Cestovní ruch patří mezi hlavní pilíře evropské ekonomiky. Návštěvnost se už z velké části vrátila na úroveň před pandemií nemoci covid-19 a příjmy z turistiky tvoří významnou část HDP i příjmů státních rozpočtů. Podle Světové rady pro cestování a cestovní ruch (WTTC) letos cestovní ruch přispěje do hrubého domácího produktu (HDP) EU částkou téměř 1,9 bilionu eur, což představuje zhruba 10,5 procenta unijní ekonomiky. V roce 2024 to bylo 1,8 bilionu eur. A očekává se další růst - do roku 2035 by měl sektor přispět do evropského HDP částkou kolem 2,3 bilionu.
Podle Evropské komise představuje cestovní ruch 5,1 procenta z celkové hrubé přidané hodnoty EU, tedy celkové hodnoty zboží a služeb vytvořených v ekonomice před zdaněním a dotacemi. Evropský cestovní ruch se do roku 2023 vzpamatoval z propadu způsobeného pandemií covidu-19. Alespoň jednou za rekreací vycestovalo 65 procent obyvatel unie, přičemž 43 procent strávilo dovolenou ve vlastní zemi a 57 procent vyrazilo do zahraničí.
Zaměstnanost v cestovním ruchu
Cestovní ruch v Evropě dává práci milionům lidí. Podle údajů Eurostatu v roce 2022 působilo v odvětvích cestovního ruchu v EU 2,4 milionu podniků, které zaměstnávaly 12,3 milionu lidí. Podle jiných odhadů podporuje cestovní ruch v celé unii až 23 milionů pracovních míst. Ekonomický význam cestovního ruchu je nejvíce patrný v jižních a středomořských státech EU, kde může tvořit až 18 procent HDP (Chorvatsko, 2023) a má významný podíl na zaměstnanosti. V Řecku v posledních letech pracovalo v cestovním ruchu více než pětina všech zaměstnanců podnikové sféry.
Kam se v Evropě jezdí?
Přínosy cestovního ruchu se liší jak z hlediska počtu turistů, tak z hlediska příjmů. Zatímco v Nizozemsku či Francii vyrazilo v roce 2023 na cesty přes 80 procent obyvatel, v Rumunsku jen něco málo přes čtvrtinu - 26,8 procenta. Španělsko je v Evropě turistickou destinací číslo jedna a cestovní ruch tak patří k hlavním pilířům španělské ekonomiky. Podle údajů španělského statistického ústavu se v roce 2023 podílel 12,3 procenty na HDP země a 11,6 procenty na zaměstnanosti. V roce 2024 se počet zahraničních turistů zvýšil o více než 10 procent a přesáhl 98 milionů návštěvníků, kteří navíc utratili o 16 procent více než předchozí rok.
Podle údajů Eurostatu za rok 2023 zaznamenalo Španělsko nejvíce přenocování v celé Evropě - celkem 302 milionů. Následovala Itálie (234 milionů), Francie (138 milionů), Řecko (123 milionů) a Rakousko (91 milionů). Němci a Francouzi utratí na dovolených nejvíce - podle Eurostatu dohromady téměř polovinu všech turistických výdajů v EU. Němci přitom utrácejí doma i v zahraničí navzdory hospodářskému zpomalení, uvedl spolkový statistický úřad. Nejraději však tráví volno ve své vlastní zemi, která v roce 2024 zaznamenala rekordních 496,1 milionu přenocování. Vzestupný trend pokračoval i v prvním čtvrtletí 2025.
Podle odhadů se v EU nachází více než 636.000 ubytovacích zařízení, která nabízejí 29,5 milionu lůžek. Více než třetina lůžek připadá na Itálii a Francii, zatímco více než polovina všech zařízení se soustředí v Chorvatsku a Itálii. Za první čtvrtletí roku 2025 zaznamenal Eurostat v turistických ubytovacích zařízeních v celé EU 452,4 milionu přenocování. Zatímco například Lotyšsko a Malta hlásily meziroční nárůst o 18,5 a 17,2 procenta, Irsko zaznamenalo pokles o 23,1 procenta, což potvrdilo trend z minulého roku.
Podle údajů irského statistického úřadu CSO se počet turistů v zemi snižuje od září 2024. Organizace Tourism Ireland k únorovému poklesu uvedla: „Na pokles mají vliv jak vyšší náklady pro cestovatele, tak omezená letecká dostupnost v podmínkách nejisté makroekonomické situace.“ Potíže vznikají i tehdy, když turisté nemají jak se dopravit do cílové destinace. Slovinsko, kde cestovní ruch tvoří 5 procent HDP, spustilo nový investiční program podpořený i z evropských fondů. Hlavním problémem země je slabá propojenost se světem. Po krachu národních aerolinek Adria Airways v roce 2019 se výrazně snížila letecká dostupnost Lublaně.
Rumunsko se stále objevuje na mapě zahraničních turistů méně, než by si přálo. V prvním čtvrtletí 2025 skončilo v žebříčku přenocování zahraničních návštěvníků na předposlední příčce s podílem 20,1 procenta, hůř na tom bylo jen Polsko. Červencová data cestovní kanceláře zaměřené na domácí dovolené v Rumunsku ukazují, že zatímco tržby v létě mírně stouply, počet turistů klesl. Zdánlivý rozpor odhaluje změnu trhu: lidé vybírají pečlivěji a chtějí balíčky zaměřené na pohodlí, širokou nabídku služeb, zážitků a plně personalizovaných služeb.
Některé země se stále nedokázaly vrátit na úroveň před pandemií. Bulharský ministr cestovního ruchu Miroslav Boršoš uvedl, že v první polovině roku 2025 se čeká růst o 5 až 7 procent, přesto ale výsledky zůstanou nižší než před covidem. Odborníci věří, že skutečný vzestup přijde až s přijetím eura v roce 2026.
Počet přenocování v Evropě (2023)
| Země | Počet přenocování (miliony) |
|---|---|
| Španělsko | 302 |
| Itálie | 234 |
| Francie | 138 |
| Řecko | 123 |
| Rakousko | 91 |
Iniciativy EU a financování cestovního ruchu
Brusel podporuje cestovní ruch jak prostřednictvím politických koncepcí, tak cílených dotačních programů. Turistická politika EU se řídí zprávou „Transition pathway for tourism“ (Přechodová cesta pro turistický ruch) z roku 2022. Ta vymezuje 27 oblastí opatření pro zelenou a digitální transformaci a pro posílení odolnosti evropského turismu, od odstraňování regulatorních překážek až po naplňování požadavků na udržitelný cestovní ruch.
Evropská agenda pro cestovní ruch 2030, která byla přijata v prosinci 2022 a vychází ze zmíněné zprávy, se zaměřuje na udržitelnost, digitalizaci, odolnost a rozvoj dovedností. V červnu spustila Evropská komise veřejnou konzultaci k připravované strategii udržitelného cestovního ruchu. Konkrétní podporu přináší cestovnímu ruchu řada programů, přímo i nepřímo a také cíleně pro jednotlivé státy. Zde jsou některé příklady:
- Erasmus+: Projekty podporují vzdělávání mladých lidí v oblasti cestovního ruchu.
- Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR): Financuje infrastrukturu udržitelného turismu, zejména v méně rozvinutých regionech.
- Kohezní fond: Nepřímo prospívá cestovnímu ruchu prostřednictvím dopravní a environmentální infrastruktury.
- Evropský sociální fond Plus (ESF+): Financuje školení a zvyšování kvalifikace pracovníků v cestovním ruchu.
- Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD): Podporuje projekty venkovského cestovního ruchu.
Jak se dostat na místo (i zpět)
K největším změnám, které ovlivnily cestovní ruch v EU, patří Schengenská dohoda. Díky schengenským pravidlům je cestování mnohem jednodušší, což výrazně přispělo k růstu cestovního ruchu v EU. Schengenský prostor dnes pokrývá 29 zemí (25 členských států EU a čtyři státy mimo EU) a zaručuje volný pohyb bez nutnosti pasu více než 450 milionům lidí. Také změny ve vízových režimech mohou přivést více návštěvníků.
Když komise letos v červenci schválila nová pravidla pro turecké občany žádající o schengenská víza, turistický sektor v Turecku i sousedním Bulharsku to nadšeně uvítal. Podle jeho zástupců z obou zemí starý systém brzdil příliv návštěvníků do Bulharska.
Problém nadměrného turismu
Nápor turistů v oblíbených destinacích, jako jsou Barcelona, Benátky, Amsterdam nebo Dubrovník, vede k dopravním zácpám, zátěži pro životní prostředí i společenskému napětí. Důsledky jsou jasně patrné: infrastruktura praská ve švech, životní náklady rostou, místní obyvatelé jsou vytlačováni a kulturní památky trpí. Obyvatelé turisticky exponovaných oblastí hlásí zhoršující se kvalitu života a požadují snížení počtu turistů, zejména v hlavní sezoně. To vede k protestům a někdy dokonce i k útokům na turisty, jak letos v létě opět zaznamenalo Španělsko.
Barcelona či Palma de Mallorca se v posledních měsících staly dějištěm protestů místních obyvatel, kteří upozorňují, že příliv turistů žene nahoru ceny bydlení i služeb a stále více zatěžuje místní komunity. Katalánsko, Andalusie, Baleáry či Kanárské ostrovy v reakci na to už sahají k opatřením, která mají zmírnit negativní dopady turismu. Zavádějí turistické daně, zpřísňují pravidla pro krátkodobé pronájmy a omezují příjezdy výletních lodí.
Historické větrné mlýny a dřevěné domy se štíty v nizozemském Zaanse Schans patří k povinným zastávkám každého návštěvníka. Tato vesnice poblíž Amsterdamu se však podle tamních úřadů změnila v „národní symbol nadměrného turismu“. Od příštího roku tu proto plánují vybírat vstupné, což ovšem vyvolává bouřlivé debaty.
Podobně Plaka a další oblíbené čtvrti Atén praskají pod náporem turistů, jak uvedl starosta Haris Doukas. Restaurace zabírají veřejný prostor a zákaz hotelů se obcházel tím, že se domy využívaly na krátkodobé pronájmy, dodal právník Dimitris Melissas. Vláda proto letos zakázala na rok nové registrace těchto bytů v centru Atén, kde jich v roce 2024 fungovalo přes 12.000, protože zvyšovaly ceny nájmů. Ve snaze snížit nápor turistů Řecko od července také uvalilo daň na výletní lodě připlouvající na ostrovy.
Jak skloubit protikladné zájmy
Jednotlivé regiony hledají různé způsoby, jak zkrotit nadměrný turismus a zároveň nepřijít o „slepici, která snáší zlatá vejce“. Cestovní ruch bude hrát v evropské ekonomice ještě důležitější roli než dnes. Do deseti let má podle čerstvého výzkumu vzniknout v Evropské unii v tomto sektoru až 4,5 milionu nových pracovních míst. Podle organizace vznikne do roku 2035 v cestovním ruchu dalších 4,5 milionu pracovních míst, celkově bude tedy v tomto odvětví pracovat více než 30 milionů lidí. Pokud jde o dopad na ekonomiku Unie, organizace předpovídá, že podíl turismu na HDP vzroste až na 11 procent (nyní je to 10,5 procenta).
„Výzkum potvrzuje dlouhodobý potenciál tohoto odvětví a jeho zásadní roli při vytváření pracovních míst, investic a prosperity ve všech koutech EU. Pro vysoce rozvinutou evropskou ekonomiku hrají služby celkově zcela nezastupitelnou roli. Odhady z roku 2023 říkají, že se na unijním HDP podílejí ze 65 procent, zatímco například u zemědělství jde o necelé dvě procenta a u průmyslu o asi 23 procent. Když pomineme Prahu, Jižní Čechy nebo Karlovarský kraj, pro průmyslové Česko nehraje cestovní ruch tak zásadní úlohu jako pro jiné země, hlavně ty v jižní Evropě. Zatímco například v Řecku se podílí na HDP asi z 20 procent, podle statistik agentury CzechTourism dosáhl v Česku v roce 2023 podíl turismu na HDP hodnoty 2,36 procenta.
„Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) roste. Loni přijelo do tuzemských hotelů, penzionů a dalších HUZ na 22,8 milionu hostů, kteří zde strávili 57,3 milionu nocí. Celkem 54 procent (12,3 mil.) tvořili domácí turisté, 46 procent (10,5 mil.) pak návštěvníci ze zahraničí. Průměrná doba pobytu dosáhla 3,5 dne. V počtu příjezdů se Česko dostalo na historicky nejvyšší hodnoty od roku 2012. Růst je ale potřeba chápat v kontextu. Nelze přehlédnout, že se sektor teprve teď dostává nad úroveň z roku 2019, tedy před globální pandemií koronaviru, která cestovní ruch významně poškodila. To samé platí pro celoevropské statistiky. Do Evropy (tedy ne pouze do EU) přijelo v loňském roce 747 milionů mezinárodních turistů nebo zkrátka cestujících. To je sice o pět procent více než v roce 2023, ale pouze o jedno procento nad hodnotou z „předcovidového“ roku 2019. Týká se to samozřejmě i zmíněných pracovních míst. Mnoho lidí přišlo kvůli zavřeným hranicím, hotelům a restauracím o své zaměstnání nebo o byznys.
Cestovní ruch nabírá ztracenou dynamiku. V roce 2023 po celém světě cestovalo 1,3 miliardy turistů. Meziročně to bylo o třetinu více osob. Během pandemie covidu-19 utrpěl světový turismus citelné hospodářské ztráty. Četná restriktivní opatření snížila jen v roce 2020 počet mezinárodních příjezdů o tři čtvrtiny, a pokles příjmů dosáhl celosvětově 1,3 bilionu dolarů. V novodobé historii bychom jen těžko našli srovnatelný otřes, který by postihl globální mobilitu tak komplexně.
Nejnavštěvovanějším regionem zůstává Evropa. V roce 2023 bylo podle statistik Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) zaznamenáno 1,3 miliardy zahraničních turistů (návštěvníků přes noc), což bylo o 34 % více než v roce 2022. Mezinárodní cestovní ruch se tak zotavil na úroveň 88 % stavu před pandemií. Výrazně k tomu přitom přispěla i odložená poptávka návštěvníků, kteří znovu zatoužili poznávat nové destinace. Největší oživení zaznamenala oblast Středního východu, která překonala hodnoty z roku 2019 o 22 %. Rovněž severní Afrika, Střední Amerika (obě +5 %) a Karibik (+1 %) již překročily úroveň před pandemií. Naopak Evropa dosáhla v roce 2023 prozatím 94 % dřívější úrovně. Přesto se silnou vnitroregionální poptávkou a letní sezónou zůstává nejnavštěvovanějším kontinentem. Zavítalo sem 700 milionů zahraničních návštěvníků s alespoň jedním přenocováním. Prozatím nejméně se podařilo mezinárodní turismus obnovit v regionu Asie a Tichomoří, kam v roce 2023 přijelo pouze 65 % z původního počtu turistů.
S postupným růstem mezinárodní mobility se poměrně rychle zvyšuje i hodnota ukazatelů měří- cích význam cestovního ruchu pro světovou ekonomiku. Celkové příjmy z mezinárodního cestovního ruchu byly v roce 2023 odhadovány na 1,4 bilionu dolarů, což je téměř 93 % z hodnoty 1,5 bilionu dolarů zaznamenané v roce 2019. Odhady UNWTO predikují návrat na původní úroveň již v roce 2024. Dynamický vývoj je pozorován také v letecké přepravě cestujících nebo globální míře obsazenosti ubytovacích kapacit.
V Česku se cestovní ruch v hodnotách hospodářských ukazatelů rovněž postupně zotavuje. V roce 2022 tvořil tento obor 2,22 % hrubého domácího pro- duktu České republiky, což ve finančním vyjádření představovalo 150,8 mld. Kč. Jeho podíl na tvorbě hrubé přidané hodnoty v národním hospodářství činil 2,18 %. Bylo to více než v sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství dohromady. Tehdy turismus tvořil 2,76 % HPH a 2,87 % HDP. Celkový objem výdajů za cestovní ruch dosáhl 285,9 mld. Kč, což bylo meziročně o 84,3 % více. Jedná se o souhrnný ukazatel poptávky všech návštěvníků, kteří trávili svou dovolenou v Česku. Tento indikátor se sleduje od roku 2003 a nejvyšší hodnoty 308,2 mld. Kč dosáhl právě v předcovidovém roce 2019.
Příjezdový cestovní ruch tvořený zahraničními návštěvníky činil 49 %, tj. 139,5 mld. Kč. Zbývajících 51 % finančních prostředků (146,4 mld. Kč) generovali tuzemští návštěvníci prostřednictvím domácího cestovního ruchu. Ve spotřebním koši cestovního ruchu podle produktů převládaly v roce 2022 výdaje na zboží, zahrnující rovněž útratu za pohonné hmoty. Návštěvníci vynaložili nemalé finanční prostředky také na služby osobní dopravy, stravování a ubytování.
Zaměstnanost v oboru činila 225,5 tisíce osob, tedy meziročně o 4,8 % více. Z celku tvořili 84 % zaměstnanci a 16 % sebezaměstnané osoby podnikající v oblasti turismu. Dopad pandemie byl v případě zaměstnanosti mírnější i díky podpůrným programům na udržení pracovních míst. Přesto v oblasti turismu v roce 2022 pracovalo o 14 tisíc osob méně, tedy té- měř o 6 %, v porovnání s rokem 2019. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství dosáhl 4,15 %, přičemž v roce 2019 to bylo 4,41 %. V turismu tedy pracoval každý čtyřiadvacátý Čech.
Přes patrné zvyšování finančních i nefinančních ukazatelů bude ekonomika cestovního ruchu nadále čelit výzvám spojeným s bezpečnostní i cenovou stabilitou, se změnami v chování a ve struktuře turistů a s potřebou adaptace na nové podmínky. Světový vývoj bude poháněn především výsledky v evropských ze- mích, Severní a Jižní Americe a na Středním východě. V Evropě by k překonání výsledků z roku 2019 mohlo v letošním roce přispět rozšíření Schengenského prostoru o Bulharsko a Rumunsko, Mistrovství Evropy ve fotbale v Německu a především nadcházející Letní olympijské hry 2024 v Paříži. V řadě dalších zemí se snaží turisty motivovat k návštěvě pobídkami a zjednodušováním vízové politiky. Z hle- diska návštěvníků lze očekávat větší důraz na poměr kvality a ceny, bezpečnost, udržitelnost, autenticitu a personalizaci cestovních zážitků.
Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost v prosinci 2009, udělila Evropské unii pravomoc podporovat, koordinovat nebo doplňovat činnosti členských států týkající se politiky cestovního ruchu. V roce 2024 bylo přijato nařízení (EU) 2024/1028 o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování. V roce 2022 Komise zahájila provoz internetových stránek EU tourism dashboard (Přehled EU v oblasti cestovního ruchu), což je jedno z opatření, které v témže roce navrhla v dokumentu Transition pathway for tourism (Proces transformace cestovního ruchu). Dva roky poté, tj. V roce 2015 schválil ve druhém čtení postoj k nové směrnici (EU) 2015/2302, která měla zlepšit ochranu klientů využívajících souborné cestovní služby. Nyní probíhá její revize s cílem tuto ochranu ještě více posílit. V roce 2019 přijal usnesení o negativním dopadu úpadku společnosti Thomas Cook na cestovní ruch v EU. V roce 2021 následovalo usnesení o vytvoření strategie EU pro udržitelný cestovní ruch, v němž vyzval k obnově cestovního ruchu v EU po pandemii COVID-19 a k urychlení jeho transformace v udržitelné, odpověděné a inteligentní odvětví. V roce 2022 Parlament schválil usnesení o dopadu nezákonné agresivní války Ruska proti Ukrajině na odvětví dopravy a cestovního ruchu EU. Výbor Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch a jeho pracovní skupina pro cestovní ruch vedou pravidelné diskuse se zástupci mezinárodních organizací cestovního ruchu a nejdůležitějšími zúčastněnými stranami v tomto odvětví.
Zanechat komentář