Čerpání Dovolené po Rodičovské Dovolené: Podmínky a Postupy

Po skončení mateřské nebo rodičovské dovolené se často objevují otázky ohledně nároku na dovolenou a podmínek jejího čerpání. Tento článek poskytuje ucelený přehled o pravidlech a postupech, které je třeba znát.

Základní Informace o Dovolené

Dovolená se řídí řadou zákonných pravidel, z nichž vybíráme následující:

• Dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace nebo rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo.
• Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance - zaměstnavatel tedy nemá povinnost žádosti zaměstnance vyhovět.
• Alespoň jedna část dovolené by měla být čerpána jako minimálně 2 týdny vcelku, je ale možné se dohodnout jinak.

Práva a Povinnosti Zaměstnavatele a Zaměstnance

Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době - dohoda může být i konkludentní, tedy že zaměstnanec kratší dobu oznámení pouze akceptuje.

• S přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance lze na základě jeho písemné žádosti část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje určité zákonné roční minimum, převést do následujícího kalendářního roku.
• Nemůže-li být dovolená vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku nebo byla-li její část převedena na základě písemné žádosti zaměstnance do následujícího kalendářního roku, je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.
• Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec.
• Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.

Požádá‑li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět.

Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, po kterou je rodič na mateřské nebo rodičovské dovolené. Nástupem na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou se dovolená přerušuje.

Nárok na dovolenou vzniká u každé mateřské dovolené, tj. i při čerpání mateřské dovolené u dalšího dítěte. V případě, že matka o dovolenou včas nepožádá, zaměstnavatel není povinen pozdější žádosti vyhovět, ale její nárok na dovolenou tím nezaniká. Souběh rodičovského příspěvku a čerpání dovolené (resp. pobírání náhrady mzdy za dovolenou) se nevylučuje.

Žádost o dovolenou je doporučeno podat písemně, aby se předešlo případným budoucím sporům o jejím podání. Žádost je nutné podat před nástupem na dovolenou.

Žádost o Dovolenou

Jedině v případě čerpání dovolené po skončení mateřské dovolené má zaměstnankyně nárok čerpat dovolenou bez předchozího souhlasu zaměstnavatele. Musí však oznámit, že bude tuto dovolenou čerpat tak, aby bezprostředně navazovala na skončení mateřské dovolené.

Příklad Žádosti o Dovolenou

Vzor:

Dne 16. 10. 2024 jsem nastoupila na mateřskou dovolenou. Dne 22. 11. 2024 se mi narodil syn Jan. Dne 30. 4. 2025 mi skončila mateřská dovolená. Mateřská dovolená se považuje z pohledu nároku na dovolenou za výkon práce. Žádám o čerpání dovolené za rok 2024 a 2025 tak, aby bezprostředně navazovala na mateřskou dovolenou. Po dočerpání celé dovolené, na kterou mi v roce 2024a 2025 vznikl nárok, žádám o čerpání rodičovské dovolené, a to do 2 let věku mého syna.

Souběh rodičovského příspěvku a čerpání dovolené (resp. pobírání náhrady mzdy za dovolenou) se nevylučuje.

Vliv Překážek v Práci na Dovolenou

Pro posouzení rozsahu odpracované doby je nutné vzít v úvahu překážky v práci, které se v daném období vyskytly. Překážkami v práci rozumíme situace, ve kterých zaměstnanec či zaměstnankyně nemůže vykonávat práci, ale nejedná se o neomluvenou absenci (zameškanou směnu). Některé z nich se v neomezeném rozsahu považují za výkon práce a nárok na dovolenou během nich vzniká, u jiných existují určité podmínky a limity.

Nelimitované Překážky

V následujících situacích se tedy nevyžaduje skutečný výkon práce, ovšem platí, že nelimitované překážky nebo jejich součet spolu se skutečně odpracovanou dobou musí trvat alespoň 4 týdny v kalendářním roce.

A) Nelimitované překážky - započítávají se v celém rozsahu:

• dočasná pracovní neschopnost vzniklá v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
• mateřská dovolená a rodičovská dovolená příslušející zaměstnanci do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
• důležité osobní překážky v práci uvedené v nař. vl. č. 590/2006 Sb. (tj. vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, účast zaměstnance na svatbě, pohřbu rodinného příslušníka, doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení atd.),
• doba ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti a doba péče o dítě mladšího než 10 let podle § 191 ZP nebo dlouhodobé péče podle § 191a ZP - viz § 348 odst. 1 písm. a) ZP,
• další překážky v práci na straně zaměstnance upravené v právních předpisech; jedná se například o překážky v práci z důvodu obecného zájmu (výkon veřejné funkce, výkon občanské povinnosti, jiné úkony v obecném zájmu - např. dárcovství krve, pracovní volno související s brannou povinností (§ 204 zákoníku práce), školení, jiné formy přípravy nebo studia (§ 205 zákoníku práce),
• překážky na straně zaměstnavatele - § 207 až § 209 zákoníku práce, např. prostoj, přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, doby uvedené v § 348 odst. 1 zákoníku práce, například dovolená nebo náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek.

Limitované Překážky

Některé překážky v práci se pak do odpracované doby počítají jen částečně - maximálně do výše 20násobku týdenní pracovní doby a za podmínky, že kromě nich trvalo v daném roce alespoň 12 týdnů výkonu práce a/nebo nelimitovaných překážek. Jde o tyto překážky v práci:

B) Limitované překážky v práci jako výkon práce pro účely dovolené

• dočasná pracovní neschopnost, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
• karanténa nařízená podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
• rodičovská dovolená, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
• jiné důležité osobní překážky v práci podle § 199 odst. 1 zákoníku práce. Jedná se o překážky v práci sjednané v kolektivní nebo jiné smlouvě nebo stanovené ve vnitřním předpisu (např. sick days, doprovod dítěte první školní den), které nejsou upraveny v právních předpisech.

Výpočet Dovolené

Pokud rodič (zaměstnanec) v pracovním poměru k témuž zaměstnavateli v kalendářním roce neodpracoval 52 týdnů a nevznikl mu tak nárok na celou dovolenou za kalendářní rok, je nezbytné vypočítat nárok na dovolenou jinak. Podmínkou je, aby vykonal práci alespoň v rozsahu 4 týdnů v daném roce.

Vypočítá se pak poměrná část dovolené, která činí za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu týdenní pracovní doby vynásobenou výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo. Právo na dovolenou je tak ve výsledku vyjádřeno v hodinách.

• Dovolená se zaokrouhluje na celé hodiny vždy nahoru.
• Při výpočtu se nepřihlíží k hodinám nad celé násobky stanovené týdenní pracovní doby - vždy se počítá jen celý odpracovaný týden, typicky 40 hodin.

Příklady Výpočtů Dovolené

Příklad 1

Zaměstnankyně nastoupí na mateřskou dovolenou 6. 1. 2025 v délce 28 týdnů (do 20. 7. 2025). Roční výměra dovolené činí 5 týdnů, pracovní doba 40 hodin týdně. Na jakou dovolenou bude mít zaměstnankyně nárok, jestliže požádá o čerpání dovolené ihned po skončení mateřské dovolené?

• Dovolená za kalendářní rok = 5 x 40 = 200 hodin
• Zaměstnankyně požádala o čerpání dovolené od 21. 7. 2025 do 22. 8. 2025 (5 týdnů = 200 hodin).
• Od 23. 8. 2025 je na rodičovské dovolené.

Zaměstnankyně odpracovala v roce 2025 alespoň dvanáctinásobek týdenní pracovní doby (mateřská dovolená i samotné čerpání dovolené se považuje za výkon práce), nepřítomnost z důvodu čerpání rodičovské dovolené bude posuzovaná jako výkon práce maximálně do výše dvacetinásobku týdenní pracovní doby. Doba čerpání rodičovské dovolené: 23. 8. - 31. 12.

Příklad 2

Zaměstnankyně nastoupí na mateřskou dovolenou 6. 1. 2025 v délce 28 týdnů (do 20. 7. 2025). Roční výměra dovolené činí 5 týdnů, pracovní doba 40 hodin týdně Na jakou dovolenou bude mít zaměstnankyně nárok, jestliže nepožádá o čerpání dovolené ihned po skončení mateřské dovolené?

Zaměstnankyně odpracovala v roce 2025 alespoň dvanáctinásobek týdenní pracovní doby (mateřská dovolená se považuje za výkon práce), nepřítomnost z důvodu čerpání rodičovské dovolené bude posuzovaná jako výkon práce maximálně do výše dvacetinásobku týdenní pracovní doby. Doba nepřítomnosti podle § 216 ZP přesahuje dvacetinásobek týdenní pracovní doby o 144 hodin (944 - 800).

Rodičovská Dovolená a Rodičovský Příspěvek

Je třeba ale odlišit nárok na rodičovskou dovolenou ve smyslu uvolnění z práce od nároku na rodičovský příspěvek. Ten náleží rodiči, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky v aktuální výši 350 000 Kč, nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte.

Konkrétní výše příspěvku za měsíc záleží na více okolnostech, primárně ale právě na tom, jak jste si nastavili celkovou délku čerpání. Za určitých okolností tedy můžete vybrat celou částku za jeden rok, při rozložení do tří let ovšem máte měsíčně třetinu této částky. To, že vyčerpáte celou částku za jeden rok, ovšem neznamená, že musíte poté nastoupit zpět do původní práce.

Práce Během Rodičovské Dovolené

Zaměstnanci mohou během rodičovské vykonávat v podstatě neomezenou práci, a to jak pro svého dosavadního zaměstnavatele, tak také pro úplně jiného. Na rozdíl od mateřské dovolené je v období nástupu na rodičovskou povoleno vrátit se zpět na původní místo na základě původní pracovní smlouvy.

Základní omezení pro tento typ spolupráce spočívá v druhu vykonávané práce. Nesmíte totiž v dalším pracovněprávním vztahu pro téhož zaměstnavatele vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny jako práce v původní pracovní smlouvě.

	Mateřská Dovolená	Rodičovská Dovolená
Nárok na dovolenou	Nárok na dovolenou vzniká i během mateřské dovolené. Doba na mateřské se započítá jako „odpracovaná doba“.	Při čerpání rodičovské dovolené se dovolená krátí.

Varianty čerpání dovolené po rodičovské dovolené

Současné znění zákoníku práce (ZP) vychází vstříc matkám na mateřské dovolené podle § 195 ZP v tom, aby si mohly po jejím skončení požádat o čerpání dovolené.

Obdobně by se podle § 217 odst. 5 ZP postupovalo v případě zaměstnance, který by požádal zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, tj. po dobu 28 resp. 37 týdnů (v dalším textu již budeme hovořit jen o zaměstnankyni a obdobně to platí pro zaměstnance).

Podle § 223 odst. 1 ZP dovolenou vyčerpanou podle § 217 odst. 5 ZP před nástupem rodičovské dovolené není možné z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit.

Poznámka: doba čerpání mateřské dovolené podle § 216 odst. 2 ZP se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce.

Varianta I.

Asi nejjednodušší varianta je, když zaměstnankyně před nástupem na mateřskou dovolenou pracuje a po jejím skončení nezbývá do konce roku 100 směn, za které by se dovolená krátila. Např. zaměstnankyně pracovala do 12. 3. a od 13. 3. nastoupila na mateřskou dovolenou, která ji skončila 3. 9.

Složitější situace by u této varianty nastala, pokud by zaměstnankyně před nástupem na mateřskou dovolenou byla na rizikovém těhotenství (doba nemoci se totiž pro účely dovolené nepovažuje jako výkon práce - § 223 odst. 1 a § 348 odst. 1 ZP).

Varianta II.

Zaměstnankyně nastupuje na mateřskou dovolenou koncem roku předchozího nebo začátkem roku běžného, ale díky mateřské dovolené „odpracuje“ v běžném roce 60 dnů. Zde by pro ni bylo nejvýhodnější, aby si hned po skončení mateřské dovolené požádala o čerpání dovolené, protože jinak by se jí dovolená krátila za čerpání rodičovské dovolené.

Např. zaměstnankyně nastoupila na mateřskou dovolenou 20. 11. předchozího roku a ta jí skončila 4. 6. následujícího roku. Pokud si požádá o čerpání dovolené ihned po skončení mateřské dovolené, tak se dovolená krátit nebude.

Varianta III.

Nejsložitější jsou vždy varianty, kdy zaměstnankyně nastoupí na mateřskou dovolenou v předchozím roce a ta jí skončí v následujícím roce ještě předtím, než díky ní „odpracovala“ 60 dnů. Např. zaměstnankyně nastoupila na mateřskou dovolenou 5. 8. předchozího roku a ta jí skončila 17. 2. následujícího roku.

Ustanovení § 217 odst. 5 ZP zaměstnavateli pouze bez bližšího určení ukládá, že pokud oprávněný zaměstnanec požádá o poskytnutí dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na skončení mateřské (rodičovské) dovolené, dovolenou poskytnout musí; není uvedeno, že se má jednat o dovolenou, na kterou v době žádosti již vznikl nárok, a proto se dovozuje, že se musí jednat o poskytnutí dovolené v tom rozsahu, ve kterém by na ni zaměstnanci v daném roce právo vzniklo při použití vztahujících se ustanovení, především § 348 odst. 1 písm. b) ZP (zde se říká, že za výkon práce se považuje i čerpání dovolené - pozn. redakce); zaměstnavatel musí vycházet z předpokladu čerpání celé výměry dovolené za stávající kalendářní rok, popřípadě zbývající části z předchozího kalendářního roku, a pokud součet náhradní doby mateřské dovolené a čerpání dovolené podle § 348 odst. 1 písm.

Pokud zaměstnankyně skončí mateřskou dovolenou začátkem roku, aniž by jejím čerpáním získala alespoň 60 dnů, je třeba k těmto dnům přičíst ještě celou výměru dovolené za tento rok a nevyčerpanou starou dovolenou z předchozího roku. Jestliže započtením této dovolené získá alespoň 60 dnů, může si vyčerpat celou dovolenou za tento rok.

Např. učitelka základní školy (pedagogický pracovník) skončila mateřskou dovolenou dne 31. 1. 2017, čímž získala 22 dnů pro účely dovolené. Pokud k těmto 22 dnům přičteme celou dovolenou běžného roku, která je u pedagogických pracovníků 40 dnů, získá celkem 62 dnů a může si celou dovolenou roku 2017 vyčerpat.

Např. U zaměstnavatele je nárok na dovolenou v délce 25 dnů. Zaměstnankyně skončila mateřskou dovolenou 11. 2. 2017, čímž získala 30 dnů pro účely dovolené.

V letošním roce jsme se setkali dokonce s případem, že zaměstnankyně (učitelka), skončila mateřskou dovolenou 29. 12. 2016 a měla z roku 2016 nevyčerpaných 27 dní dovolené (o prázdninách už byla na rizikovém těhotenství a nemohla dovolenou čerpat) a postupem podle Judikátu si může vyčerpat celou dovolenou roku 2017 (27+40), protože čerpáním dovolené splní podmínku odpracování 60 dnů v roce 2017.

POZNÁMKA: jiná situace je v případě čerpání rodičovské dovolené před nástupem na další mateřskou dovolenou. V tomto případě se za čerpání rodičovské dovolené dovolená krátí podle § 223 odst. 1 ZP, a to za 100 zameškaných směn o 1/12 a za každých dalších 21 zameškaných směn rovněž o 1/12. Např. zaměstnankyně bude na rodičovské dovolené s prvním dítětem do 28. 6. 2017 a od 29. 6. nastupuje na další mateřskou dovolenou.

POZOR: neustále se setkáváme se zaměňováním pojmů rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek. Rodičovskou dovolenou poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci podle § 196 ZP (maximálně do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let). Rodičovský příspěvek je dávka, kterou vyplácí Úřad práce podle §§ 30 až 31 zákona 117/95 Sb. o SSP.

Podmínkou pro poskytování rodičovského příspěvku je, že dítě do 2 let věku navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 46 hod. v kal. měsíci. Tzn., že pokud si někdo čerpá dovolenou po skončení mateřské dovolené, může klidně pobírat rodičovský příspěvek. Stejně tak může rodič pracovat, pokud nemá toto dítě umístěno v předškolním zařízení déle než 46 hod. v měsíci. V případě dítěte staršího než 2 roky, může být toto dítě umístěno v předškolním zařízení i celodenně, aniž by rodič přišel o rodičovský příspěvek.