíce od doručení výpovědi o její odůvodnění, pokud se domnívá, že tak zaměstnavatel učinil z důvodu, že se zaměstnanec domáhal nebo využil zákonem vypočtených práv; zaměstnavatel má v takovém případě povinnost poskytnout bez zbytečného odkladu písemné odůvodnění výpovědi),
• okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží. To znamená, že dohoda je nadále platná.

Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti a povinné odvody

Dohoda o provedení práce

Z odměny na základě dohody o provedení práce se odvádí daň z příjmu. Od 1. 1. 2025 platí, že zaměstnanec ani zaměstnavatel neodvádí pojistné na zdravotní a sociální pojištění z odměn do výše 11.499 Kč měsíčně (u jednoho zaměstnavatele). Rodič tak může pracovat s těmito příjmy pro více zaměstnavatelů. Sraženou daň z příjmu si může zaměstnanec v rámci ročního daňového přiznání nárokovat zpět, má‑li za rok nízké příjmy. Zaměstnavatel mu na požádání vydá vyplněný formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“.

Jestliže se neodvádí pojistné na sociální pojištění (tj. nemocenské a důchodové pojištění), nevzniká v případě dočasné pracovní neschopnosti nárok na nemocenské a náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. Zároveň se také tyto příjmy nezapočítávají jako započitatelný příjem z pohledu důchodového pojištění. Více k tomuto tématu v kapitole Zdravotní a důchodové pojištění rodičů. Jestliže rodič pracuje převážně na základě dohod o provedení práce s příjmem do 11.499 Kč měsíčně, může být jeho postup z pohledu odvodu daně z příjmu následující:

1. Rodič nepodepíše „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“:

   Zaměstnavatel srazí z odměn daň 15 %. Rodič tyto příjmy nemusí nikde uvádět. V případě, že rodič příjmy uvede v daňovém přiznání a má během roku nízké příjmy, získá zpět sraženou 15 % daň z příjmu. Zaměstnavatel mu po skončení kalendářního roku na požádání vydá formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“. Toto potvrzení je přílohou daňového přiznání.

2. Rodič podepíše formulář „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“:

   Formulář „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“ může zaměstnanec podepsat jen u jednoho zaměstnavatele. Zaměstnavatel pak odvede z odměny 15 % zálohu na daň z příjmů a sníží ji o měsíční slevu na dani pro poplatníka, tj. maximálně ve výši 2 570 Kč měsíčně. Po konci roku vydá zaměstnavatel rodiči „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“ a rodič zahrne odměny do svého ročního daňového přiznání. Tento postup je výhodný, pokud má rodič více zaměstnavatelů s příjmy do 11.499 Kč měsíčně.

   Jestliže má rodič pouze příjmy na dohody o provedení práce 11.499 Kč měsíčně, pak do celkového ročního příjmu cca 205 600 Kč neodvádí žádnou daň z příjmů, pokud postupuje výše uvedeným způsobem. Je výhodné všechny příjmy na dohody o provedení práce zahrnout do daňového přiznání. Je však nutné si u všech zaměstnavatelů vyžádat formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“. V případě, že zaplacená daň bude vyšší než daňová povinnost na základě daňového přiznání, finanční úřad rozdíl vrátí na účet.

Dohoda o pracovní činnosti

Z odměny na základě dohody o pracovní činnosti se kromě daně z příjmů odvádí stejně jako u pracovního poměru i pojistné na zdravotní a sociální zabezpečení.

Peněžitá pomoc v mateřství a jiné příjmy

Peněžitá pomoc v mateřství (tzv.mateřská) je příspěvkem, který pobírá matka po dobu zpravidla 28 týdnů. Poté jí vzniká nárok na rodičovský příspěvek. Při pobírání peněžité pomoci v mateřství či rodičovského příspěvku se stále častěji stává, že si příjemce dávek nějakým způsobem přivydělává. I z těchto příjmů je pak třeba odvádět daně prostřednictvím daňového přiznání, pokud tedy roční příjmy přesáhly 15 000 Kč. Výhodu můžeme nalézt v tom, že příjemci dávek vzniká nárok na uplatnění slevy na dítě. Pasivním příjmem se rozumí příjmy z nájmu, z prodeje cenných papírů nebo z prodeje movitých či nemovitých věcí. Jde o zdanitelné příjmy.

Nemocenská bývá vyplácena od 15. dne nemoci. Obecně shrnuto, všechny tyto dávky jsou osvobozeny od daně. Je třeba si ale dávat pozor na to, zda nemáme i jiný příjem, který již do osvobozených příjmů nespadá. Zaměstnané maminky, které nastoupily nebo nastoupí na mateřskou v průběhu letošního roku, budou mít nárok na roční daňový přeplatek.

Mateřská se pobírá 28 týdnů (37 týdnů při vícečetném porodu), přičemž se na mateřskou nastupuje osm až šest týdnů před očekávaným dnem porodu. Podle § 4 zákona o dani z příjmu fyzických osob jsou nemocenské dávky (tedy i mateřská) za příslušný rok osvobozeny od daně z příjmu až do 36násobku minimální mzdy. V roce 2024 je měsíční minimální mzda 18 900 Kč, tedy až do částky 680 400 Kč. Při pobírání mateřské nemůže být uplatněna měsíční sleva na poplatníka ve výši 2 570 Kč. Za celý rok 2024 se však v ročním zúčtování daně nebo v daňovém přiznání uplatní sleva na poplatníka vždy v plném rozsahu 30 840 Kč, bez ohledu na počet měsíců výdělečné činnosti.

Paní Alena je od července na mateřské. V lednu až červnu ještě pracovala. Na zálohách na dani z příjmu fyzických osob zaplatila za měsíce leden až červen 20 580 Kč. V tabulce níže si vypočteme částku daňového přeplatku, který paní Alena obdrží po provedení ročního zúčtování, o které požádá svého zaměstnavatele, u kterého ji stále běží její pracovní smlouva na dobu neurčitou.

Položka	Částka
Zaplacené zálohy na dani	20 580 Kč
Roční sleva na poplatníka	30 840 Kč
Daňový přeplatek	10 260 Kč

Pokud si maminka během mateřské přivydělá během roku 2024 pro jiného zaměstnavatele například na dohodu o provedení práce 10 001 Kč a více, potom si bude muset sama za rok 2024 podat daňové přiznání a nebude moci požádat svého hlavního zaměstnavatele o roční zúčtování daně. Nárok na daňový přeplatek z důvodu čerpání mateřské mohou mít i maminky, které během roku 2024 nezaplatily nic na dani z příjmu a ještě čerpaly v zaměstnání během roku daňové bonusy.

Po provedeném ročním zúčtování daně nebo daňovém přiznání je výsledný roční daňový bonus vyšší než obdržené měsíční daňové bonusy během roku. Z důvodu čerpání mateřské však většinou nevznikne nárok na daňovou vratku podnikatelkám a živnostnicím, neboť často během roku neplatí žádnou zálohu na dani z příjmu, daň z příjmu fyzických osob platí jednorázově při odevzdání daňového přiznání a daňové zvýhodnění na děti uplatňuje otec dětí. Pokud je otec dětí zaměstnancem, tak je tento postup výhodnější, neboť je vyšší již měsíční rodinný příjem, navíc je tento postup daňově jednodušší.