Blížící se léto je dobou, kdy si většina zaměstnanců bere v práci dovolenou. To dokazují i statistiky, podle kterých si v létě dovolenou vybírá až 90 % zaměstnanců. V tomto článku se dozvíte všechny důležité informace, které by zaměstnavatelé měli o dovolené zaměstnanců vědět. Nejdříve se pojďme podívat na to, kdy mají zaměstnanci nárok na dovolenou a jaká je dle zákona minimální délka dovolené.
Nárok na Dovolenou a Minimální Délka
Nárok na dovolenou vzniká všem zaměstnancům, kteří v daném kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele odpracovali minimálně 60 pracovních dnů. Při práci na plný úvazek zákoník práce stanovuje minimální výměru dovolené na 4 týdny v jednom kalendářním roce (160 hodin). V dnešní době řada zaměstnavatelů nabízí benefit v podobě 5 týdnů dovolené ročně.
Změnilo se ale to, že se dovolená od roku 2021 nepočítá ve dnech, ale v hodinách. Při standardní osmihodinové pracovní době se tedy povinné čtyři týdny dovolené přepočtou na 160 hodin.
V případě, že doba strávená na nemocenské nepřesáhne 20násobek týdenní pracovní doby, započítává se do výkonu práce, a tím pádem nezkracuje nárok na dovolenou.
Jak je to s nárokem na dovolenou ve zkušební době? Volno můžete zaměstnancům dopřát i v případě, že jsou zatím ve zkušební době. Za každých 21 odpracovaných dnů náleží novému zaměstnanci 1/12 vyměřené dovolené. A ten má právo ve smlouvě povolit čerpání dovolené až po uplynutí zkušební doby.
V případě výpovědi během roku se nárok na dovolenou poměrově krátí na základě toho, kolik dnů má zaměstnanec odpracovaných. Stejná pravidla pak platí pro krácení dovolené při výpovědi. Pokud dá zaměstnanec během roku výpověď, nárok na dovolenou se mu poměrově krátí podle toho, kolik dnů do ukončení poměru odpracuje.
Od roku 2024 mají na dovolenou nárok také pracovníci na DPP a DPČ. Dohodáři mají na placené volno nárok, pokud splní 2 podmínky: pracovní poměr trval alespoň 4 týdny a zároveň v daném kalendářním roce odpracují minimálně 80 hodin. Délka dovolené se pak počítá stejně jako u poměrná část dovolené.
Zaměstnanci pracující na plný úvazek tak mají nárok na minimálně 160 hodin dovolené za kalendářní rok. Pokud čerpáte týden dovolené, odečte se vám při plném úvazku 5 x 8 hodin, tedy 40 hodin dovolené.
Na dovolenou navíc, tzv. dodatkovou dovolenou, mají nárok zaměstnanci pracující v obtížných podmínkách, například horníci, nebo zaměstnanci záchranné služby.
Dříve se při dlouhodobých omluvených překážkách v práci na straně zaměstnance krátila délka dovolené. Kdy se tedy krátí dovolená? Pokud jste tedy na rodičovské dovolené nebo neschopence celý rok, tak vám žádný nárok na dovolenou nevzniká.
Plánování dovolené
Rozvrhování a Čerpání Dovolené
Zaměstnanec si, až na výjimky, nemůže sám stanovit dobu, kdy bude dovolenou čerpat. Zaměstnavatel má povinnost sestavit rozvrh čerpání dovolené, dříve známý jako plán dovolených, a to ve spolupráci s odbory nebo radou zaměstnanců, pokud u zaměstnavatele působí. Zpravidla by měla být dovolená dle zákoníku práce vyčerpaná vcelku. Praxe je však ve většině případů jiná a zaměstnanci si dovolenou vybírají po částech.
Dobu čerpání dovolené musíte jako zaměstnavatel stanovit písemně alespoň 14 dní předem (není-li dohodnuto jinak). Při rozvrhování ale musíte brát ohled na oprávněné zájmy zaměstnanců. Například na to, že rodiče školou povinných dětí by měli dostat volno o letních prázdninách, pokud si o něj požádali. V ideálním případě by měl pracovník čerpat alespoň dva týdny dovolené vcelku. Pokud to provozní situace umožňuje, měli byste také umožnit zaměstnancům vyčerpat dovolenou v roce, ve kterém na ni vznikl nárok. Nejpozději pak v roce následujícím.
Pokud skutečně přicházíte k novému zaměstnavateli v letních měsících, snažte se užít si dovolenou ještě v měsících předchozích.
Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.
Zaměstnavatel může zaměstnanci určit čerpání dovolené, i když zaměstnanec dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže lze předpokládat, že zaměstnanec tuto podmínku splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru (je-li pracovní poměr sjednán na kratší dobu). Pokud tuto podmínku zaměstnanec nesplní, je povinen zaměstnavateli vrátit odpovídající část vyplacené náhrady mzdy nebo platu za dovolenou.
Po dobu dovolené zaměstnanec nedostává běžnou mzdu, ale náleží mu náhrada mzdy za dovolenou. Za dobu, kdy byl pracovník na dovolené, dostane náhradu mzdy či platu. Ta odpovídá jeho průměrnému výdělku.
Zamítnutí nebo Zrušení Dovolené Zaměstnavatelem
Jak už jsme uvedli výše, existují výjimky, kdy si může termín dovolené určit sám zaměstnanec. Dovolenou je možné převést do následujícího kalendářního roku pouze z provozních důvodů na straně zaměstnavatele nebo překážek v práci na straně zaměstnavatele. V tomto případě může zaměstnanec převést dovolenou do dalšího roku. Ale pozor: převádět je možné pouze hodiny nad rámec stanovené výměry dovolené dle zákoníku práce. Pokud má tedy zaměstnanec nárok na 4 týdny dovolené, musí ji vyčerpat v daném roce a nic nelze převádět.
Ze zákona má zaměstnavatel právo zrušit zaměstnanci odsouhlasenou dovolenou nebo ho z dovolené odvolat. V tomto případě má ale povinnost zaměstnanci nahradit náklady, které mu vznikly právě z důvodu, že zaměstnavatel změnil již určené čerpání dovolené. Může se jednat například o stornovací poplatky cestovních kanceláří, hotelů apod.
Zaměstnavatel nemusí dovolenou automaticky schválit, může ji i zamítnout - ale jen z vážných provozních důvodů. Současně však má zaměstnavatel povinnost přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance. Podle zákoníku práce má dokonce zaměstnavatel právo zaměstnance z dovolené i odvolat nebo ji úplně zrušit - opět pouze z naléhavých provozních důvodů, které by bez osobní přítomnosti zaměstnance na pracovišti jinak nevyřešil.
V takovém případě podle zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly. Zaměstnavatel může kdykoliv dovolenou přerušit či ukončit a povolat zaměstnance zpět do práce s tím, že pak ale zaplatí například dopravu zpět domů, storno poplatky v hotelu či zálohy uhrazené cestovní kanceláři.
Zaměstnavatel také může určit čerpání dovolené, tedy dovolenou zaměstnanci přikázat. Oznámit mu to však musí písemně alespoň 14 dní předem.
Tabulka: Nárok na dovolenou v závislosti na odpracované době
| Odpracovaná doba | Nárok na dovolenou (při plném úvazku) |
|---|---|
| Méně než 4 týdny | Žádný nárok |
| Více než 60 pracovních dnů | Poměrná část (minimálně 4 týdny) |
| Celý kalendářní rok (52 týdnů) | Plná výměra (minimálně 4 týdny) |
Výpočet Dovolené
V roce 2021 se začala dovolená určovat a čerpat v hodinách, namísto dní. V praxi to pak znamená, že pokud člověk pracuje standardně 40 hodin týdně a firma mu dává zákonné 4 týdny volna, pak má nárok na 160 hodin dovolené za rok.
Od roku 2021 se dovolená účetně nepočítá na dny, ale na hodiny. Povinné 4 týdny dovolené při standardní osmihodinové pracovní době se přepočtou na 160 hodin.
Nárok na dovolenou se poměrově krátí také při zkráceném úvazku nebo když se délka úvazku změní během roku.
Dochází-li u zaměstnance v průběhu příslušného kalendářního roku ke změně délky TPD, přísluší mu za tento rok dovolená v poměru, který odpovídá délce jednotlivých období s rozdílnou délkou TPD.
Pro ukázku samotného výpočtu si představme, že zaměstnanec odpracoval celý roční fond TPD (52 týdnů) za kalendářní rok, při 40 hodinové TPD a má nárok na dovolenou jen v základní zákonné výměře (4 týdny). vypočíst část hodin náležejících zaměstnanci za 1 odpracovaný týden (TPD), tzn. vynásobit tuto část hodin za 1 odpracovaný týden TPD (krok č. vynásobit takto vypočtenou část hodin náležejících za všechny odpracované týdny TPD (krok č.
Pokud by se jednalo o nerovnoměrné rozložení pracovní doby, je nutné si ujasnit, že vyrovnávací období nemusí spadat do jednoho kalendářního roku. Při zjišťování odpracovaných týdnů TPD pak často můžeme zjistit, že těchto týdnů je víc, než kalendářních. Tzn. odpracuje-li zaměstnanec např. 2120 hodin při 40hodinové TPD, bude mít odpracováno 53 týdnů TPD, přičemž i tyto jsou součástí nároku za příslušný kalendářní rok, přestože vyrovnávací období ještě neskončilo.
1. Zaměstnanec nastoupí 6. 12. 2021 na plný pracovní úvazek, tedy 40 hodin TPD, při rovnoměrné pracovní době. Výměra dovolené je 5 týdnů. Zaměstnanec do konce roku odpracuje tedy jen 4 týdny (dle TPD), přičemž minimum 4 týdnů pro poměrnou část je tím splněno. 40 hodin (TPD) : 52 týdny (roční fond TPD) x 4 týdny (odpracovaná TPD) x 5 týdnů (nárok na dovolenou za kalendářní rok).
2. Zaměstnanec v roce 2021 bude pracovat jen 4 dny v týdnu při TPD 32 hodin. Bude zaměstnán celý rok, ovšem 24 týdnů byl v dočasné pracovní neschopnosti, která nevznikla v souvislosti s výkonem práce. Jelikož 4 týdny se mu nepovažují za výkon práce z důvodu zákonného omezení, odpracuje tak 48 týdnů. Výměra dovolené za kalendářní rok je 5 týdnů.
3. Zaměstnanec v roce 2021 pracoval v TPD 37,5 při nerovnoměrně rozvržené pracovní době s vyrovnávacím obdobím 26 týdnů. Druhé vyrovnávací období v roce ještě neskončilo a jelikož tento rok se zaměstnavateli dařilo a nestačil na to reagovat zvýšením stavů, měl zaměstnanec za rok odpracováno 2250 hodin s příslibem zaměstnavatele, že zbytek vyrovnávacího období si odpočine. Výměra dovolené činí 5 týdnů. Vzhledem k této situaci má zaměstnanec tedy odpracováno dle evidence zaměstnavatele 2250 hodin, výpočtem tedy zjistíme počet týdnů, které se mu podařilo odpracovat (2250 hodin / 37,5 hodin TPD = 60 odpracovaných týdnů TPD).
Diskuse o Prodloužení Dovolené na 5 Týdnů
Rozšíření základní dovolené na pět týdnů plošně, tedy i v soukromém sektoru, v poslední době rozvířilo veřejnou debatu a postavilo proti sobě část zákonodárců a podnikatelský sektor. Projednala ho i vláda, a to bez zaujetí stanoviska. Současná právní úprava podle komunistů vytváří nerovnost zaměstnanců z hlediska nároků na dovolenou, jak uvádějí poslanci v důvodové zprávě k návrhu. Podle důvodové zprávy by změna neměla výrazné dopady na podnikatele, protože už dnes jich mnoho pátý týden dovolené stejně poskytuje.
Navýšení dovolené na pět týdnů zásadně odmítla Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) i Hospodářská komora ČR. AMSP ČR s odůvodněním, že pět týdnů dovolené je již dnes poměrně běžným benefitem a firmy tedy rozhodně nepotřebují, aby jim jej někdo dával příkazem. Čím větší flexibilita, tím je ekonomika podle AMSP ČR zdravější a odolnější. A čím víc umělé regulace, tím hůř ekonomika prosperuje a všichni na to doplatí.
Pátý týden dovolené navíc je podle asociace benefit, který si mohou dovolit i malé a střední podniky, v nichž jsou sice omezené možnosti zastupitelnosti, ale zase určitá flexibilita, i když je to pro ně často komplikované. Podle asociace je tedy nekorektní vzít firmám možnost motivovat své lidi dovolenou navíc a nutit je tak, aby v podstatě rozšiřovaly benefity. Připomíná také, že návrh přichází v době, kdy firmy investují do rostoucích mezd a vysokých odvodů a zatížilo je zrušení karenční doby, které znamená i omezení jiného benefitu, sick-days. Další opatření v podobě delší dovolené tak považuje za výsměch podnikatelům.
Ještě ostřeji vystoupila proti návrhu Hospodářská komora České republiky, podle níž by povinný pátý týden dovolené mohl být pro některé podnikatele přímo likvidační. Označuje ho za další výrazný zásah do podnikatelského prostředí, a to po zvyšování minimální mzdy nebo po zmíněném zrušení karenční doby. Argumentuje i tím, že zvýšení výměry dovolené by podnikatelům hned dvakrát zvýšilo mzdové náklady.
Za návrh se naopak postavilo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) vedené Janou Maláčovou. Shodně s komunisty argumentuje tím, že prodloužení základní výměry dovolené by umožnilo odstranit nerovnosti mezi některými skupinami zaměstnanců. A také by jim umožnilo lépe vybalancovat pracovní a osobní život. Ale přiznává, že z připomínkových míst, k nimž patřilo i Ministerstvo financí ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Svaz průmyslu a dopravy, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Hospodářská komora ČR, bylo MPSV jediné, které se k návrhu vyjádřilo kladně.
Zanechat komentář