Události, k nimž došlo v Německu v letech 1919-1945, byly dramatické a děsivé. Nicméně našlo by se také spousta okamžiků nejistoty, pochyb i naděje. Historici se dlouho snažili dějinné události, hlavně takzvaně velké a zásadní, popisovat na základě důležitých událostí. Často je vztahovali k současnosti a nahlíželi na ně skrze aktuální politické či ideologické potřeby.
Teprve francouzská škola Análů vnesla odlišný pohled, mimo jiné se soustředila na postižení každodennosti, pěstovala mikrosondy do života izolovaných komunit či nějakým způsobem výjimečných jedinců, zajímala se o proměny a vývoj mentalit. Zmíněný přístup se týkal hlavně středověkých či raně novověkých reálií, britská historička Julia Boydová se však zaměřila na éru nacismu a zkoumala, jak si podmanil (nejen) německý národ.
Autorka Julia Boydová přibližuje dění v bavorské obci Oberstdorf, podhorské osadě se zhruba čtyřmi tisícovkami obyvatel (dnes jejich počet stoupl k deseti tisícům), která se nachází v těsné blízkosti rakouských hranic. Oberstdorf těžil ze svého umístění v blízkosti horských velikánů, takže lákal milovníky zimních sportů, které si získávaly stále větší oblibu. Nebyla to tedy nějaká bezvýznamná ves, naopak ji díky tomu provázela určitá proslulost, byť se s ní nepojily obchodní cesty ani nějak ceněná řemeslná nebo průmyslová výroba - ležela doslova na konci světa a končily v ní sjízdné silnice, dále vedly už jen horské stezky. Z dnešního hlediska však vyniká pečlivě spravovaným archivem, k dalším důležitým pramenům patří i místní tisk a egodokumenty, deníky, dopisy, vzpomínky, fotografie, ať již byly zveřejněny či nikoli.
Boydová zvolila princip mozaiky, kdy představuje jednotlivé postavy zúčastněné na vesnické pospolitosti. Líčí skrze ně nejen jejich osobní rozpoložení, ale i řekněme kolektivní pocity, když připomíná třeba první světovou válku a zbytečně zmarněné životy. Své líčení přitom neomezuje jen na éru nacismu, sleduje, jak obec žila před ní, jak se i v ní věřilo, že porážku císařského Německa v roce 1918 nezpůsobila slabost armády, nýbrž ničemné počínání (nejen berlínských) civilistů, kteří vojákům vrazili onu pověstnou dýku do zad - z toho pramenil i nacisty šířený mýtus o zradě sociálních demokratů, komunistů a židů, prostě všech, kteří se vyznačovali „neněmeckým“ smýšlením; vyčítala se jim absence vlastenectví.
Vesnice ve třetí říši je zalidněna pestrým společenstvím lidí od dětí po starce, setkáme se s lesníky, sedláky, s lidmi pracujícími v rekreačních službách, s členy místní samosprávy, s lidmi pronásledovanými i těmi, kteří zosobňovali nacistických režim, s mládeží vehnanou do války (mimo jiné sloužili ve specializované horské divizi). Přibližuje fungování školy i kostela. A nic nebylo jednoznačné - tak se mohlo stát, že ani místní nacistický funkcionář nepostupoval pokaždé podle striktních předpisů, třeba při prosazování antisemitských opatření.
Vesnice ve třetí říši je kniha odborná, ale přitom čtivá, poutavě nás seznamuje s často křivolakými osudy jednotlivých postav, ať již se režimu podřizovaly nebo se snažily vzdorovat jeho tlakům. Co chvíli prosvítají tragédie: i slepota byla důvodem k zabití z důvodu osobnostní méněcennosti, ani útěk do nedalekého Švýcarska nezaručoval přežití, neboť švýcarské úřady uprchlíky mnohdy vracely.
Zajímavé jsou i mapové přílohy, které ozřejmují jak výsek německo-rakousko-švýcarského pomezí, tak širší zeměpisné reálie, třeba předválečné polské území sahající do hloubi dnešní Ukrajiny.
Česky vyšli již Cestovatelé ve třetí říši a nyní následuje Vesnice ve třetí říši. Autorka uplatnila tytéž postupy při zkoumání všedních dnů represivního režimu, dnes vnímaného jako zločinný.
Cestovatelé ve třetí říši
Kniha Cestovatelé ve třetí říši se snaží odpovědět na otázku, zda současníci mohli pochopit podstatu nacionálního socialismu, čelit vlivu nacistické propagandy a tušit či předvídat holokaust. Autorka vychází ze zpráv a svědectví očitých svědků, cizinců, kteří zemi především ve 30. letech navštívili a které Hitlerovo Německo z mnoha důvodů fascinovalo. Ze zkušenosti těchto cestovatelů, studentů, politiků, diplomatů, vědců, novinářů, umělců i prostých turistů, mezi nimiž najdeme např. Knuta Hamsuna, Charlese Lindbergha nebo Samuela Becketta, vytvořila Boydová komplexní, velmi barvitý a živý obraz tzv. třetí říše včetně všech jejích paradoxů od nenápadných, ale varovných počátků, přes vrchol moci až po konečný zánik.
Knihu zahrnul Daily Telegraph mezi nejlepší knihy roku 2017. Nejlepší kniha roku 2017 podle čtenářů deníku Guardian. Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.
Kniha je psána z pohledu běžných lidí, tak jak se běžně neprezentuje v dokumentech. Výpisky z denníků turistů, návštěvníků v časech 30. let. Pohled cizinců na dění v tamtom čase v Německu za Adolfa. To co běžně nepřečtete ani neuvidíte nikde. Velmi zajímavé postřehy, pohledy, zážitky z každé strany i + aj -.
Autorce se daří čtenářům dát možnost pochopit, jaké to bylo pro běžného člověka. Co viděl v tom momentě, když se všechno dialo. Bylo to desivé.
Nacistické Německo
Citáty z recenzí:
- "Fascinující čtení a hoci to nie je nijaký thriller, nemohla som odolať prečítať si ešte jednu stránku, až do konca. Stojí to za to a knížka bude ozdobou každej knižnice. Veľmi sa mi páči aj obálka. A autorkin štýl písania cez prelínajúce sa spomienky mnohých ľudí vzdialených kilometre aj postavením, ale ktorých myšlienky a zážitky spadali do rovnakých dátumov."
- "Vrelo odporúčam. Urobíte si iný obraz o tom a zároveň aj názor, ako ho prezentuje mejnstrim. Viac akceptuješ ak to citas priamo z prvej ruky od ludi ako ked ti to zaujate predklada v dokumentoch."
| Kniha | Autor | Nakladatelství | Rok vydání |
|---|---|---|---|
| Cestovatelé ve třetí říši | Julie Boydová | Argo | Neuvedeno |
| Vesnice ve třetí říši | Julie Boydová, Angelika Patelová | Argo a Ústav pro studium totalitních režimů | 2025 |
Zanechat komentář