Cestovní ruch je na národní i regionální úrovni významnou ekonomickou činností. Po období pandemie koronaviru se postupně zotavuje v hodnotách hospodářských ukazatelů.
V roce 2023 tvořil tento obor 2,36 % hrubého domácího produktu České republiky (180 miliard korun). Zaměstnával 224,3 tisíce osob, což bylo meziročně o 2,2 % více. Přesto v oblasti turismu pracuje o 15 tisíc, tj. o 6 % osob méně v porovnání s rokem 2019.
Celkový objem výdajů za cestovní ruch dosáhl 328,9 miliard korun. Jedná se o souhrnný ukazatel poptávky všech návštěvníků, kteří trávili svou dovolenou v Česku. V roce 2023 byl v meziročním srovnání o 15,1 % vyšší. Zároveň dosáhl nejvyšší hodnoty od začátku sledování v roce 2003.
Panorama Prahy z Petřínské rozhledny.
Struktura cestovního ruchu
Příjezdový cestovní ruch tvořený zahraničními návštěvníky činil více než 56 %, tj. 185,8 miliard korun. Zbývajících 44 % finančních prostředků (143,1 miliard korun) generovali tuzemští návštěvníci prostřednictvím domácího cestovního ruchu.
Ve spotřebním koši cestovního ruchu podle produktů převládaly v roce 2023 výdaje na zboží, zahrnující rovněž útratu za pohonné hmoty. Návštěvníci vynaložili nemalé finanční prostředky také na služby osobní dopravy, stravování a ubytování.
Návštěvnost a trendy
V roce 2023 navštívilo Českou republiku 33,9 miliónu zahraničních návštěvníků (meziročně o 28 % více). Naopak čeští občané realizovali přes 75 miliónů cest v tuzemsku a 13,4 miliónu cest do zahraničí.
V případě výjezdového cestovního ruchu byla zaznamenána nejdelší průměrná délka pobytu (7,1 dne). Nejvyšší podíl jednodenních návštěv byl zjištěn v příjezdovém cestovním ruchu (61 %).
Podíl cestovního ruchu na tvorbě hrubé přidané hodnoty v národním hospodářství činil 2,30 % (2019: 2,76 %). Bylo to více než v sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství dohromady. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství dosáhl 4,16 % (2019: 4,41 %).
Středočeský kraj navýší podporu cestovního ruchu
Celkově tak loni počet turistů přesáhl 22 milionů, což je o 13,5 % více než v roce 2022. V celkových datech se tak cestovní ruch dostává opět na čísla před pandemií.
V průběhu celého loňského roku se pro Česko rozhodovali především Němci (2 307 282, meziročně o 25 % víc), Slováci (875 742, meziročně + 12 %) a Poláci (762 112, meziročně + 24 %). Za skokany roku je pak možné označit obyvatele Tchaj-wanu, kterých přijelo do Česka ve srovnání s rokem 2022 o 931 procent více (celkem 142 136) a Jižní Koreje (meziroční nárůst o 250 procent, celkem 234 810 lidí).
Více než stoprocentní nárůst byl zaznamenán také v případě návštěvníků z Číny, Japonska, Thajska nebo Nového Zélandu či Austrálie.
„Celkový počet turistů, kteří se ubytovali v hromadných ubytovacích zařízeních v Česku, meziročně vzrostl. Dostáváme se tak na předcovidová data. Co se ale změnilo - je poměr cizinců a našinců. Zatímco v roce 2019 tvořili domácí turisté 50,5 procenta z celkového počtu ubytovaných hostů, loni to bylo už 56,7 %. Přitom právě cizinci na cestách do a po Česku utrácejí více než rezidenti. V loňském roce zvolili Česko jako svou dovolenkovou destinaci nejčastěji občané Německa, Slovenska, Polska, USA a Velké Británie. Nejen na ně, ale i na další trhy vybírané exaktní metodou dle jejich bonity, zaměříme naši letošní největší kampaň. „Cestovní ruch nezanedbatelně pomáhá tuzemské ekonomice, před covidem se na HDP naší země podílel 3 %. Vyplatí se do něj tedy investovat. A v tomto ohledu je určitě na místě zmínit, že viditelnost Česka v zahraničí a na tuzemských eventech můžeme posílit i díky tomu, že se nám podařilo vyjednat oproti roku 2023 navýšení rozpočtu na cestovní ruch o 27 milionů korun.
Ubytování
Ve čtvrtém čtvrtletí se v hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo celkem 4 658 434 turistů, o osm procent více než ve stejném období roku 2022. Na složení se zahraniční (2 332 309 osob, 50,1 %) a domácí hosté (2 326 125 osob, 49,9 %) podíleli obdobnou měrou.
Ve srovnání s rokem 2019 cestovalo po Česku o 11 procent rezidentů víc, cizinců přijelo o deset procent méně. Ve 4. čtvrtletí 2023 se nejvíc turistů ubytovalo v rámci všech typů ubytovacích zařízení v Praze, a to zhruba dva miliony.
Pokud jde čistě o hotely, jen během prosince loňského roku je v Česku navštívilo celkem 1 200 573 hostů. Z toho 37,4 % tvořili rezidenti (449 027) a 62,6 % cizinci (751 546). Zásadní roli v cestovním ruchu přitom hrají přímá letecká spojení. CzechTourism na nich intenzivně pracuje s Letištěm Praha a dalšími subjekty.
Význam cestovního ruchu pro ekonomiku
Cestovní ruch je významným odvětvím české ekonomiky. V roce 2016 celková produkce cestovního ruchu dosáhla 306 miliard korun, což představuje 2,9 % HDP. V cestovním ruchu pracuje přibližně 231 tis. zaměstnanců.
Turistické magnety a památky
Mimořádné postavení mají kulturní památky zapsané na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Kromě již uvedených (Kroměříž, Český Krumlov, centrum Prahy) jsou to vila Tugendhat v Brně, vesnice Holašovice, historické jádro Kutné Hory, Lednicko-valtický areál, zámek a zámecký areál Litomyšl, sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, historické centrum Třebíče s Bazilikou svatého Prokopa, židovským městem a židovským hřbitovem a poutní kostel sv.
Tradičními turistickými magnety bývala lázeňská města jako Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, ovšem lázeňství se dostalo do krize. Karlovy Vary si však zachovávají atraktivitu kupříkladu i díky každoročnímu mezinárodnímu filmovému festivalu.
Karlovy Vary jsou stále atraktivní destinací.
Festivaly a přehlídky
Významnou součástí turistického ruchu jsou různé festivaly a přehlídky. K největším festivalům vážné hudby patří Pražské jaro, Smetanova Litomyšl a Janáčkovy Hukvaldy. Největším tanečním festivalem je Tanec Praha.
K velkým divadelním akcím patří tradiční festival amatétského divadla Jiráskův Hronov, loutkářská Skupova Plzeň či na moderní cirkus a akrobacii zaměřená Letní Letná. Divadlo i hudbu spojuje festival v bohnické psychiatrické léčebně Mezi ploty.
V oblasti rockové a popové hudby jsou největšími festivaly Rock for People, Colours of Ostrava, Trutnov Open Air Festival, Benátská noc, Hrady CZ, Votvírák, United Islands of Prague, Sázavafest či Mácháč.
Největším a nejtradičnějším filmovým festivalem je Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Jemu se snaží širokým záběrem konkurovat Febiofest. Další festivaly mají užší žánrové zaměření - na dětský film se zaměřuje Film festival Zlín, na film kreslený a loutkový AniFest, na film dokumentární Jeden svět a Jihlava, výhradně české filmy mohou na festival Finále Plzeň.
Zanechat komentář