Taj Mahal, opera v Sydney nebo Big Ben. Když budete kroužit kolem světa dost dlouho, uvidíte je všechny. Nezapomenutelné, monumentální a neopakovatelné. A slavný český cestovatel Jiří Kolbaba nám nabízí, že se s ním můžeme vydat na cestu kolem světa a podívat se na místa, která navštívil se svým fotoaparátem.
Právě proto vznikla desková hra od firmy Bonaparte, ve spolupráci s rádiem Impuls. Celá krabice se koupe v záři slunce, žluté barvě, která ji objímá ze všech stran. Na víku pak je pěkný titulní obrázek naší zeměkoule se všemi těmi zmiňovanými divy nakreslenými okolo. Nad nimi letí malé kreslené letadlo, a když se na něj podíváte pořádně zblízka, možná uvidíte dokonce svoji hlavu koukající z okýnka. Celý svět a ještě víc nás čeká pod víkem téhle obrovské krabice, která rozměry připomíná Guinessovu knihu rekordů (recenze) od stejného vydavatelství.
Co tedy najdeme uvnitř a jak se tato hra hraje?
Co najdete v krabici?
Uvnitř najdete především rozkládací herní plán s mapkou světa a kontinenty propojenými bílými cestovními linkami. Dále pak pravidla zabírající dvě stránky A4, pěkné dřevěné figurky šesti barevných cestovatelů (vás!), ale především velký balíček se 132 kartami. A je tu ještě jedna součástka, která se ale už brzy spojí s herním plánem. Jedná se o černou střelku kompasu, kterou s pomocí očka zacvaknete do losovacího ústrojí v levém dolním rohu plánu.
To všechno slibuje netradiční zážitek, který zahájíte rozložením herního plánu.
Pravidla hry
Hráči si mezi sebe rozdělí barevné figurky cestovatelů, postaví je na libovolné místo na mapě a vedle plánu položí zamíchanou hromádku karet. Ve svém kole místo tradiční kostky hráči používají střelku kompasu, kterou roztočí kolem dokola, až se zastaví na některém z možných osmi světových stran. Střelka vám tak hned řekne, kterým směrem se můžete ubírat, ale jen pokud to dovoluje některá z barevných výsečí.
Naštěstí pro vycestování nepotřebujete vytočit přesně správnou výseč, ale můžete s ní pohnout o jeden nebo dva barevné díly. Vaším cílem budou kontinenty, od kterých leží v nabídce nějaká fotografie. Jakmile na takové místo dorazíte, můžete si nechat přečíst první nebo druhou otázku z karty. A to i s možnostmi, ze kterých si pak musíte vybrat tu správnou, která je v textu vyznačená červenou barvou. Pouze v případě správné odpovědi získáte kartu do svého vlastnictví.
Úkolem pak je s pomocí správných odpovědí nasbírat karty ze všech sedmi dostupných míst.
Recenze a postřehy
Cestování s Jiřím Kolbabou je další z řady vědomostních her na českém trhu. Jedná se o původní český námět. Je dobře, že se autoři snažili přijít s něčím novým. Na první pohled nás nápad s růžicemi, střelkou kompasu a pohybem podle nich nadchnul. Bohužel pouze do chvíle, kdy jsme zjistili, že je zcela náhodný. Náhoda takto rozhoduje o vašem úspěchu. Někdy může trvat i několik kol, než se dostanete na místo, kde je karta. Mezitím vám ji mohou vyfouknout protivníci.
Naštěstí autoři myslí na získávání poslední fotografie a umožňují hráčům hledat v dobíracím balíčku.
Přitom stačilo například rozdat kompasy všem hráčům, kteří by si svůj pohyb pro daný tah plánovali společně a tajně. A ve chvíli, kdy by dorazili na stejné místo ve stejný moment, museli by o kartu území soupeřit. Nebo dát hráčům omezený žeton s barvami směrů, kterými by mohli platit za pohyb a které by mohli získat zpět pouze správnými odpověďmi nebo obětováním tahu.
Vypadá sice, že karet není mnoho, ale otázek je dvojnásobek, tedy 264. Ve standardní hře pak využijete přibližně dvacet až čtyřicet karet (podle počtu hráčů), takže ve výsledku vám otázky budou stačit na mnoho partií. Teprve pak se začnou opakovat a to už budou správné odpovědi z vaší hlavy dávno pryč. Přesto ale hrozí, že pokud byste Cestování s Jiřím Kolbabou hráli často, otázky se naučíte a hra ztratí na zábavnosti.
Je dobře, že pravidla pamatují na rozhodování nejasného zastavení střelky. Často se stává, že se ručička zastaví napůl mezi dvěma výsečemi. Pravidla v tomto případě jasně hovoří o pootočení střelky vpřed po směru hodinových ručiček.
Ve větším počtu hráčů je nabídka karet velká a mnohem lépe se v ní hledají konkrétní oblasti. Jinak ale nedostanete žádný bonus oproti základní hře ve dvou nebo třech. Pouze budete čekat na svůj tah a šanci odpovídat výrazně déle. V nejvyšším počtu hráčů se pak partie může nepříjemně protáhnout a přesáhnout uvedenou třičtvrtěhodinovou délku.
Zpracování je pěkné a podrobnou mapu světa doplňují zdárně jednoduché ilustrace.
Cestování s Jiřím Kolbabou se snaží do skupinky vědomostních her přinést nové myšlenky. Zavádí navigaci pomocí střelky kompasu, kterou ale pouze roztočíte a čekáte, co vám padne. Z kontinentu lze plout nebo letět vždy jen některými směry, takže občas zůstanete uvěznění na místě bez možnosti cokoliv dělat pro získání dalších karet. Právě náhoda, která řídí vaši snahu, je hlavním nedostatkem celé hry. Nevyužitý potenciál se střelkami kompasu na mapě bije do očí. Přitom je hra krásně zpracovaná, obsahuje více než stovku nádherných fotografií a jednou tolik otázek. To vám bude stačit na dost partií, jenže se u nich nebudete bavit tak, jak jste mohli.
„Navštívit alespoň pět kontinentů to je přece hračka! Tedy pokud vám fouká dobrý vítr do střelky kompasu a máte alespoň trochu štěstí na otázky. Ve hře Cestování s Jiřím Kolbabou hráči jako správní cestovatelé cestují po herní plánu doslova podle toho kam je střelka kompasu zanese. Na začátku hry se rozmístí figurky cestovatelů a vyloží se tolik karet s otázkami, kolik je cestovatelů. Pak začíná boj vědomostí, náhody a trocha toho štěstí, jak už to při cestování bývá.
Hráči popořadě roztáčí kolečko kompasu a doufají, že jim udá ten správný směr, kterým by se chtěli vydat. Kolečko kompasu obsahuje 8 světových stran, které jsou barevně odlišeny. Políčko, na kterém se zastaví střelka, udává, kam se hráč smí vydat. Pokud se zadaří a hráč se ocitne v regionu, kde je aktivní otázka, může se pokusit o její získání. Protihráč mu přečte otázku a tři možnosti a následně vyhodnotí, jestli kartu s fotografií získal nebo ne. Správná odpověď je vždy označena a každá karta obsahuje dvě otázky. Pokud se vám tedy první otázky již ohrají, můžete hrát na druhou otázky z fotografie. Poté, co je karta správně zodpovězena, slouží jako trofej pro hráče, který se dále snaží získat karty z ostatních regionů.
Může se ovšem stát, že otázka není správně zodpovězena. Pak karta putuje naspod balíčku a do hry se dostává další karta v náhodném regionu. V jednom regionu může být i více karet a hráči se mohou snažit o získání karty z tohoto regionu tak dlouho, dokud se jim to nepodaří.
Cestování s Jiřím Kolbabou může být zábava ve skutečnosti, ale tentokrát se to bohužel příliš nepovedlo. Hra trpí hned několika zbytečnými chybami a nedostatky, které vám brání si ji pořádně užít. Tou největší hodnotou tak zůstává řada krásných fotek z míst po celé planetě, které si můžete s chutí prohlédnout, když budete odpovídat na otázky.
Podívejte se na srovnání s dalšími deskovými hrami s cestovatelskou tématikou.
Zanechat komentář