Kraj Vysočina, zaujímající centrální polohu v rámci České republiky, se stává stále atraktivnějším cílem pro turisty. Charakteristická členitost území, vyšší nadmořská výška a relativně řídké osídlení dodávají regionu specifické kouzlo. Pojďme se podívat na zajímavosti a trendy v cestovním ruchu na Vysočině.
Území Kraje Vysočina se sice státní hranice České republiky přímo nedotýká, jižní část kraje však zasahuje do její těsné blízkosti a díky tomu se Vysočina společně s krajem Jihočeským a Jihomoravským zapojuje do řady aktivit v rámci přeshraniční spolupráce s Rakouskem. Povrch území je tvořen pahorkatinami Českomoravské vrchoviny.
Region je atraktivní svým poměrně nízkým znečištěním ovzduší a relativně zdravými lesy, nacházejí se v něm též vodohospodářsky významné vodní plochy a zdroje vody. Nejvýše položeným bodem je vrchol Javořice (837 m n. m.) v Javořické vrchovině na jihu okresu Jihlava, nejnižší bod se nachází v místě, kde na jihovýchodě okresu Třebíč opouští území kraje řeka Jihlava (239 m n. m.). Na území kraje se nacházejí dvě chráněné krajinné oblasti - Žďárské vrchy a Železné hory.
Administrativní členění a demografie
Území kraje Vysočina se administrativně člení na 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) a 26 obvodů pověřených obecních úřadů (POÚ). Základní samosprávnou jednotkou jsou obce, kterých je v kraji 704 (stav od 1. ledna 2005). Obec na Vysočině má v průměru 731 obyvatel, tedy nejméně ze všech krajů České republiky. V kraji jsou nejčetněji zastoupeny obce s méně než 500 obyvateli.
K 1. lednu 2017 žilo na Vysočině téměř 509 tisíc obyvatel, což mezi kraji České republiky představuje třetí nejnižší lidnatost. Podíl městského obyvatelstva dosáhl k 31. 12. 2016 bezmála 57 %. V roce 2016 mírně poklesl počet narozených dětí, přibylo sňatků a ubylo rozvodů.
Ekonomika a podnikání
Ke konci roku 2016 bylo v kraji ve statistickém registru ekonomických subjektů, v němž jsou evidována všechna vydaná identifikační čísla organizací, podchyceno 111,8 tisíc subjektů. V rámci České republiky se tak Vysočina zařadila na předposlední místo před Karlovarský kraj, což vzhledem k počtu obyvatel svědčí o nižším stupni podnikatelské aktivity. Ekonomická výkonnost kraje zaostává za celorepublikovým průměrem. Jeho podíl na hrubém domácím produktu České republiky se v posledních letech pohybuje kolem 4 %. V roce 2016 činil hrubý domácí produkt na 1 obyvatele kraje více než 373 tisíc Kč, tj.
Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15-64 let dosáhl koncem roku 2016 hodnoty 5,17 % a byl osmý nejnižší v celé České republice. V kraji byl nejvyšší v okrese Třebíč (6,77 %), naopak nejnižší v okrese Pelhřimov (3,28 %). Počet neumístěných uchazečů o práci v kraji oproti roku 2015 poklesl o 17 %. Na jedno volné pracovní místo koncem roku 2016 připadali na Vysočině 3 uchazeči.
Tradičně významné postavení má v Kraji Vysočina zemědělství. Pro zemědělství kraje je i nadále charakteristický velkovýrobní způsob hospodaření. Celková plocha obilovin v roce 2016 činila téměř 132 tisíc hektarů, sklizeň dosáhla 748 tisíc tun při nárůstu průměrného hektarového výnosu na 5,68 tun. Celková sklizeň brambor v kraji činila 258 tisíc tun a představuje více než třetinu produkce brambor v České republice. Intenzita chovu skotu na 100 ha zemědělské půdy dosáhla v roce 2016 hodnoty 62 kusů a byla nejvyšší z krajů České republiky. Průměrná roční dojivost jedné krávy dosáhla 8 383 litrů.
Průmyslové podniky utržily v roce 2016 za vlastní výrobky a služby téměř 152 miliard Kč, což je o 4,9 % více než v roce 2015. Údaje se týkají 139 společností se 100 a více zaměstnanci. Z průmyslové výroby mají v kraji význam zvláště odvětví strojírenské a kovodělné, dřevozpracující, potravinářské a energetika.
V Kraji Vysočina bylo v roce 2016 vydáno 4 556 stavebních povolení na všechny typy objektů, což oproti roku 2015 představuje nárůst o 10,5 %. Počtem zahájených bytů (1 154) se Vysočina řadí na 11. místo mezi čtrnácti kraji České republiky.
Doprava a infrastruktura
Silniční a železniční síť Vysočiny má strategický význam z pohledu vnitrostátního i celoevropského. Území kraje je součástí středoevropské urbanizované osy (Berlín-Praha-Vídeň/Bratislava-Budapešť). Dálnice D1 (v síti evropských silnic označení E50 a E65) tak slouží dopravě národní i evropské.
Kraj má poměrně stabilizovanou síť základních škol a dostatečnou kapacitu škol středních. V kraji působí jedna vysoká škola - Vysoká škola polytechnická v Jihlavě, kterou v akademickém roce 2016/2017 navštěvovalo 2,2 tis. Zdravotnická péče je koncentrována především v 6 nemocnicích s 2,7 tis. lůžky.
Kulturní akce a památky
Na území kraje se konají zajímavé kulturní akce, z nichž některé mají celostátní i mezinárodní charakter. Dlouholetou tradici má Podzimní knižní veletrh pořádaný v Havlíčkově Brodě. V Jihlavě se pravidelně koná setkání a soutěž smíšených komorních sborů - Mezinárodní festival sborového umění či Mezinárodní festival dokumentárního filmu. Město Telč pravidelně pořádá festival Prázdniny v Telči nebo Evropské setkání folklórních souborů. V Náměšti nad Oslavou se uskutečňují tradiční Folkové prázdniny a Náměšťská placka. Státní zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou hostí Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského. Příznivci country hudby mohou v obci Štoky každoročně navštívit festival nazvaný Trampský širák.
Na území Kraje Vysočina se nacházejí tři památky zapsané do seznamu UNESCO. Je to městská památková rezervace Telč, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou a židovská čtvrť se hřbitovem a bazilikou sv. Prokopa v Třebíči. Unikátní je i Muzeum rekordů a kuriozit v Pelhřimově. Přírodní bohatství kraje tvoří dvě chráněné krajinné oblasti a četné přírodní rezervace.
Návštěvnost a ubytování
Ubytovací zařízení v kraji navštívilo v roce 2016 více než 520 tisíc hostů. Kraj Vysočina nabízí dobré příležitosti pro letní i zimní pobytovou turistiku i možnost návštěvy řady cenných historických a kulturních památek. V této oblasti se také nachází podstatná část kapacity hromadných ubytovacích zařízení. Vysokých poloh přes 700 m nadmořské výšky dosahují i Jihlavské vrchy a Svratecká hornatina.
Vývoj návštěvnosti v letech 2022-2025
V průběhu 1. až 4. čtvrtletí roku 2023 uvítala hromadná ubytovací zařízení (hotely, penziony, chaty atd.) v České republice více než 22,0 milionu hostů, což bylo ve srovnání se skutečností stejného období roku 2022 o 13,5 % více. Počátkem minulého roku však ještě platila protiepidemická opatření, která na cestovní ruch silně doléhala.
V Kraji Vysočina se během dvanácti měsíců roku 2023 v hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo více než 680 tisíc hostů, což představuje meziroční nárůst o 6,5 %. Šlo o pátý nejnižší nárůst ze všech regionů České republiky, nejvíce počty návštěvníků narostly v Praze. Podstatné proto je, že počet hostů v kraji se v průběhu roku 2023 dostal výrazně nad úroveň dvanácti měsíců 2019, posledního předcovidového roku, a to i u zahraničních návštěvníků (index 109,9 %).
Více než 84 tisíc hostů, kteří na Vysočinu přicestovali ze zahraničí (nerezidenti), představovalo 12,3 % z celkového počtu hostů. Celkový počet návštěvníků ze zahraničí se oproti dvanácti měsícům 2022 zvýšil více než o 20 %. Vysočina patří v mezikrajském srovnání k regionům, které nejsou pro zahraniční návštěvníky příliš atraktivní - počet zahraničních hostů bývá ze všech krajů dlouhodobě druhý nejnižší a ani v roce 2023 není situace jiná.
Stejně jako ve většině ostatních krajů (s výjimkou Prahy a Karlovarského kraje) i na Vysočině dlouhodobě převládají hosté z České republiky (rezidenti). Jejich počet v dvanácti měsících roku 2023 dosáhl zhruba 600 tisíc osob (87,7 % celkového počtu hostů) a ve srovnání s předchozím rokem se zvýšil téměř o 5 %. Oproti roku 2019 činil nárůst 13,3 %.
Struktura zahraničních hostů, kteří navštívili Kraj Vysočina ve dvanácti měsících roku 2023, se oproti minulosti příliš nezměnila. I nadále v ní převažovali návštěvníci ze Slovenska, jejichž podíl dosáhl 27,2 %, na další místo se zařadili hosté z Německa (21,2 %), více než desetiprocentní podíl měli ještě návštěvníci z Polska. Podíl hostů z jiných zemí nepřesáhl pět procent, i když podíl tradičních letních návštěvníků Vysočiny z Nizozemska se k této hranici těsně přiblížil (4,8 %).
Celkový počet přenocování se v lednu až prosinci 2023 oproti dvanácti měsícům předchozího roku na Vysočině zvýšil o 3,3 %. Ve srovnání s rokem 2019 byl celkový počet přenocování na Vysočině v 1. až 4. čtvrtletí 2023 vyšší o 3,5 %. Relativně rychlý návrat hostů z ciziny se zatím plně neodrazil v počtu jejich přenocování, který ale přesto již překonal úroveň dvanácti měsíců roku 2019 (o 6,0 %).
Průměrný počet přenocování na jednoho hosta činil v Kraji Vysočina 2,3, spolu s Prahou a Středočeským krajem jde o druhou nejnižší hodnotu.
V 1. čtvrtletí 2024 přivítal Kraj Vysočina celkem 111 205 návštěvníků v HUZ, což představuje nárůst o 15,02 % oproti stejnému období roku 2023. Z toho tvořilo 95 055 příjezdů domácí návštěvníci a 16 150 příjezdů zahraniční turisté. Domácí příjezdy se zvýšily o 12,94 %, vyšší nárůst o 29,01 % zaznamenaly zahraniční příjezdy.
Celkový počet nocí strávených v HUZ v roce 2024 dosáhl 245 318, což je o 19,74 % více než v předchozím roce. Domácí turisté strávili v regionu 203 375 nocí (nárůst o 15,73 %), zatímco zahraniční návštěvníci zde přenocovali 41 943krát (nárůst o 43,80 %). Pro srovnání, v předcovidovém roce 2019 činil počet příjezdů do HUZ 96 142, z toho 82 791 domácích a 13 351 zahraničních návštěvníků. Celkový počet nocí strávených v roce 2019 byl 204 729, z toho 172 822 nocí domácích a 31 907 nocí zahraničních tstů. Průměrná délka pobytu tehdy činila 2,1 noci.
V Kraji Vysočina se během prvních třech měsíců roku 2025 v hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo přibližně 109 tisíc hostů, což představuje meziroční nárůst o 1,6 %. Více než 16 tisíc hostů, kteří na Vysočinu přicestovali ze zahraničí (nerezidenti), představovalo 14,9 % z celkového počtu hostů. Celkový počet návštěvníků ze zahraničí se oproti prvním třem měsícům roku 2024 zvýšil v kraji o 5,4 %.
Stejně jako ve většině ostatních krajů (s výjimkou Prahy a Karlovarského kraje) i na Vysočině dlouhodobě převládají hosté z České republiky (rezidenti). Jejich počet v prvních třech měsících roku 2025 dosáhl více než 93 tisíc osob (85,1 % celkového počtu hostů) a ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku se zvýšil o 0,9 %, zatímco v celé ČR vzrostl o 1,1 procenta.
Celkový počet přenocování se v lednu až březnu 2025 oproti stejnému období předchozího roku na Vysočině snížil o 2,5 %. Na Vysočině se počet přenocování rezidentů snížil o 2,2 %, u nerezidentů byl zaznamenán pokles o 3,6 %.
Průměrný počet přenocování na jednoho hosta činil v Kraji Vysočina 2,1, jde o druhou nejnižší hodnotu (spolu se Středočeským krajem).
Tabulka: Návštěvnost Kraje Vysočina v letech 2019, 2023, 1Q 2024 a 1Q 2025
| Rok/Období | Celkový počet návštěvníků | Počet domácích návštěvníků | Počet zahraničních návštěvníků | Celkový počet přenocování | Průměrný počet přenocování na hosta |
|---|---|---|---|---|---|
| 2019 | 96 142 | 82 791 | 13 351 | 204 729 | 2,1 |
| 2023 | 680 000 | 600 000 | 84 000 | - | 2,3 |
| 1Q 2024 | 111 205 | 95 055 | 16 150 | 245 318 | - |
| 1Q 2025 | 109 000 | 93 000 | 16 000 | - | 2,1 |
Iniciativy a trendy
Krajská příspěvková organizace Vysočina Tourism klade důraz na vytváření partnerství s místními podnikateli a nové trendy. „Mezi současné projekty patří například podpora svatební turistiky. Vysočina se profiluje jako atraktivní místo pro konání svateb, a to i na méně tradičních místech, jako jsou venkovské stodoly, mlýny nebo farmy,“ informoval hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek. Důležité je i zaměření na udržitelný cestovní ruch. Vysočina nabízí široké spektrum služeb, jako je agroturistika, chataření či využití regionálních produktů. Tomuto trendu jde naproti Kampaň venkov, přitahující milovníky venkovské krajiny a lokálních zážitků.
„Analýza dat mobilního operátora ukazuje, že v únoru 2024 došlo k více než stoprocentnímu nárůstu návštěvníků oproti únoru 2023. Neopomenutelnou součástí cestovního ruchu jsou také investice do infrastruktury a přeshraniční projekty. V roce 2023 kraj investoval na podporu cykloturistiky a cyklodopravy rekordní částky. Díky přeshraniční spolupráci s Rakouskem vznikl nový projekt cyklotrasy propojující Jihlavu, Třešť, Telč, Dačice a Slavonice s rakouským Ybbs an der Donau.
Podpora návštěvnosti zahraničních turistů je jednou z hlavních priorit pro následující roky.
Budoucnost cestovního ruchu na Vysočině bude bezpochyby patřit vedle městské turistiky především formám klidné a ekologicky čisté pobytové turistiky.
Zanechat komentář