Blíží se čas dovolených, které jsou v poslední době čím dál častěji spojeny i s cestováním do zahraničí. Často se tak v tomto období můžeme setkat s otázkou, zda je potřebné, aby rodič, který cestuje s nezletilým do ciziny, měl souhlas i druhého rodiče, či zda třetí osoba, která cestuje do ciziny s nezletilým, měla souhlas obou rodičů. Je tomu tak zejména v případě rozvedených rodin, rodičů žijících odděleně nebo nesezdaných rodičů. Tato webová stránka pro správné zobrazení obsahu používá technologie Cookies a JavaScript. Doporučujeme tyto technologie ve vašem prohlížeči aktivovat.
Kdy je souhlas rodiče potřeba?
Souhlas rodiče nebo zákonného zástupce je vyžadován v případě, kdy se nezletilá osoba chystá vycestovat do ciziny s někým jiným, než je rodič či zákonný zástupce. Pokud se jedná o krátkodobý pobyt, postačí souhlas jednoho z rodičů. Je však vhodné si podmínky vycestování s nezletilým zkontrolovat vždy ve vztahu ke konkrétní zemi.
Ministerstvo zahraničních věcí doporučuje ověřit si dané podmínky u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, a to konkrétně, zda kromě platného cestovního dokladu daný stát nevyžaduje také písemný souhlas rodičů / zákonných zástupců s cestou dítěte do zahraničí. Například Španělsko nebo Chorvatsko při cestování do země s nezletilým vyžaduje souhlas jednoho z rodičů.
Podmínky cizího státu ohledně cestování s nezletilým lze zkontrolovat na webu Ministerstva zahraničních věcí, který nabízí podrobné podmínky cestování do konkrétních zemí.
Pokud se jedná o krátkodobé vycestování rodiče s nezletilým, například v délce jednoho či dvou týdnů, tedy typicky případy dovolených s nezletilým, není zde souhlas druhého rodiče s vycestováním ze zákona vyžadován. Danou situaci lze podřadit pod otázky týkající se běžných záležitostí, kdy je oprávněn rozhodnout pouze jeden z rodičů.
Souhlas druhého rodiče s vycestováním do zahraničí je však vyžadován v případě, kdy se bude jednat o dlouhodobý pobyt v cizině, a půjde tak o změnu místa bydliště nezletilého. Například půjde o situaci, kdy se jeden z rodičů rozhodne s dítětem přestěhovat do jiného státu.
Podle § 876 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník vykonávají rodičovskou odpovědnost oba rodiče ve vzájemné shodě. Ve vzájemné shodě musí rodiče jednat v záležitostech, které jsou pro dítě významné. Za ty se považují zejména nikoli běžné léčebné a obdobné zákroky, určení místa bydliště a volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte. Pokud by se tedy jeden z rodičů rozhodl s dítětem přestěhovat do jiného státu, došlo by tím ke změně místa bydliště nezletilého. V takovém případě je možné požádat o rozhodnutí soud, který bude rozhodovat na základě ustanovení § 466 písm. j) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.
Všeobecně platí, že pro krátkodobý výjezd do ciziny či na dovolenou s jedním z rodičů není obvykle souhlas druhého rodiče vyžadován. Souhlas s vycestováním druhého rodiče je však vhodné si opatřit zejména pro delší pobyty v cizině, kdy by se mohlo stát, že druhý rodič označí toto vycestování jako únos dítěte. Přes výše uvedené se doporučuje se souhlasem vybavit i pro krátkodobé pobyty v zahraničí. Důvodem je snaha zabránit, aby jeden z rodičů přemístil dítě mimo stát obvyklého bydliště bez vědomí/bez souhlasu druhého rodiče. Pořízení souhlasu lze doporučit rovněž nesezdaným párům a rodičům, kteří mají odlišné příjmení než dítě, prarodičům a při samostatné cestě nezletilého.
Co by měl souhlas obsahovat?
Je zapotřebí dostatečně identifikovat dítě i osobu, která bude dítě doprovázet (jméno, příjmení, datum narození, číslo cestovního dokladu). V písemném souhlasu s cestou je zapotřebí dostatečně identifikovat dítě i jeho doprovázející osobu (uvést jméno a příjmení, datum narození a číslo cestovního dokladu), destinaci a termín cesty. Ministerstvo zahraničních věcí také doporučuje mít u sebe fotokopii rodného listu nezletilého, nebo případně rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče. Je též vhodné mít při cestování s nezletilým jeho průkaz pojištěnce.
K souhlasu lze přiložit fotokopii rodného listu dítěte. Je vhodné, aby si osoba, která písemný souhlas uděluje, zajistila úřední ověření podpisu (obecní úřad, pošta se službou Czech Point aj.). Co se písemného souhlasu týče, je potřeba, aby byl úředně ověřen podpis osoby, která souhlas uděluje.
Kromě češtiny se písemný souhlas doporučuje udělit i v cizím jazyce použitelném v destinaci, pro kterou je určený. Je však potřeba počítat s tím, že pak by se musel pořídit úřední překlad souhlasu uděleného v českém jazyce, na němž je ověřen podpis, nebo podpis na souhlasu v cizím jazyce nechat ověřit u notáře, který tento cizí jazyk ovládá. S žádostí o ověření podpisu na cizojazyčném dokumentu je možné se případně obrátit na velvyslanectví státu cesty, pokud legalizace provádí.
Jelikož je vhodné mít udělený souhlas i v cizím jazyce, je třeba pořídit úřední překlad souhlasu uděleného v českém jazyce, na němž je podpis ověřen, nebo podpis na souhlasu v cizím jazyce nechat ověřit u notáře.
Vzory písemného souhlasu s vycestováním lze nalézt na webu Ministerstva zahraničních věcí, a to jak v českém, tak v anglickém jazyce.
Doplňující informace o cestování občanů ČR v rámci schengenského prostoru naleznete na portálu „Vaše Evropa“ (článek Cestovní doklady pro občany EU - Your Europe europa.eu).
Cestovní doklady
Pokud cestujete s dítětem do zahraničí, musí mít svůj vlastní cestovní pas nebo občanský průkaz. To samozřejmě platí i pro případy, kdy dítě cestuje třeba s babičkou a dědou na dovolenou k moři nebo jede na návštěvu ke svému strýci a tetě do zahraničí nebo na výlet se školou. Cestování dítěte do zahraničí je možné za podmínek, že dítě má vlastní cestovní doklad, a to vlastní cestovní pas nebo vlastní občanský průkaz (může být na základě žádosti vydán i občanovi mladšímu 15 let a pouze pro cesty v rámci EU).
tzv. Všeobecně je souhlas zákonného zástupce s vycestováním dítěte nutný pro jakoukoliv cestu do zahraničí, kdy cestuje nezletilá osoba mladší 18 let bez rodičů, tedy například s příbuznými nebo se třetí osobou. Konkrétní podmínky ale jsou v každé zemi jiné. Souhlas slouží v takovém případě jako ujištění pro úřady, že dítě cestuje s doprovodem dobrovolně a se souhlasem rodičů.
Je nutné říct, že v řadě případů není dokument při cestách vůbec potřeba, například český právní řád takový dokument pro cestování dětí s příbuznými a s třetími osobami nevyžaduje. Ani další země EU toto většinou nevyžadují. Ale je nutné se vždy řídit podle práva cílové země, informace týkající se vycestování do všech zemí světa najdete na stránkách MZV. Všeobecně ministerstvo doporučuje, aby mělo dítě při cestě do zahraničí vždy tento dokument.
Vzhledem k tomu, že dokument je používaný v různých zemích světa, neexistuje jednotná forma, jak by měl vypadat. Součástí dokumentu by měl být také kontakt na rodiče pro případ například nehody nebo živelní katastrofy.
Pokud stát, o který se jedná, vyžaduje písemný souhlas rodičů, je to uvedeno na webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí České republiky, v kapitole Informace o podmínkách cestování do jednotlivých států světa, v rubrice věnované konkrétnímu státu. I v případě, že tento doklad není druhým státem vyžadován, doporučuje Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, aby při každé cestě nezletilého občana ČR do zahraničí bez doprovodu jeho rodiče nebo zákonného zástupce měla doprovázející osoba písemný souhlas rodiče s konkrétní cestou. Souhlas rodičů se doporučuje i v případě, že dítě cestuje s někým ze známých nebo příbuzných.
Osoba, která písemný souhlas uděluje, si nechá ověřit podpis pod tímto souhlasem u notáře, na obecním úřadě či Czech POINTU. U hodně malých dětí lze přiložit i fotokopii rodného listu.
Co dělat v případě problému v zahraničí?
Zastupitelský úřad (ZÚ) vždy, když se dozví o tom, že se ve státě jeho působnosti nachází nezletilý bez doprovodu rodiče, resp. jiného zákonného zástupce či jiné dospělé osoby k doprovodu nezletilého pověřené, má v prvé řádě povinnost to oznámit do ČR příslušnému (dle trvalého bydliště nezletilého) orgánu sociálně-právní ochrany dětí, zpravidla tedy obecnímu úřadu obce s rozšířenou působnosti (dále jen „OSPOD“), případně též Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně (dále jen „ÚMPOD“).
V případě, že se v zahraničí nacházíte v ústavním zařízení, ZÚ zjišťuje kontakt na toto zařízení, zjišťuje jaká je vaše zdravotní a celková kondice, zda není nutná hospitalizace či jiná asistence; následně informuje OSPOD/ÚMPOD a poskytuje součinnost těmto úřadům s cílem zajistit váš návrat do ČR.
Orgán sociálně-právní ochrany dítěte, Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí a zastupitelský úřad (ZÚ) dle státu pobytu dítěte.
Doručování poštou většinou nebývá třeba. Je-li nutno k této formě konzulární ochrany zaslat ZÚ nějakou dokumentaci poštou, můžete tak učinit z ČR doručením na podatelnu Ministerstva zahraničních věcí nebo z ciziny přímo ZÚ. Závazek k úhradě nákladů spojených s nezletilého bez vašeho doprovodu musí být vždy opatřen podpisem rodiče/zákonného zástupce (není-li v ústavní péči).
Podatelna MZV ČR pro poštovní zásilky a e-podatelna pro datové zprávy a elektronickou komunikaci opatřenou zaručeným elektronickým podpisem jsou uvedeny na úřední desce MZV Ministerstva zahraničních věcí ČR.
Rodiče nebo zákonný zástupce. Případně ústavní zařízení, které o dítě v ČR pečuje.
V dostatečném časovém předstihu před cestou je třeba opatřit souhlas druhého rodiče s cestou dítěte s jedním rodičem.
Mezinárodní únosy dětí
V kontextu dětí v zahraničí je vhodné upozornit i na další aspekt, tzv. „mezinárodní únosy dětí“. Rodičovské spory bohužel stále častěji končí únosem dítěte jedním z rodičů do zahraničí nebo ze zahraničí do ČR.
Mezinárodním únosem je označováno protiprávní přemístění či zadržení dítěte (mladšího 16 let) mimo stát jeho obvyklého bydliště bez souhlasu druhého rodiče, kterému svědčí právo péče o dítě, nebo souhlasu soudu. Nejužívanějším nástrojem na mezinárodní úrovni v oblasti mezinárodního únosu dítěte je Haagská úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980, která vstoupila pro Českou republiku v platnost 1. 3. 1998.
Úmluva zaručuje každému dítěti mimo jiné právo na péči obou rodičů, právo na ochranu před oddělením od rodičů proti jejich vůli a před nezákonným přemísťováním do zahraničí a nenavracením zpět. Zajišťuje dále, aby práva týkající se péče o dítě a styku s ním podle právního řádu jednoho smluvního státu byla účinně respektována v ostatních smluvních státech.
Cílem této služby je váš návrat do České republiky. případně na dožádání Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí (ÚMPOD), došlo-li k tzv.
Jsme rozvedeni, dítě bylo svěřeno do mé péče. Dítě odjelo za svým druhým rodičem na prázdniny s tím, že po prázdninách se opět vrátí a půjde do školy. Druhý rodič však dítě zadržuje ve své zemi a odmítá ho pustit zpět.
Z hlediska rozhodování podle Haagské úmluvy (je-li stát, kam bylo dítě přemístěno, signatářem Úmluvy) není podstatné státní občanství dítěte, ani kde se narodilo nebo má trvalé bydliště, nýbrž místo jeho obvyklého bydliště neboli kde je opravdové těžiště života dítěte.
O návratu dítěte rozhoduje soud ve státě, do něhož bylo dítě protiprávně přemístěno nebo ve kterém je protiprávně zadržováno. Rodič by měl konzultovat nastalou situaci s Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí a dále informovat zastupitelský úřad. Případy jsou mnohdy velmi komplikované a zdlouhavé.
Někdy rodič rodičovský spor i tím, že žádá o pomoc při zajištění cesty do ČR a o vydání cestovního dokladu pro sebe i pro dítě. Je proto nezbytné, aby byl rodič informován o platné právní úpravě, pokud z povahy věci bude zřejmé, že se vycestování má uskutečnit bez souhlasu nebo dokonce proti vůli druhého rodiče. Tyto případy jsou obtížné.
Zanechat komentář