Vybrat z dnešní nabídky kvalitní prací prášek vůbec nemusí být tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Už jen formy pracích prášků člověka nutí přemýšlet, která varianta je pro praní nejlepší - klasický prací prášek, tekutý prací prostředek nebo gelové kapsle. Prací prášek je pro nás samozřejmostí a většinou máme dojem, že používáme ten správný.
Co od pracího prášku očekáváte? Čisté a voňavé oblečení. Berme v úvahu, že vůni napomáhá i samotná aviváž, ale kvalitní prací prášek se má postarat o čistotu a svěžest praného prádla. Samozřejmě, při výběru člověk zohledňuje cenu, někdo si dává pozor na složení a někdo vyžaduje antialergenní nebo ekologický prací prostředek. Když všechny tyto požadavky dáme dohromady, vznikne ideální a univerzální prací prášek.
Formy pracích prostředků
Trh nabízí prací prostředky v mnoha variantách. Jednotlivé výrobky se liší formou, složením i účelem.
- Prací prášky: Tradiční klasika a nejsilnější bojovník se skvrnami. Pro bělící účinek se využívá aktivní kyslík, který napomáhá právě při rozpouštění odolných nečistot. Je však třeba počítat i s nevýhodami. Prášek je i agresivnějším pracím prostředkem a postupně může zbavovat barevné oblečení sytosti.
- Tekuté prací prostředky (gely): Staly se velmi používanou alternativou vůči pracímu prášku, především pro jednoduchost dávkování. Rovněž nemusíte řešit žádnou rozpustnost a stejně tak tekutá forma pracího prášku nezanechává skvrny z důvodu slabé rozpustnosti, jak tomu někdy bývá při pracím prášku. Je rovněž méně agresivní a doporučuje se pro kratší prací cykly s nižšími teplotami. Při praní barevného oblečení nebo černého prádla oceníte, že jsou k sytosti barev mnohem šetrnější.
- Gelové kapsle: Zcela nejkomfortnější formou z pracích prostředků jsou stále oblíbenější gelové kapsle. V principu jde o tekutý prací prášek v rozpustné kapsli. Nicméně, kapsle obsahuje koncentrovaný prací přípravek. Na jedno praní se používá jedna kapsle. Nic víc nic méně. Právě to je nevýhoda, že kapsli nelze dávkovat.
Složení pracích prostředků a jejich účinky
Složení pracích prostředků hraje klíčovou roli v jejich účinnosti a vlivu na prádlo i životní prostředí.
- Enzymy: Odbourávají zejména skvrny od jídla či krve, tedy znečištění biologického charakteru. Fungují pouze při praní na nižší stupně, pokud teplota nepřekročí 40 °C.
- Bělidla a bělicí prostředky: Odstraňují zejména barevné nečistoty a hodí se spíše pro bílé prádlo. Fungují až od 60 °C, obsahuje-li ale výrobek zároveň aktivátory bělení, působí již při 40 °C. Bělidla ale obecně nedělají prádlo čistější, pouze zářivější.
- Plnidla (obvykle síran sodný): Nemají na praní žádný vliv, zaručují ale sypkost prášku a zvětšují objem.
- Aromatické látky: Dodávají pracím prostředkům vůni. Zároveň ale bývají častými alergeny a mohou způsobit například podráždění pokožky.
Ekologické prací prostředky a alergeny
Toto téma je aktuálnější než kdy předtím. Množství výrobců, především těch menších, tlačí na vyšší zastoupení ekologických složek ve svých pracích prostředcích. Na trhu najdete množství pracích prášků či gelů, které jsou antialergenní a zároveň neobsahují žádná barviva, parfémy, fosfáty či jiné chemikálie. Na trhu je například množství pracích prostředků určených pro dětské prádlo. Pokud máte citlivou pokožku nebo chcete šetřit naši planetu, pak určitě hledejte prací prášky, které jsou dermatologicky testovány.
Jednou z informací, které byste si měli všímat na obalu/etiketě pracího prostředku je určitě přítomnost alergenních látek. Koncentrace alergenů by neměla přesáhnout 100 mg na 1 kg pracího prostředku. To však není zárukou toho, že prací prostředek je hypoalergenní. Alergikovi může překážet jistý alergen i v menší koncentraci a může podráždit jeho pokožku. Hodnota alergenů by neměla překročit 100 mg/1 kg.
Univerzální vs. speciální prášky
Chcete-li dlouhodobě používat jeden druh pracího prostředku na všechno, není to možné. Sice existují kompaktní prášky, které by měly být řešením na všechno, no testy ukázaly, že to tak být nemusí. Každá forma pracího prostředku má své plusy i mínusy. Jednoduché pravidlo říká, že pokud ve vašem šatníku převládá jedna barva, používejte na takové prádlo prací gel. Pro bílé prádlo je však lepší prací prášek. Pokud chcete používat speciální prací prášek na tmavé a speciální na bílé oblečení, chybu určitě neuděláte.
Testování a výsledky
Z různých spotřebitelských testů jsme pro vás vybrali 5 nejlepších pracích prášků, které na našem trhu najdete. V rámci testů byly hodnoceny různé parametry. Prioritně šlo o čistící účinky, šetrnost vůči tkaninám, obsah aktivních složek či obsah alergenů. Rovněž byl hodnocen poměr ceny a pracích dávek.
Testy skvrn probíhaly během praní na 40 °C za použití středně tvrdé vody. Čtrnáct různých skvrn nanesených na pruh látky se pralo za použití každého pracího prostředku dvakrát ve třech cyklech s 3kilogramovou náplní prádla předepraného na 60 °C. Cílem testu trvanlivosti barvy bylo zjistit, zda a jak při opakovaném praní odolají původní odstíny barev. Během dvaceti pracích cyklů na 40 °C ve středně tvrdé vodě jsme testovali odolnost a trvanlivost barvy. Prádlo bylo opět předepráno na 60 °C a pračka byla i při této části testu naplněna třemi kilogramy prádla.
V testu čištění skvrn byly největším oříškem ty čajové. Ač jsou čajové skvrny téměř neodstranitelné, tento prací prostředek si s nimi dokázal poradit výrazně lépe než ostatní. Skvrny dokázal zesvětlit v průměru o 25 procent. Deset z testovaných dostalo za tento úkol nedostatečnou známku.
Právě dm Denkmit Colorwaschmittel si jako jediný velmi dobře poradil i s celou skupinou mastných skvrn. Největší rozdíl ve výsledcích lze vysledovat u zkoušky odstranění hovězího tuku. Zatímco vítěz testu, dm Denkmit Colorwaschmittel vyčistil tuk na jedničku, Tesco Gel Colour Capsules a Grand Maximo Color Washing gel ve snaze jej odstranit zcela propadly.
Právě prací gely Grand Maximo, Albert Quality Activ Gel Colour a Lovela Sensitive Color pohořely i při snaze odstranit z oděvů mrkvové pyré. To, stejně jako krev, která dělala největší problém Bonuxu 3in1 Color a opět také Lovele, patří mezi pigmentové skvrny.
Nejlevnějším pracím práškem je KÖNIGLICHE WÄSCHE Universal stojící 2,6 Kč za jedno praní. Nejdráž vychází Ecover Prášek na praní prádla univerzální, 11,4 Kč za jedno praní.
Tabulka: Hodnocení pracích prostředků v testu skvrn
| Skvrna | Nejlepší prostředek | Nejhorší prostředky |
|---|---|---|
| Čaj | Ariel 3in1 Pods | Některé testované prostředky |
| Mastné skvrny | dm Denkmit Colorwaschmittel | Tesco Gel Colour Capsules, Grand Maximo Color Washing gel |
| Mrkvové pyré | - | Grand Maximo, Albert Quality Activ Gel Colour, Lovela Sensitive Color |
| Krev | - | Bonux 3in1 Color, Lovela |
Tipy a triky pro efektivní praní
Zde je několik tipů, jak dosáhnout nejlepších výsledků při praní:
- Nepředpírejte prádlo, ušetříte vodu, energii i prací prášek (až 20 %).
- Dbejte na správné dávkování. Nejúspornější je dávat prací prášek přímo do bubnu pračky. Snažte se používat co nejmenší dávky. U běžně zašpiněného prádla můžete zkusit dávkování snížit oproti doporučenému třeba o 20 procent. Většina výrobců totiž dávkování uvádí pro silně zašpiněné prádlo.
- Perte při co nejnižší teplotě, praní na 90 °C používejte jen výjimečně, na silně zašpiněné prádlo nebo prádlo nemocných či kojenců.
- Pokud perete prádlo, na kterém jsou skvrny, nespoléhejte na silnější prášek nebo jeho větší dávku. Vybírejte pečlivě prášek podle typu prádla a jeho zašpinění. Mějte jich doma několik a vždy volte ten, který se hodí pro aktuální prací várku.
- Zvažte používání aviváží. Na vlastní čistotu prádla nemají vliv, pouze ho změkčují a provoní. Tohoto efektu docílíte třeba tím, že prádlo místo v koupelně budete sušit na balkóně.
- Obyčejné skvrny od potu či běžné flíčky odstraní prášek na pečení. Na jednu pračku použijte jeden sáček.
- Skvrny od trávy potřete alkoholem, ten nechte chvíli působit a poté vyperte.
- Bělicí účinek má obyčejný citrón. Pokud na jednu pračku přidáte pouhých 100 mililitrů citrónové šťávy, zajistíte si zářivě bílé prádlo. Citrón nakrájený na plátky vám pomůže i od zažloutlého povlečení či šedivých záclon. Prádlo namočte do vany s horkou vodou a přidejte do ní jeden či dva citróny nakrájené na plátky. Prádlo nechte v lázni několik hodin a poté klasicky vyperte.
- Bílý ocet poslouží jako přírodní aviváž.
Skvrny, které dělají největší problémy
Nejhorších výsledků prací prostředky dosahovaly tak jako v loňském roce při odstraňování bělitelných skvrn. Největším kamenem úrazu byly kromě čaje také borůvky. Pokud se jimi při sběru či zpracovávání potřísníte, smiřte se s tím, že se s daným kouskem oděvu nejspíš budete muset rozloučit. Ani jeden z námi testovaných šestnácti pracích prostředků borůvky nedokázal odstranit ani v míře, která by stačila pro průměrné hodnocení. O moc lépe si testované prostředky nevedly ani ve snaze odstranit skvrny od trávy, které jsou v letních měsících při venkovních aktivitách také velmi časté. Výjimkou z jinak nedostatečných a dostatečných hodnocení byl pouze dm Denkmit Colorwaschmittel, který byl uspokojivý. Tento výrobek lze vyzdvihnout i v případě skvrn od hořčice, se kterými si jako jediný poradil na výbornou. Mezi bělitelné skvrny patří také rajčatová omáčka, se kterou měly některé prostředky větší či menší problémy, naopak káva patří k typu skvrn, který odstranily nejhůře uspokojivě.
Historie praní a pracích prostředků
Ve starověku se pro čištění látek používala lidská nebo i zvířecí moč. Později lidé na skvrny aplikovali zejména přírodní materiály, různé druhy hlíny, kořenů a kůry stromů či rostlinu mydlici lékařskou. Ta získala své jméno právě proto, že byla po staletí používána coby náhražka mýdla. Její oddenek i stonky obsahují saponin a pěnící látky s účinkem podobným mýdlu.
O tom, jak vzniklo první „klasické“ mýdlo, existují různé teorie. Gaius Plinius v encyklopedii Historia Naturalis uvádí, že jej vynalezli Galové, kteří jej vyráběli z kozího tuku a popela. K výraznější oblibě mýdla přispěl ale až řecký lékař Galenos, který ho propagoval coby čisticí prostředek. Na výrobu mýdla se poté specializovali Arabové, rozšířila se ale i do Evropy, hlavně Španělska, kde se vyrábělo z olivového oleje a popela mořských rostlin. Výroba probíhala i v Anglii nebo Nizozemí, zdejší mýdla ale byla z rybího tuku a hovězího loje a nedosahovala vysoké kvality.
Začátkem 19. století se výroba mýdla změnila v průmyslovou velkovýrobu. První továrnu na mýdlo založil v roce 1806 v New Yorku William Colgate. Právě tovární výroba mýdla odstartovala i produkci pracích prášků. Ty se objevily kolem roku 1880 a jednalo se tehdy spíše o rozemletá mýdla.
Za velký pokrok ve vývoji pracích prostředků je považován počátek používání bělicích složek pro účely praní, konkrétně perborátu a silikátu. Perborát díky uvolňování bublinek kyslíku prádlo mechanicky čistí, silikát jej změkčuje. Prášky s využitím těchto látek se začaly vyrábět v roce 1912.
Fosfáty se do pracích prostředků začaly kvůli změkčování vody (v tvrdé vodě se prášek hůře rozpouští) přidávat ve třicátých letech 20. století. Později se zjistilo, že jsou škodlivé pro životní prostředí, a proto se od 80. let začaly v pracích prášcích nahrazovat jinými změkčovadly, která jsou pro životní prostředí relativně neškodná. Jde například o zeolity, které fungují na přírodní bázi.
K rozmachu syntetických pracích prostředků došlo po druhé světové válce. V 70. letech se do prášků začaly přidávat aktivní enzymy, které přispívají ke snadnějšímu odstranění skvrn. Na čištění mastných skvrn se používají zejména lipázy, které umí štěpit tuky, pro pigmentové skvrny zase proteázy, které štěpí bílkoviny.
Od konce minulého století se neustále pracuje na zkvalitňování složení pracích prášků tak, aby vůbec nebo co nejméně dráždily pokožku, nezpůsobovaly alergické reakce, zároveň ale měly co nejvyšší čisticí schopnost. Od roku 1998 se výrobci snaží přecházet od velkoobjemových prášků ke kompaktním, které vyžadují méně obalových materiálů a umožňují vyprat stejný objem prádla za použití menších dávek. Hlavním cílem tohoto trendu je co nejméně zatěžovat životní prostředí snížením produkce chemikálií, energií i obalových materiálů při distribuci a užívání pracích prášků.
Zanechat komentář