Cestovní ruch v Rakousku: Statistiky a trendy

Rakousko patří k velmi vyspělým zemím světa. Rakousko značně využívá svůj turistický potenciál - velká část země (70 %) leží v Alpách.

S podílem 6,2 % na HDP a tvorbou přidané hodnoty 29,5 mld. EUR (2023) hraje cestovní ruch v Rakousku významnou ekonomickou roli. Jedná se o jedno z mála ekonomických odvětví, které v posledních dvou letech zaznamenalo vzestupnou tendenci a markantně přispělo ke stabilizaci konjunktury. Země je atraktivním cílem pro turisty z celého světa - díky 31 milionům zahraničních návštěv bylo Rakousko v r. 2023 na 10. místě mezi nejoblíbenějšími destinacemi na světě. Rakousko v cestovním ruchu dodnes nevyužívá potenciál digitalizace. I přes pozitivní vývoj odvětví potřebují rakouské turistické podniky nadále investovat, zejména do posílení své konkurenceschopnosti a uspokojení požadavků svých hostů, což s sebou přináší obchodní příležitosti i pro české firmy. Rakušané cestovali ve třetím čtvrtletí roku 2024 nejvíce od r.

V prvních čtyřech měsících zimní sezony 2024/2025 zaznamenalo Rakousko v hotelech, penzionech a rekreačních apartmánech cca 51 mil. přenocování, což je o 770 000 (+1,5 %) více než ve stejném období 2023/24, ale stále ještě o 1,9 mil. méně než v prvních čtyřech měsících předpandemické zimní sezony r. 2019/20. Za aktuální nárůst odpovídají jak hosté z Rakouska (+3,5 %), tak ze zahraničí (+1,0 %). Celkem bylo za uvedené období evidováno 14,23 mil. turistických příjezdů (+3,2 %). Mírný pokles hostů z nejdůležitějších zdrojových trhů Německa a Nizozemska byl kompenzován nárůstem z jiných zemí, mj.

V r. 2024 připadala více než polovina všech noclehů (79 mil. z celkových 154 mil.) na dvě spolkové země Tyrolsko a Salcbursko.

Výhled na r. 2025 je pozitivní - zejména městský cestovní ruch dlouhodobě nabývá na významu. Ve Vídni dosáhla návštěvnost v r. 2024 rekordní výše, čistý obrat vídeňských hotelů dosáhl téměř 1,4 mld. EUR (+12 %). Nové impulzy v oblasti kultury a turistiky bude poskytovat i výstavba multifunkční arény ve čtvrti St. Marx ve Vídni, která by měla být zahájena v r.

Z pohledu incomingu celkový počet příjezdů rakouských hostů do ubytovacích zařízení v ČR činil v r. 2024 347 210, což znamená meziroční nárůst o 8,7 %. Počet přenocování dosáhl 662 576. V 9 z 13 krajů ČR lze zaznamenat nárůst příjezdů rakouských turistů. Meziročně největší nárůst - i když z poměrně nízké úrovně - zaznamenal Královéhradecký kraj (+33,9%) a Liberecký kraj (+32,6%). Nejoblíbenější cílovou destinací Rakušanů v ČR zůstává hlavní město Praha.

Touroperátoři očekávají i letos silnou poptávku - podle rakouského statistického úřadu Statistik Austria cestovali Rakušané ve třetím čtvrtletí 2024 nejvíce od r. 2000 - pro dané období je v evidenci 9,45 mil. Rakouští hosté se vyznačují povědomím o kvalitě a udržitelnosti a oceňují individualizaci zážitku z cestování pomocí zájezdů na míru, např. v rámci programů pro mladé, rodiny nebo seniory. Zatímco městská turistika je úzce spojena s kulturou, chce na druhou stranu stále více lidí trávit aktivní dovolenou v přírodě (hiking, kempování, vodní sporty, atd.). Významnou roli hraje cykloturistika, a v této souvislosti vzniká potřeba rozvíjet příslušnou cyklistickou infrastrukturu na vybraných trasách. Potenciál nabízejí rovněž kulinářské zážitky, např.

Prezentaci českých regionů jako atraktivních turistických cílů se věnuje český stánek na veletrhu Ferien-Messe ve Vídni. Tuzemskou prezentaci zajišťuje CzechTourism. K nejvýznamnějším veletrhům v Rakousku v oblasti cestovního ruchu patří také „Alles für den Gast“, který se pořádá každoročně v listopadu v Salcburku. Tradičně jsou zde zastoupeny české firmy mj.

Nová rakouská vláda se bude věnovat dalšímu rozvoji cestovního ruchu na základě národního masterplánu pro turistiku, tzv. „Plan T”, který se zaměřuje na udržitelnost a digitalizaci s ohledem na využití umělé inteligence (AI). V souladu s evropskou agendou pro turistiku 2030 je cílem tohoto plánu lepší využívání potenciálu pro digitalizaci. Digitální transformace je relevantní pro mnoho služeb a procesů cestovního ruchu, např. s ohledem na informační kanály pro turisty a plánování dovolené, podporu administrativy, digitální průvodce, řešení rezervačních systémů, zelený marketing, analýzu chování hostů, atd. Na této bázi zohledňuje “Digitální akční plán Rakousko” téma digitalizace rakouského cestovního ruchu a stanovuje strategické cíle v cestovním ruchu - mj.

Rakousko je harmonicky rozvinutou turistickou destinací, kde zůstává nadměrný cestovní ruch omezen na několik hotspotů, např. na Hallstatt a některé zimní destinace v Alpách. Státní sekretariát pro cestovní ruch v současné době pomáhá 17 rakouským regionům vyvíjet a implementovat koncepce vyváženého cestovního ruchu. Podporovány jsou např.

I přes současné geopolitické krize a ekonomickou nejistotu zůstává v Rakousku ochota investovat do cestovního ruchu vysoká, a to i z důvodu nezbytného posílení konkurenceschopnosti, zejména s ohledem na zlepšování kvality, optimalizaci ubytovacích zařízení, udržitelnost a energetickou účinnost. Příležitosti se vyskytují v oblasti vybavení interiérů a venkovních prostor, včetně uplatnění designových výrobků v hotelech. To platí zejména pro cca 40 rakouských termálních lázní, které jsou dlouhodobě stimulem pro ekonomicky znevýhodněné regiony a umožňují celoroční turistiku. Kromě toho objevují české firmy možnosti investovat do rakouského turistického průmyslu prostřednictvím nákupu turistických nemovitostí. Malé a střední podniky mohou pro investice využít nabídku státních dotací, jejichž zpracování má v gesci specializovaná rakouská banka Hotel- und Tourismusbank (OeHT). Dále existuje řada menších komerčních a projektových dotací na cestovní ruch na úrovni spolkových zemí.

Příhraniční turismus podpoří dokončení dálničního spojení Prahy s Lincem, které je plánované do roku 2031. Udržitelný způsob cestování v regionu zatraktivní modernizace trati Franz-Josefs-Bahn z Vídně přes České Velenice do Prahy a Plzně. Rakušané využívají železnici nejvíc ze všech států Evropské unie a ekologický způsob cestování je pro ně velkým tématem.

Rakousko je třetím největším investorem do železniční infrastruktury v Evropě a světově čtvrtým největším exportérem železničních technologií. Sektor dopravy se podílí necelými 5 % na tvorbě rakouského HDP. Za účelem snížení emisí skleníkových plynů je podporován přesun nákladní i osobní dopravy ze silnice na železnici, do jejíhož rozvoje bude v rámci rámcového plánu na léta 2024 - 2029 investováno 21 mld. EUR. Příležitosti se nabízejí i v oblasti infrastruktury dobíjecích stanic.

U rakouských spolkových investic do dopravní infrastruktury připadá 70 % na železniční a 30 % na silniční síť. V roce 2024 rakouské ministerstvo pro mobilitu představilo strategický plán výstavby železniční sítě do roku 2040, jehož aktuální návrh zahrnuje projekty a opatření v hodnotě 26 mld. EUR - např. výstavbu nové trati mezi Horním Rakouskem a Bavorskem nebo úpravu Pyhrnské trati pro rozšíření nákladní dopravy. Cílem je 65% navýšení kapacity železniční sítě na 255 mil. tzv. vlakokilometrů ročně zajišťující odpovídající železniční infrastrukturu do roku 2040, kdy chce Rakousko dosáhnout klimatické neutrality, a zrychlení spojení s evropskými metropolemi.

Informace k projektům, které budou financovány v příštích letech, poskytuje rámcový plán Rakouských spolkových drah (ÖBB) 2024 - 2029, na jehož základě bude do modernizace a výstavby železniční sítě investováno rekordních 21 mld. EUR. Další 4,7 mld. EUR jsou vyčleněny na údržbu infrastruktury. Největší podíl investované částky (5,6 mld. EUR) je určen na rekonstrukce železničních stanic a terminálů a výstavbu či rozšíření železničních tras, které jsou v plánu členěny dle spolkových zemí. Vlaková nádraží mají sloužit jako multimodální uzly mobility a nabízet optimální infrastrukturu tak, aby železnice více konkurovala automobilové dopravě. Pokračuje výstavba záchytných parkovišť Park & Ride a Bike & Ride v blízkosti nádraží, včetně nabíjecích stanic pro elektromobily nebo výdejních schránek pro zásilky. Prioritu mají také investice do efektivních protihlukových opatření. Největší položkou v této kategorii jsou reinvestice do stávající železniční sítě, celkově se počítá s náklady 5,4 mld. EUR.

Na elektrifikaci a zatraktivnění vlakové dopravy je vyčleněno 2,8 mld. EUR. V současné době je železniční síť ÖBB elektrifikována ze 76 %, do roku 2035 se má tento podíl zvýšit na 89 %. Na místech, kde elektrifikace není možná, se do budoucna počítá s alternativními pohony. Zatraktivnění tras i spojů se týká především venkovských oblastí. V souvislosti se zvyšujícím se počtem pasažérů rakouské dráhy rozšiřují svou flotilu a do r. 2030 investují více než 6 mld.

Nadále běžícími dlouhodobými projekty jsou v současném rámcovém plánu s 2,6 mld. EUR kalkulovaná výstavba Brennerského úpatního tunelu s příjezdovými tratěmi a pokračující výstavba nové části Jižní trasy zahrnující Semmerinský úpatní tunel a letos dokončenou Koralmskou dráhu s náklady pro dané období ve výši 2,3 mld. Na bezpečnost a provozní systém řízení připadá částka 2,4 mld. EUR. Zvýšit se má bezpečnost na železničních přechodech a vylepšit zařízení automatického varování na staveništích. Rozšířen a modernizován bude jednotný celoevropský zabezpečovací systém ETCS, což umožní i zvýšení výkonu na železnici. Namísto původních 657 stavědel zabezpečovacího zařízení by od roku 2028 měla fungovat pouze tři výpočetní střediska.

Modernizována a rozšiřována je i Dráha Františka Josefa (Franz-Josefs-Bahn) spojující Vídeň s Prahou a Plzní. Prostřednictvím zvýšení rychlosti, zdvoukolejnění nebo elektrifikace některých úseků má být postupně zkrácena doba jízdy. Dochází také k rekonstrukcím nádraží na trase. Rozšíření a renovace severní trasy z Vídně do Břeclavi je plánováno v postupných krocích do r.

Státní společnost pro správu silnic a dálnic Asfinag dle dlouhodobého plánu investuje do roku 2030 11,8 mil. EUR do dálnic a silnic I. třídy. Z této částky je 60 % určeno na údržbu, opravy a modernizaci stávající silniční sítě, do které bude Asfinag v následujících letech investovat ročně okolo 1,2 mld. EUR. Nad rámec nové výstavby bude investováno také do oblasti udržitelnosti, 656 mil. EUR je do roku 2030 vyčleněno na výstavbu protihlukové ochrany. Zvýší se také podíl investic do bezpečnosti silničního provozu.

Asfinag rozvíjí i inovativní projekty jako osazování silniční infrastruktury fotovoltaickými panely nebo odpočívadla s dobíjecí infrastrukturou a nabídkou rozšířeného zázemí a služeb. V oblasti inovací často spolupracuje se start-upy. Společnost se dále zavázala, že vybuduje plošnou infrastrukturu dobíjecích stanic na každých 25 km státních silnic, momentálně je k dispozici na každých 60 km. Pro většinu obyvatel by do roku 2030 měly být rychlodobíjecí stanice dostupné do 3 km. Počet benzínek s rychlonabíjecí stanicí se v r. 2024 meziročně zvýšil o 57 %. Asfinag bude investovat také do nabíjecích zařízení pro nákladní vozy.

Prioritou i nadále zůstává dokončení dálničního spojení Prahy s Lincem (D3 s rakouskou S10) a Prahy/Brna s Vídní (D52 s A5). Ke zprovoznění jihočeské části D3 má dojít v r. 2026, přičemž ca 30 km úsek dálnice byl zprovozněn již v závěru roku 2024. Na rakouské rychlostní silnici S10 z Lince na České Budějovice byly zahájeny stavební práce na předposledním úseku S10 Freistadt Nord - Rainbach o délce 7,3 km v r. 2023 (s dokončením v r. 2027). Se stavbou posledního úseku z Rainbach ke státní hranici u Wullowitz/Dolního Dvořiště se počítá v letech 2028-2031.

Dokončení dálničního spojení přinese výrazné zatraktivnění příhraničních částí např. z pohledu výstavby logistických center a infrastruktury, které přinesou nové růstové impulsy zahraničnímu obchodu s Rakouskem. Zároveň pomůže i cestovnímu ruchu a to v obou směrech. V případě výstavby dálnice D52 chybí dobudovat cca 23km úsek na hranici s Rakouskem. Aktuální harmonogram počítá se zahájením stavby v závěru r.

Jako základ přechodu na elektromobilitu pokračuje město Vídeň v rozsáhlé výstavbě nabíjecích stanic, do konce letošního roku jich má přibýt 900, z toho 200 veřejně přístupných. V hlavním městě také pokračuje několikamiliardový projekt výstavby nové plně automatické linky metra U5 a rozšíření linky U2. Po provedení přípravných prací začala v loňském roce s investičním objemem 420 mil. EUR výstavba jižního terminálu (rozšíření terminálu 3) na letišti Vídeň-Schwechat. Uvedení terminálu do provozu je plánováno na r.

Spolkové země investují do postupné dekarbonizace autobusových flotil. Ve venkovských oblastech a příměstské dopravě je tématem veřejné dopravy řešení úseku první a poslední míle. Podporovány jsou multimodální přestupní uzly mobility. Města rozšiřují síť cyklostezek, ve Vídni jich má v r. 2025 přibýt 24 km. Další možnosti pro české firmy se nabízejí v inovativních řešení logistiky.

Rakousko chce svou energetiku založit na obnovitelných zdrojích. S tím se pojí cíle dosažení klimatické neutrality v roce 2040 a bilanční pokrytí 100 % spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů do r. 2030. Hlavní podíl na navýšení zdrojů energie budou mít solární a větrné elektrárny, investice mají plynout také do využívání vodíku, zeleného plynu nebo geotermie. V roce 2024 dosáhl podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů 89 %, přičemž 60 % vyrobené elektřiny připadá na vodní elektrárny, více než 15 % na větrné elektrárny a přibližně 10 % tvoří fotovoltaika. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie se pohybuje okolo 36 %. Nově instalovaný výkon fotovoltaiky dosáhl v roce 2024 2,2 GW. V roce 2025 jsou investiční příspěvky na fotovoltaiku stanoveny na 60 mil. EUR. Maximální výše dotace ve výši 30 % způsobilých nákladů se navýší až o 20 %, pokud budou měnič, solární panely nebo baterie vyroben...

Podle UNWTO navštívilo v roce 2015 Rakousko 26,7 milionu turistů (12. místo na světě), podle příjmů z cestovního ruchu bylo Rakousko patnácté na světě s 18,3 miliardy USD. Podle WTTC se cestovní ruch v Rakousku podílí 11,8 % na celkovém HDP státu a 12,7 % na zaměstnanosti. Rakousko tak tradičně patří mezi evropské státy s vyšším podílem cestovního ruchu na HDP.

Nejvíce zahraničních příjezdů dosahují alpské spolkové země Tyrolsko a Salcbursko, pro zimní turistiku a sporty jsou významná střediska Innsbruck, Kitzbühel a Bischofshofen. Hojně navštěvována jsou i velká města jako Vídeň (památky tzv. Innere Stadt - např. gotická katedrála sv. Štěpána a Hofburg, dále zámek Schönbrunn, místa spojená s životem a tvorbou postav světové hudby, zábavní park Prater s atrakcí Riesenrad atd.), Salcburk (hudební tradice a architektonické památky - zámek Mirabell, renesanční salcburská katedrála, pevnost Hohensalzburg atd.), Štýrský Hradec (historická - Schlossberg i moderní architektura - Murinsel) či Linec (architektonické památky - především barokní). Je to také tranzitní země pro cesty na Balkán a do Itálie.

Vídeňské mezinárodní letiště (VIA - Vienna International Airport) je jedním z největších evropských letišť. Významné je i zemědělství, především v úrodné nížině Dolního Rakouska. Pěstuje se zde vinná réva, chovají prasata a dobytek. Elektřina je získávána především z vodních elektráren.

Rakousko patří mezi hospodářsky nejvyspělejší země světa se silnou domácí spotřebou, otevřenou a proexportně zaměřenou ekonomikou, která je v přepočtu HDP na obyvatele 6. nejbohatší v EU. Dynamický růst po období pandemie vystřídalo od poloviny roku 2022 táhnoucí se hospodářské oslabení zapříčiněné slabou mezinárodní poptávkou v kombinaci s dopady energetické krize a vysoké inflace. HDP v roce 2023 klesl o 1 %, v roce 2024 o 1,2 %. Obzvlášť zasažen byl rakouský průmysl. Výrazný růst mezd v souvislosti s inflací spolu s vysokými cenami energií oslabily konkurenceschopnost rakouských vývozců. V roce 2025 zůstane výkon ekonomiky slabý s předpokládaným mírnějším poklesem HDP o 0,3 %. V roce 2026 se očekává opětovný růst ekonomiky podpořený plánovanými investicemi do infrastruktury v Německu. Rakousko podporuje využití technologií k ochraně klimatu. Do roku 2030 chce země dosáhnout pokrytí spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů a do roku 2040 klimatické neutrality. Oblastmi velkých investic budou dekarbonizace průmyslu, železniční infrastruktura a polovodičový průmysl. Rakousko má také v poměru k HDP 3. nejvyšší investice do výzkumu a vývoje v EU, které chce do roku 2030 zvýšit na 4 % HDP.

Ukazatel	Hodnota
HDP/obyv.	Neuvedeno
Bilance běžného účtu	Neuvedeno
Saldo obchodní bilance	Neuvedeno

Top 5 import dle zboží 2023 (mld.):

• Automobily osobní aj.
• Léčiva, výr. farmaceut.