V místech, kde řeka Labe opouští území České republiky, rozkládá se chráněná krajinná oblast Labské pískovce. V dávných dobách to byla tajemná divočina plná nástrah. Roklemi pod vysokými skalami procházely kupecké stezky, po kterých čas od času táhli ozbrojenci s úmyslem plenit, tu v Čechách nebo naopak v Sasku. Ty doby jsou dávno pryč, ale jako svědkové dávných časů zde zůstaly skalní hrádky střežící trasy dnes sloužící turistickým návštěvníkům. Ti přicházejí z celého světa pěšky, přijíždějí na kolech a dokonce připlouvají v lodích.
Je jich tolik, že bylo nutné začít hledat způsob, jak ochránit životní prostředí původních obyvatel této přírodní říše. Proto byl vyhlášen národní park České Švýcarsko. Jeho cílem je najít přijatelný kompromis vyhovující zájmům cestovního ruchu i přírodě, což se do velké míry daří. Do krajiny pískovců se vracejí tvorové vypuzení lidskou činností - lososi, sokolové, vlci... Zdá se, že jsme na dobré cestě.
České Švýcarsko, stejně jako sousední Švýcarsko Saské, to jsou hlavně pískovce. Pojďme do nich vstoupit po značených stezkách Klubu českých turistů. Možná čekáte na úvod obrázek slavné Pravčické brány nebo lodiček v Divoké soutěsce u Hřenska. Ano, i to jsou obdivuhodné turistické atrakce, ale to pravé České Švýcarsko, to jsou vysoké skalní stěny nad hlubokými roklemi, které jsou útočištěm mnoha obyvatel přírodní říše. Pod četnými skalními převisy nacházeli v minulosti přístřeší lidé i zvířata.
Členitá krajina Českého Švýcarska vznikla v dobách, kdy v těchto končinách ještě nebylo po lidech ani stopy. Před miliony let. Dno pravěkého moře pokryté mohutnou vrstvou usazených písků bylo vyzdviženo pohybem zemských ker na povrch. Erozivní procesy (voda, mráz, slunce, vítr...) v něm začaly sochat rozmanité útvary. Do toho se probudily síly z hlubin. Žhavé proudy lávy si prorazily cestu k povrchu a vytvořily základ výrazných čedičových kopců. Vznikla nádherná oblast Labských pískovců.
My se nyní můžeme podivovat divukrásným soutěskám, které vyhloubily říčky Křinice a Kamenice, vysokým skalním věžím a stěnám Labskému kaňonu i nepřehlédnutelnému kuželu Růžovského vrchu.
Jetřichovické skály
Jetřichovické skály tvoří hřeben skalních masivů, kterým prochází naučná stezka Jetřichovické stěny. Jetřichovicko patří k tomu nejlepšímu, co České Švýcarsko může návštěvníkům ukázat. Od informačního centra v centru obce vede červená turistická trasa nejprve na Mariinu skálu a pak dál přes Vilemíninu stěnu na Rudolfův kámen.
Trasa přes Jetřichovické stěny získala na významu po velkém požáru u Hřenska (v roce 2022). Po dočasném uzavření Gabrieliny stezky od Pravčické brány na Meznou Louku se zájem turistů přesunul o kousek dál do míst, kudy vede druhá nejkrásnější trasa v oblasti - červená z Mezní Louky ke skalnímu hradu Šaunštejnu dále pokračující jako naučná stezka Jetřichovické stěny až do Jetřichovic. Na ní je několik krásných vyhlídek, z nichž nejpůsobivější jsou Rudolfův kámen (Ostroh), Vilemínina stěna a Mariina skála.
Z pohledu historie turistiky v Českém Švýcarsku má právě tato stezka nejdelší tradici - byla zbudována v dobách osvíceného majitele českokamenického panství knížete Rudolfa Kinského (1802 - 1836). Vede tudy i významná evropská trasa E3 (od Atlantiku k Černému moři).
Vysoká skála při žluté turistické trase z Jetřichovic na Tokáň, na které kdysi stával dřevěný strážní hrádek Falkenštejn, byla veřejnosti dlouho nepřístupná. Vylézt na její vrchol vyžadovalo notnou míru zdatnosti a odvahy. Hrad Falkenštejn (neboli Sokolí kámen) měl původně ve středověku plnit strážní roli při jedné z cest procházejících Jetřichovickem. Pověsti však praví, že od dob husitských válek byl častěji útočištěm loupeživých živlů.
Vysoké skalní stěny byly dlouho nedostupné. Veřejnosti byly zpřístupněny až v s rozvojem turistiky. Návštěvníkům blízkých Jetřichovic se nabízel dobrodružný zážitek a tak je tomu i dnes, ačkoli vyhlídkové ochozy na Falkenštejně jsou mnohem bezpečnější. Podívat se z nich můžete do Haťového dolu nebo na Havraní skálu, která se už vzpamatovala z požáru v roce 2006.
Pokud jste ochutnali řemeslné pivo vařené v minipivovaru v Krásné Lípě, bude vám jméno hrádku určitě povědomé.
Pravčická brána
Přírodní památka Pravčická brána (německy Prebischtor) je v turistických průvodcích uváděna jako největší pískovcová skalní brána v Evropě. Je vysoká úctyhodných 16 metrů.
Téměř v ohrožení se Pravčická brána ocitla roku 2022, kdy v její bezprostřední blízkosti propukl velký lesní požár. Živelnou událost přečkala bez úhony, ale okolí bylo ohněm silně narušeno. Les již dříve silně poničený kůrovcem vzal za své, což má vliv i na stabilitu skal.
Vedle Pravčické brány stojí turistický hotel „Sokolí hnízdo“, kde se platí vstupné k vyhlídce na tuto nejvýznamnější přírodní atrakci Českého Švýcarska. V letních měsících sem dříve proudily tisíce turistů denně. V důsledku požáru (r. 2022) byla dočasně uzavřena Gabrielina stezka na Meznou Louku, což výrazně zregulovalo návštěvnost, přestože je Pravčická brána nadále přístupná po červené turistické trase z Hřenska.
Vstup přímo na tento skalní útvar je zakázán od roku 1982, aby se omezila eroze mostního oblouku. Přesto geologové varují, že rozpad Pravčické brány je v budoucnu nevyhnutelný. Proces přirozeného zvětrávání není možné zastavit, a proto bychom si měli vážit toho, že žijeme v době, kdy můžeme tuto jedinečnou národní přírodní památku obdivovat. A nejen ji.
Další zajímavostí je převis monumentálních rozměrů s názvem jeskyně Českých bratří nacházející se přímo pod Pravčickou bránou.
Pravčická brána
Soutěsky Kamenice u Hřenska
Na předním místě v seznamu nejnavštěvovanějších míst Ústeckého kraje a tím i Českého Švýcarska jsou soutěsky říčky Kamenice u Hřenska. Projížďka na pramici úzkými soutěskami říčky Kamenice je možná nejpůsobivější atrakcí v okolí Hřenska. V sezóně 2023 však musela být uzavřena Edmundova soutěska, kde shořely turistické lávky. Probíhá též sanace skal po požáru, likvidace nebezpečných stromů a taktéž je nutné opravit poničené příslušenství žluté trasy od Hřenska.
Zážitek projížďky na pramici je tak možné absolvovat pouze v úseku Divoké soutěsky, která ale též není průchozí a je potřeba se vrátit stejnou cestou zpět. Správa národního parku se snaží ve spolupráci s obcí Hřensko situaci co nejdříve vyřešit a jakmile budou stezky opět průchodné, budeme o tom informovat.
Skalnatý kaňon říčky Chřibské Kamenice, která do Českého Švýcarska přivádí vody z nedalekých Lužických hor, je možné pohodlně projít po červené turistické stezce.
Pavlínino údolí
Turisté přicházejí do Pavlínina údolí nejčastěji po modré trase od autobusové zastávky v Rynarticích. Při soutoku řířky Chřibské Kamenice se Studeným potokem stojí turistický rozcestník informující o vzdálenosti k dalším cílům (např. rozhledna na Studenci). Pokud se rozhodnete jít po červené do Jetřichovic, je to i s prohlídkou stezky Pavlínka kolem Grieselova rybníka pouhých pět kilometrů. Po celou cestu se stane vaším průvodcem vodní živel, který je potřeba několikrát překonat po lávkách. Kamenité koryto říčky se občas skrývá v tůních vytvářejících pod skalami malebná zátiší.
Vůbec se nevyplatí spěchat, právě naopak. Pokud jste do Českého Švýcarska přijeli relaxovat a duševně si odpočinout, pak vám právě procházka přes Pavlínino údolí udělá dobře.
Rynartice a Křížový Vrch
Když pojedete do Českého Švýcarska od Chřibské na Jetřichovice, můžete se na chvíli zastavit v obci Rynartice (zastávka autobusu). Nad obcí je krásné vyhlídkové místo zvané Křížový vrch. U velkého kříže pod vrcholem je několik laviček. Jsou připraveny pro návštěvníky, aby si vychutnali pohled na Lužické hory a do údolí říčky Chřibské Kamenice.
Rynartice jsou chalupářskou obcí kudy prochází dálková trasa Hřebenovka. Po ní se dostanete k Tokáni, ve směru opačném pak do Jetřichovic (přes Pavlínino údolí). Vyhlídku na Křížovém vrchu často navštěvují fotografové. Krajinné scenérie jsou z tohoto místa opravdu obdivuhodné a každý den jiné - jednou lesknoucí se v letním slunci, jindy zase tonoucí v mlhách, z nichž vystupují jen vrcholy kopců.
Z Rynartic vede také místně značená Kostelní stezka kolem Trpasličí skály, což je malý skalní labyrint s postavičkami vytesaných trpaslíků.
Křížový vrch
Dolský mlýn
Hluboko v údolí říčky Kamenice mezi Jetřichovicemi a Kamenickou Strání stával kdysi slavný Dolský mlýn s hostincem. Po poválečném odsunu obyvatel opuštěný mlýn chátral a dnes z něho zůstalo jen obvodové zdivo a pár sklípků. Nadšenci spolupracující se správou Národního parku se snaží ruiny vyčistit a zakonzervovat.
Dolský mlýn je významnou turistickou křižovatkou Českého Švýcarska. Scházejí se tu trasy z obou stran říčky Kamenice - žlutá podél potoka Jetřichovická Bělá od Jetřichovic, zelená ze Srbské Kamenice, modrá od Růžáku a Kamenické Stráně a taktéž modrá od Vysoké Lípy. Prochází tudy i cyklotrasa 3076, ale úsek od Dolského mlýna do Kamenické stráně rozhodně nelze doporučit rodinám s dětmi (je kamenitá, rozbitá a vede prudce do kopce).
Po koupeli si můžete v klidu prolézt zbytky staveb Dolského mlýna, které je nejzajímavější navštívit poslední týden v srpnu.
Tokáň
Místo známé pod názvem „Na Tokáni“ dlouhá léta patřilo mezi nejnavštěvovanější v celém Českém Švýcarsku. Turisté se rádi zastavili v restauraci v roubeném srubu na něco dobrého k snědku, aby pak osvěženi pokračovali výletem dál po centrální části národního parku.
Turistická veřejnost se už dlouho těší na otevření modré trasy z Tokáně k Hadímu pramenu, kterou správa národního parku uzavřela kvůli nebezpečným smrkovým souším po kůrovci. Stejná situace je bohužel i na stezce k Černé bráně a Hřebcovým dolem. Průchodná zůstala žlutá trasa přes přes soutěsku Úzké schody od Purkartického lesa do Doubice.
Šaunštejn
Skupina těžko přístupných skalních věží, na nichž kdysi stávala pevnost Šaunštejn, byla v nedávné době zpřístupněna turistické veřejnosti soustavou nových žebříků a lávek, které zde instalovala správa národního parku. Podobně jako ostatní skalní hrádky v oblasti Labských pískovců byla i pevnost Šaunštejn zbudována ze dřeva. Proto se po ní zachovaly jen stopy tesané v pískovci - komory, schodiště a kapsy na trámy.
Hrádek Šaunštejn je dobře přístupný po silnici z Vysoké Lípy a je přímo na trase dálkové turistické magistrály E3 (z Mezní Louky do Jetřichovic). Citelnou erozi pískovce způsobenou vysokou návštěvností vyřešila správa národního parku novými pochozími lávkami. Samotný výstup na Šaunštejn po strmých schodištích je malé dobrodružství, ale výhledy z vrcholové plošiny stojí za to. Zejména západy slunce jsou odtud nezapomenutelné.
Kyjovské údolí a Kyjovský hrádek
Kyjovský hrádek, kterému se kdysi též říkalo Pustý zámek nebo Karlův kámen, je malé seskupení skalních věží nad Kyjovským údolím. Říkalo se, že před dávnou dobou zde stála jakási dřevěná pevnost, ale nedochovaly se o tom žádné důkazy. Pro turistickou veřejnost je to každopádně nejatraktivnější část Köglerovy naučné stezky.
Také Kyjovské údolí se vzpamatovává z následků kůrovcové kalamity. Původní smrkový porost vzal za své a stezka podél říčky Křinice byla na nějaký čas uzavřena kvůli probíhající těžbě suchých smrků. Nyní už je Kyjovské údolí, kudy prochází i cyklotrasa číslo 3032 vedoucí kolem Turistického mostu do Zadní Doubice (turistický hraniční přechod), opět půchodné. Nejzajímavější úsek je skalní naučná stezka z Kyjova na Kyjovský hrádek. Znovu přístupné jsou i pseudokrasové jeskyně Klenotnice, Vinný sklep a Jeskyně víl.
Köglerova naučná stezka
Köglerova naučná stezka procházející částečně územím národného parku České Švýcarsko a částečně Českým nizozemím byla historicky první naučnou turistickou trasou na českém území. Köglerova naučná stezka je dlouhá celkem 23 km. Vede z Krásné Lípy na Vápenný vrch a pak klesá do Kyjovského údolí, prochází skalní oblastí u Kyjovského hrádku. Poté stoupá až k rozhledně na Vlčí hoře a vrací se přes Zahrady a Sněžnou zpět do Krádné Lípy. Na její trase je celkem čtyřicítka naučných zastavení s informacemi o přírodních zajímavostech a historických památkách.
Absolvování celé trasy je poměrně náročné a proto je lépe ji absolvovat ve dvou etapách. Občerstvovací zastávky, kromě samotné Krásné Lípy, jsou v Kyjově (výletní restaurace) a ve Vlčí Hoře (Čajovna Nobilis Tilia).
Brtnické ledopády
Skalní převisy v oblasti Brtnického hrádku jsou v zimních měsících nejnavštěvovanější oblastí Českého Švýcarska. Na jejich hranách se totiž tvoří pestrobarevná ledová výzdoba, která má podobu krápníkových záclon, sloupů a jazyků někdy až monumentálních rozměrů. Zatímco se v zimě většina národního parku České Švýcarsko uchyluje k odpočinku a přípravám na příští sezónu, sjíždějí se do obce Brtníky obdivovatelé zimních krás. Vyrážejí odtud po turistických trasách i neznačených lesních cestách do míst, která vešla ve známost tím, že zde zmrzlá voda na nějaký čas znehybní v podobě ledových skulptur.
Každým rokem mají ledové kreace vytvořené přírodou jinou podobu a proto se Brtnické ledopády neokoukají. V současné době je však severní část národního parku silně zasažena kůrovcovou kalamitou. Suché stromy zde stojí již delší čas, trouchnivějí a pod tíhou ledu a sněhu hrozí jejich časté nekontrolované kácení.
Brtnické ledopády
Rozhledny v Českém Švýcarsku
Přestože oblast Českého Švýcarska je díky vysokým skalám plná skvělých vyhlídek, najde se tu i několik rozhleden. Přímo na území národního parku sice není ani jedna, nicméně na jeho okraji je vyhlídkových věží hned několik a právě z nich je skvěle vidět na skalní masivy Českého i Saského Švýcarska. Z tohoto hlediska má jednoznačný primát rozhledna v Janově nad Hřenskem.
Všechny níže vyjmenované vyhlídkové věže nabízejí za dobré viditelnosti skvělé pohledy nejen na krajinu Českého a Saského Švýcarska, ale také do oblasti Lužických hor, Českého středohoří a Českého nizozemí. A to vždy z jiné strany, takže po jejich návštěvě získáte ucelený dojem o této turisticky atraktivní oblasti. Také z historického a konstrukčního hlediska má každá z rozhleden jiný charakter, který zpravidla odpovídá době, kdy byla zbudována. Některé rozhledny jsou kamenné (Sněžník, Jedlová, Tanečnice), některé dřevěné (Zámecký vrch, Weifberg) a některé celokovové (Studenec, Janov).
Janovská rozhledna patří k těm nejvyšším a nejlépe umístěným. Poskytuje výhled na hlavní masivy národního parku i na stolové hory v Sasku. Po velkém požáru v roce 2022 jsou z ní nejlépe vidět následky této přírodní katastrofy. Pokud se chcete podívat do méně známé oblasti Saského Švýcarska, pak vám k tomu skvěle poslouží rozhledna Weifberg pod Mikulášovickým hřbetem.
Česká Kamenice
Jedním z nejlepších výchozích míst pro výlety do Českého Švýcarska je městečko Česká Kamenice. V minulosti bylo i správním centrem celé oblasti. Městečko Česká Kamenice na Děčínsku má pro turistiku velmi výhodnou polohu. Nachází se na hranici tří atraktivních chráněných krajinných oblastí - Labské pískovce, Lužické hory a České středohoří. Jeho centrum je vyhlášeno jako městská památková zóna.
Můžete se tady procházet mezi starobylými domy, zastavit se v minipivovaru nebo v jedné z kaváren. Začít s prohlídkou města byste měli v městském turistickém informačním centru, které najdete přímo na náměstí. Pracovnice infocentra vám doporučí prohlídku barokní poutní kaple Narození Panny Marie, návštěvu k...
Další aktivity a zajímavosti
V Labských pískovcích je zaručena neomezená zábava při pěší turistice. Začíná v Saském Švýcarsku a pokračuje přes německo-českou hranici svým českým protějškem. Nejmladší český národní park je součástí Labských pískovců a stejně jako jeho saský protějšek spojuje lesní turistické stezky s jedinečnou horskou krajinou. Kousek za Schmilkou, za česko-německou hranicí v Hřensku (Herrnskretschen), vítá turisty nejznámější památka Českého Švýcarska, impozantní Prebischova brána. Je to největší pískovcová brána v Evropě a díky své jedinečnosti posloužila dokonce jako filmová kulisa pro film "Král Narnie". Na úpatí brány se návštěvníkům naskytne úchvatný výhled až na Rožmberk.
Další zvláštností Českého Švýcarska jsou soutěsky Kamnitzklamm a Edmundsklamm. V hlubokých roklích této jedinečné kaňonovité krajiny se shromažďuje chladný vzduch, který umožňuje růst vzácným druhům rostlin v neobvyklé nadmořské výšce kolem 200 metrů. Patří mezi ně fialka dvoukvětá, jedlový klouzek a křídlatka. Obzvláště působivým zážitkem je plavba lodí po úseku soutěsky, který lze projet pouze tímto způsobem.
Dráha národního parku U28 je mimořádně pohodovým způsobem, jak se dostat do Českého Švýcarska. Vlak jezdí mezi Rumburkem a Dolní Poustevnou přes Sebnitz a Bad Schandau do Děčína. Z Hinterhermsdorfu nebo Rosenthalu-Bielatalu můžete mimo jiné vyrazit pěšky nebo na kole do Českého Švýcarska. Labská cyklostezka vede také dále do České republiky po levé straně Labe od Schöny a nabízí dobrou příležitost pro jednodenní výlet do Děčína nebo Ústí nad Labem.
Skalní města, hradby a věže, úchvatné výhledy. Hřebenová stezka Českým Švýcarskem je dobrodružná turistická trasa, která turisty na 100 kilometrech provede nejkrásnějšími, ale i neznámějšími místy regionu Národního parku Saské Švýcarsko. Po starých, ale i nově značených stezkách se putuje od úpatí Krušných hor až k prvním vrcholům Lužických hor. Tuto trasu, která je rozdělena do šesti etap, můžete z Tisé k železniční stanici Jedlová absolvovat za 6 dní. Nejkratší etapa měří 11 kilometrů, nejdelší více než 20 kilometrů. Jejím vzorem je Malířská stezka Labských pískovců.
Správa Národního parku České Švýcarsko vydala aktuální orientační mapu s praktickými tipy na výlety do Českého Švýcarska. Budete tak dobře připraveni. Díky četným autobusovým spojům se také snadno dostanete do některého z turistických cílů Českého Švýcarska veřejnou dopravou.
Krajina národního parku České Švýcarsko je plná rozmanitých lesů, hlubokých roklí, malebných soutězek, průzračných bystřin a především unikátních pískovcových měst a skalních stěn. Perlou této výjimečné oblasti je monumentální skalní útvar Pravčická brána. Krásy zdejší nedotčené přírody i lidové architektury můžete objevovat jak při výletech pěšky a na kole, tak z kánoe či nafukovacího člunu. Jako na dlani uvidíte národní park z Mariiny vyhlídky či Rudolfova kamene. Jedinečný zážitek přináší také putování po Köglerově stezce, která je historicky nejstarší naučnou stezkou u nás.
Navštivte největší skalní bránu v Evropě a zároveň symbol a dominantu Českého Švýcarska. Obdivovat ji můžete z okolních vyhlídek nebo z výletního zámečku Sokolí hnízdo, který se od roku 1881 nachází přímo u 16 metrů vysokého oblouku brány. Sem se dostanete nejčastěji pěšky z Hřenska nebo od Mezní louky po turistické trase.
Krajina hlubokých lesů, vyhlídek, skal a soutěsek. To je České Švýcarsko. Nejvyhledávanějším místem je bezesporu Pravčická brána. Šestnáct metrů vysoký a sedmadvacet metrů široký skalní most můžete obdivovat z okolních vyhlídek, kterých je v oblasti hned několik. U Pravčické brány se nachází zámeček Sokolí hnízdo vystavěný roku 1881. Zde se můžete občerstvit v dobové restauraci s původními malbami nebo navštívit informační centrum. Nezapomenutelný zážitek nabízí plavba Edmundovou soutěskou.
Kromě přírodních krás doporučujeme navštívit město Děčín, které se rozprostírá na březích Labe.
Mapa Českého Švýcarska
Tabulka: Přehled vybraných turistických cílů v Českém Švýcarsku
| Název | Popis | Dostupnost |
|---|---|---|
| Pravčická brána | Největší pískovcová skalní brána v Evropě | Pěšky z Hřenska nebo Mezní Louky |
| Soutěsky Kamenice | Úzké soutěsky s plavbou na pramici | Hřensko |
| Jetřichovické skály | Skalní masivy s vyhlídkami | Jetřichovice, Mezní Louka |
| Dolský mlýn | Zřícenina mlýna, turistická křižovatka | Jetřichovice, Srbská Kamenice |
| Brtnické ledopády | Ledové útvary v zimních měsících | Brtníky |
Zanechat komentář